PRAKTICKÉ VYUŽITÍ SEXACE EMBRYÍ SKOTU V PROVOZNÍCH PODMÍNKÁCH (SEXACE






Praktické využití sexace embryí skotu v provozních podmínkách

Praktické využití sexace embryí skotu v provozních podmínkách.

(Sexace embryí skotu v praxi)


O sexaci, čili určování pohlaví, časných embryí se můžeme čas od času dočíst i na stránkách Našeho chovu (např. 5/96, 11/96, 11/97, 1/2000). Dosud se však všechny články zabývaly pouze popisem metody, případně interpretací výsledků ze zahraničí.

Poněkud stranou zájmu odborných médií zatím zůstává skutečnost, že sexace embryí je v současné době již rutinní záležitostí, bežně využívanou v chovech skotu v rámci celé České republiky.


První, velice nadějné, pokusy s využitím sexace skotu v terénu proběhly počátkem devadesátých let v rámci činnosti Střediska výzkumu a vývoje Českomoravské společnosti chovatelů s.r.o. Praha v Brně (Horký in verb).

Machatková et al. (in litt.) uvádí březost po přenosu 28 rozmrazených bioptovaných embryí (embrya, z nichž byl odebrán vzorek buněk – bioptát k analýze pohlaví) 60,7 %.

Tehdejší organizační systém však nedoznal širšího uplatnění v provozních podmínkách zemědělských podniků.

Nedostatkem počátečních snah byla především dlouhá doba potřebná k určení pohlaví. Bioptát se obvykle převážel k analýze do vzdálených laboratoří, proto se získaná embrya musela většinou nejprve zmrazit a teprve po zjištění výsledku znovu rozmrazit a přenést, čímž se, již tak dost složitý, proces dále komplikoval.


Bez nadsázky revoluci v sexaci embryí skotu v České a Slovenské republice přinesl rok 1996, kdy firma BOVET a.s. Sloupnice zařadila do své nabídky vedle prodeje sexovaných embryí navíc sexaci přímo u chovatele s přenosem embryí požadovaného pohlaví v den výplachu. Chovatelům se tak na dosah ruky přiblížila metoda, o které dosud pouze snili, případně četli ve vědeckých časopisech. Ti z nich, kteří pochopili genetický a ekonomický přínos této metody, začali ve svých chovech sexaci intenzivně využívat.

V průběhu 3 let bylo s pužitím přenosné sexační soupravy firmy AB Technology (USA), (obr. 1) v České a Slovenské republice osexováno 450 embryí.

Tento článek si neklade za cíl podat přesný popis Polymerázové řetězové reakce (PCR), která se k ananlýze používá. Ostatně Nobelova cena se obvykle neuděluje za objev, který by bylo možné srozumitelně vysvětlit na několika řádcích. Nicméně zájemce o tuto problematiku odkazuji na článek: Petr J., 1997: Určení pohlaví. Náš chov 11/97: 16-17.

Stručně řečeno – z embrya se pomocí mikromanipulátoru (obr.2) odebere 5-8 buněk, které se pomocí dalších přístrojů analyzují na přítomnost, či absenci Y chromozomu. Po provedení elektroforézy lze výsledek interpretovat pod UV zářením (obr.3). Původní embrya zatím čekají na „vyřčený ortel“ v čekárně. Po 3-4 hodinách je jasné, ve kterých Petriho miskách se nacházejí býčci a ve kterých jalovičky. Embrya žádoucího pohlaví se co nejdříve po zjištění výsledku přenesou do synchronizovaných příjemkyň. Nežádoucí pohlaví má bohužel smůlu. Chovatel má ovšem štěstí, protože mu nežádoucí pohlaví zbytečně „neblokuje“ dělohy březích

plemenic.

Pomocí mikromanipulátoru lze při odebírání buněk pro analýzu původní embryo zároveň rozpůlit a zvýšit tak počet embryí k přenosu. Díky této jedinečné metodě jsme v dubnu roku 1998 byli svědky ojedinