ANALÝZA DOPADU SNÍŽENÍ SAZEB DPH V POHOSTINSTVÍ ANALÝZA DOPADU

Analýza dopadu snížení sazeb DPH v pohostinství

Analýza dopadu snížení sazeb DPH v pohostinství

1. Přehled odvětví

Restaurační služby jsou v České Republice od vstupu do Evropské Unie v květnu 2004 zdaněny vyšší 19% sazbou daně z přidané hodnoty. Tato nezávislá analýza se snaží co nejpřesněji odhadnout dopad případného opětovného převedení stravovacích služeb do snížené sazby DPH. Celá analýza reflektuje aktuální situaci na trhu a počítá s dopadem hospodářské krize. Výpočty jednotlivých efektů jsou založeny na statistikách Českého statistického úřadu, Ministerstva financí a dotazníkového šetření Asociace hotelů a restaurací.

V Evropské Unii není snížená sazba v pohostinství ojedinělým jevem, celkem ve 14 z 27 zemí EU je pohostinství zdaněno sníženou sazbou DPH.

1.2 Precedent zvýšení sazeb v roce 2004

K zpřesnění odhadů dopadu případného snížení nám pomůže zpětná analýza situace v roce 2004. Z dubna na květen 2004 došlo k jednorázovému zvýšení daně z přidané hodnoty u stravovacích služeb ze snížené sazby 5% na sazbu 19%. Toto zvýšení se nepromítlo plně do nárůstu cen (pro detailnější popis situace viz kapitola 2.1), celé břemeno zdanění nebylo převedeno na konečného spotřebitele, ale podniky byly nuceny ukrojit část ze svých marží. Zajímavé bylo pozorovat, že nestandardní nárůst cen nastal již pár měsíců před touto změnou, tedy odvětví se na tento přechod připravovalo. Proto ze zpětného šetření můžeme konstatovat, že odhady na počet propuštěných z odvětví v důsledku zvýšení DPH určitě nedosáhly 80 000 zaměstnanců (Mag Consulting, Q1/2004).

Otázka vlivu na státní pokladnu také není jednoznačná. Prvotní propočty ministerstva financí ukazovaly zvýšení příjmů o 2,8 mld Kč, do jaké míry se ale jednalo o důsledek zvýšení sazby a do jaké míry byl tento nárůst zapříčiněn snížením hranice pro povinnost odvodu DPH je diskutabilní. Ve stejný čas jako zvýšení sazby bylo prosazeno snížení hranice ze tří na jeden milion korun ročního obratu podniku. Tedy firmy, které dosáhly obratu nad milion korun se automaticky staly plátci DPH. Toto vedlo k dvěma důsledkům. Jednak vzrost počet firem platících DPH a příjem státní pokladny se takto zvýšil více jak proporcionálně k zvýšení sazby. Druhý důsledek bylo abnormální zvýšení počtu firem působících v odvětví. Toto si můžeme vysvětlovat pouze tak, že některé provozovny se „papírově rozdělili“ na více subjektů, aby tak nedosáhly stanovené hranice a mohly se tak vyhnout placení DPH. Tento druhý důsledek můžeme nazvat příklonem k šedé ekonomice. Tato může být vymýcena pouze cenovým stimulem nižších nákladů placení DPH než jsou náklady (zejména administrativní) na únik před touto daní.

2. Dopad snížení DPH na odvětví

2.1 Nákladová elasticita cen

Při zjišťování jakou mírou se změna DPH promítne do cen jsem vycházeli z opačného případu roku 2004, kdy stravování přešlo z nižší sazby DPH 5% do sazby vyšší 19%.

Porovnání vývoje cen v odvětví a celé ekonomice

rok 2000 = 100

ANALÝZA DOPADU SNÍŽENÍ SAZEB DPH V POHOSTINSTVÍ ANALÝZA DOPADU

Z tohoto grafu je zvýšení cenové hladiny v odvětví v květnu 2004 jasně patrné. Pro sofistikovanější odhad výše promítnutí změny daně do cen jsme použili ekonometrický model metodou nejmenších čtverců (OLS) který nám ukázal, že změna DPH o jeden procentní bod se promítne zhruba třetinou do cen (0,35 procentního bodu). K této situaci ovšem došlo při změně daně směrem vzhůru, při opačném pohybu bude efekt na ceny menší z důvodu větší rigidity cen směrem dolů a také specifických podmínek během krize.

2.2 Cenová elasticita tržeb

V této části analýzy se zaměříme na odhad dopadu změny cen v sektoru pohostinství na celkové tržby v tomto odvětví. Pracujeme s časovými řadami indexů měsíčních tržeb v odvětví^¹.

Odfiltrování sezónních trendů

Tržby v tomto sektoru se vyznačují velkými sezónními výkyvu v průběhu roku. Kdy vždy v lednu a pak zejména v únoru dosahují tržby minimálních hodnot. V dalších měsících dochází k postupnému nárůstu až do června, kdy tržby kulminují, poté dochází opět k ochlazení v letních měsících. V posledních letech zvlášť je pak patrné obrovské zvýšení tržeb v prosinci. Tento vzorec vývoje v rámci jednoho roku tržby v odvětví dodržovali s železnou pravidelností.

Zmíněný trend představuje drobnou komplikaci při využití časových řad v ekonometrických modelech. Existují však sofistikované metody, jejichž použitím se sezónních výkyvů můžeme snadno zbavit. Jednou z nich je Hodrick – Prescott filtr. Použitím této metody jsme získali řadu očištěnou od sezónních vlivů.

Tržby v pohostinství

ANALÝZA DOPADU SNÍŽENÍ SAZEB DPH V POHOSTINSTVÍ ANALÝZA DOPADU

rok 2000 = 100

Tuto očištěnou řadu jsme použili pro odhad vlivu změny cen v odvětví na celkové tržby ve stravování. Použili jsme opět odhad pomocí metody OLS, pomocí které jsme došli k číslu (-0.27). Toto můžeme interpretovat následovně: snížení (respektive zvýšení) cen o jeden procentní bod vyvolá zvýšení (snížení) tržeb rovné 0,27 procentního bodu.

ANALÝZA DOPADU SNÍŽENÍ SAZEB DPH V POHOSTINSTVÍ ANALÝZA DOPADU

3. Efekt na státní rozpočet

Vliv uvažovaného snížení sazby DPH lze rozdělit do dvou efektů. Jde o statický (přímý) efekt, který povede ke snížení příjmů státního rozpočtu v rozsahu plánovaného snížení DPH. Tento efekt pak spouští další proces, který se objeví s určitou časovou prodlevou a tedy nepřímo reaguje na snížení DPH. V tomto případě mluvíme o efektu zvýšení tržeb na základě vyšší spotřeby restauračních služeb zákazníkem v důsledku snížení cen a dále také o efektu zmenšení šedé ekonomiky.

3.1 Přímý efekt

K určení velikosti přímého dopadu snížení hlavní sazby DPH z 19% na 9% je třeba zkoumat vývoj tržeb v sektoru stravovacích služeb v období 2001-2008. V dubnu 2004 dochází ke zvýšení sazby DPH. Zjištěním rozdílů tržeb v období s vyšší a nižší sazbou DPH a jejich lineární extrapolací lze získat hrubý odhad výpadku příjmů státního rozpočtu. Při výpočtu bylo užito referenčního údaje MF ČR, kde výdaje domácností, vlády a osvobozeného sektoru za restaurační služby v roce 2002 činil 34,3 mld. (vč. DPH).

	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008E
Tržby (mld. Kč)	33,3	34,3	35,8	37,1	36,7	38,0	39,7	34,7
DPH (efektivní sazba, %)	5	5	5	12	15,5	15,5	15,5	16,5
ODVOD (mld. Kč)	1,66	1,72	1,79	4,45	5,69	5,88	6,15	5,73

Pro výpočet předpokládaného přímého efektu uvažujeme průměrný odvod DPH za odvětví stravování v období 2001-2003, který činil 1,72 mld. Kč (DPH 5%) a za období 2005-2007 dosahoval výše cca 5,91 mld. Kč (při sazbách DPH 19% a 5%)^²³. Při zvýšení hlavní sazby DPH u restauračních služeb o 14 procentních bodů a zvýšení sazby u tzv. „take–aways“ na 9% (efektivní sazba DPH je stanovena dle pozn. 1 a 2 na 15,5%) se tedy průměrný odvod zvýšil o 4,19 mld. Kč. Za předpokladu, že základní charakteristiky trhu zůstaly zachovány, lze přejít ke kalkulaci statického efektu navrhovaného snížení základní sazby DPH o 10 procentních bodů (odpovídá snížení efektivní sazby DPH ve výši 7,5%). Kalkulace je provedena na základě odhadovaných tržeb za rok 2008^⁴. Tato kalkulace vede ke konečnému dopadu na státní rozpočet ve výši 2,605 mld. Kč.

3.2 Efekt zvýšení tržeb

Při uvažování dopadu potenciálního snížení sazby DPH je třeba brát v úvahu nejen statický efekt. Jak zrcadlový případ z roku 2004 napovídá, snížení sazby DPH u restauračních služeb bude mít pozitivní vliv na současnou úroveň tržeb, tedy vzniká vyšší základ pro odvod DPH. Pro určení velikosti tohoto efektu jsou zásadní následující dvě zjištění. Nejprve je třeba zkoumat, jak se navrhované snížení sazby DPH projeví do cen, jinými slovy jakým podílem se snížení DPH rozdělí mezi úlevu na nákladech provozovatelů stravovacích zařízení a v cenách. Dále je také třeba zkoumat cenovou elasticitu poptávky, tedy do jaké míry se změní spotřebitelské výdaje v oblasti stravovacích služeb na základě snížení cen o jednu jednotku⁵.

Sjednocení DPH u restauračních služeb na jednotnou 9ti procentní sazbu znamená efektivní snížení sazby o 7,5 procentních bodů. Dle našich propočtů se uvažované snížení sazby promítne z 35% do snížení cen. Snížení ceny o jeden procentní bod nakonec vyvolá 0,27 % navýšení tržeb. Zvýšení tržeb tedy odpovídá zvýšenému odvodu DPH ve výši 0,022 mld. Kč.

3.3 Efekt zmenšení šedé ekonomiky

Mezinárodní zkušenosti ukazují, že nižší daňová zátěž snižuje motivaci provozovatelů vstupovat do sfér šedé ekonomiky. V současné situaci se naprostá většina surovin v nákladových položkách provozovatelů nachází ve snížené sazbě DPH a naproti tomu většina finálních produktů se ocitá v 19% sazbě DPH. Rozdílnost těchto sazeb pak řadu provozovatelů silně motivuje k nepřiznávání svých tržeb v plné výši, což ve skutečnosti vede ke snížení reálných odvodů DPH. Z uvedených okolností lze předpokládat, že snížení příjmu do státního rozpočtu bude částečně kompenzováno větším objemem přiznaných tržeb.

Žádná oficiální data o šedé ekonomice v této oblasti nejsou k dispozici, musíme se tedy spokojit s nějakým referenčním odkazem. Pro nastínění situace v sektoru pohostinství poslouží následující úvaha. Ze statistických údajů z roku 2007 vyplývá, že v sektoru bylo zaměstnáno zhruba 120 tis. pracovníků, objem tržeb v témže roce činil 39,7 mld. Kč^⁶. Z oficiálních dlouhodobých statistik AHR ČR plyne, že přesně třetina všech tržeb v sektoru pohostinství spadá na mzdy zaměstnanců. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že v tomto případě by průměrná mzda v sektoru činila cca 8330 Kč, což jen lehce převyšuje zákonem stanovenou minimální mzdu^⁷. Průměrná mzda v sektoru se však pohybuje v rozmezí 10-11tis. Kč. Tato kalkulace poukazuje na výši šedé ekonomiky v této oblasti ve výši 15-20% a není důvod předpokládat, že by tomu mělo být v oblasti přiznávání tržeb jinak.

Při této úvaze, tedy že přesunutí stravování do snížené sazby DPH povede k 15% zvýšení přiznaných tržeb, docházíme ke zvýšenému odvodu ve výši 0,469 mld. Kč.

3.4 Efekt větší zaměstnanosti v odvětví

Restaurační zařízení v České Republice se v průběhu roku 2008 ocitla v nezáviděníhodné situaci. Dopad světové hospodářské krize se se zpožděním projevil i v České Republice. V odvětví stravovacích služeb je efekt krize významný.

Za účelem získání co nejaktuálnějších a nejspolehlivějších dat bylo provedeno nezávislé šetření, více než 300 členům asociace restaurací a hotelů byly rozeslány dotazníky mapující dopady krize na podniky a celkovou situaci v odvětví.

Hlavní zjištění dotazníků:

Průměrně 60% nákladů restauračních zařízení tvoří náklady fixní

Téměř 75% provozoven zaznamenalo meziroční pokles tržeb v důsledku finanční krize a to v průměru o 23% (při započítání pouze provozoven které nějakou ztrátu zaznamenaly dokonce 25%)

61,81 % provozoven uvádí, že se kvůli tomuto snížení tržeb propadne do ztráty

72,72% provozoven bude kvůli snížení tržeb propouštět

V průměru propustí provozovny 25,47% zaměstnanců. Tento údaj je korelován se snížením tržeb

Restaurace se dostávají do tíživé finanční situace mnohdy hraničící s bankrotem. U 26 % podniků překročí výpadek financí způsobený snížením tržeb celkový součet variabilních nákladů firmy. To, jinými slovy řečeno znamená, že tuto ztrátu již nelze dále kompenzovat jakýmkoliv snižováním nákladů a dochází k bankrotu podniku.

Provozovny, kterým bezprostředně nehrozí krach, řeší nynější situaci propouštěním zaměstnanců. Následující graf ukazuje závislost podílu propuštěných zaměstnanců na snížení tržeb.

Závislost podílu propuštěných zaměstnanců na snížení tržeb

ANALÝZA DOPADU SNÍŽENÍ SAZEB DPH V POHOSTINSTVÍ ANALÝZA DOPADU

Podíl propuštěných zaměstnanců

Pokles tržeb (%)

Ekonometrická analýza prokázala jasně kladný signifikantní vliv poklesu tržeb na počet propuštěných zaměstnanců. Výsledný odhad vztahu pomocí metody nejmenších čtverců postuluje závislost v této podobě:

Podíl propuštěných zaměstnanců = 1,015 * Percentuelní snížení tržeb

Z tohoto vztahu můžeme následně odhadnout vliv snížení DPH na zaměstnanost v oboru. Podle dostupných údajů pracuje v odvětví 120 000 zaměstnanců. V důsledku hospodářské krize jich přijde o místo 25,47 % což je 30 560 zaměstnanců. Přechodem na sníženou sazbu DPH samozřejmě nelze veškerému tomuto propouštění zabránit, tento efekt jde ale zmírnit. Firmy z oboru snížením DPH ušetří na odvodech daně asi 7,5 % z utržené částky. Díky tomu nebudou muset tak enormně snižovat náklady, aby se na trhu udrželi. Další zmírnění propouštění vznikne záchranou podniků které by v případě nesnížení daně zbankrotovaly. Podle našich propočtů by mělo opatření zachránit až 7,62 % pracovních míst, což činí 9144 zaměstnanců.

Při výpočtu celkového vlivu na státní rozpočet musíme vzít v úvahu dva efekty zachráněných pracovních míst:

stát musí za nezaměstnaného platit (samotná podpora v nezaměstnanosti bez všech sociálních přídavků činní průměrně 5,700 Kč na nezaměstnaného)
navíc tento nezaměstnaný nepřispívá do státní pokladny (takto ušlý příjem můžeme vyčíslit až na 60% z čisté měsíční mzdy zaměstnance)

Celkově při započtení obou efektů jsou náklady státu na jednoho nezaměstnaného zhruba 160 000 Kč. „V tom je kromě provozních nákladů zahrnuta například i výplata státní sociální podpory, aktivní politika zaměstnanosti, podpora v nezaměstnanosti, insolvence zaměstnavatelů a další,“ Štěpán Černoušek, tiskové oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku uvádí roční náklady státu 170 000 Kč na jednoho nezaměstnaného. Zvolíme tedy zlatou střední cestu a stanovíme náš odhad nákladů na 165 000 Kč ročně.

Snížení DPH by tedy přes efekt zaměstnanosti přineslo ročně státní kase více než 1,507 mld. Kč.

4.Shrnutí

Cílem studie bylo na základě dostupných statistických dat, spočítat efekt snížení daně z přidané hodnoty ve stravování na odvětví a následně na výši příjmů státního rozpočtu.

Kalkulace byly prováděny pro aktuální situaci v době největšího dopadu hospodářské krize, kdy se mnoho podniků ocitá v tíživé finanční situaci. Snížení DPH by mohlo pro mnoho provozoven v odvětví být rozhodující pro jejich setrvání na trhu.

Ze statistik získaných přímo od provozovatelů restaurací a následných výpočtů bylo zjištěno, že snížení daně může zachránit až 9100 pracovních míst.

Při započtení všech kvantifikovatelných vlivů jsme došli k závěru, že celkový propad příjmů státního rozpočtu by se v případě snížení sazby DPH u stravování z 19 na 9% pohyboval okolo 0,6 mld. Kč.

Schéma efektů snížení DPH

ANALÝZA DOPADU SNÍŽENÍ SAZEB DPH V POHOSTINSTVÍ ANALÝZA DOPADU

Dnes efektivní sazba

ANALÝZA DOPADU SNÍŽENÍ SAZEB DPH V POHOSTINSTVÍ ANALÝZA DOPADU

1Data – časové řady, český statistický úřad

2 K 1.1. 2008 došlo ke zvýšení snížené sazby DPH z 5% na 9%

33 Při tomto výpočtu je uvažováno s 75% podílem tržeb spadajících do 19% sazby DPH, podíl tržeb spadajících do 9% sazby DPH tvoří 25% (jedná se zejména o catering bez služeb a odnášky jídel)

4 Při odhadu tržeb za rok 2008 vycházíme z průzkumu AHR ČR který ukazuje, že během druhé poloviny roku 2008 dochází k průměrnému poklesu tržeb na provozovnu ve výši 25%, uvažujeme též, že tržby v první polovině roku 2008 zůstaly oproti roku 2007 beze změny

5 viz kapitola 2

6 Zdroj: ČSÚ

7 Minimální mzda pro 2007 byla stanovena vládou na 7955 Kč, od 1.1. 2008 došlo k jejímu zvýšení na 8000 Kč

IES, Univerzita Karlova

Tags: analýza dopadu, ekonometrická analýza, dopadu, analýza, sazeb, pohostinství, snížení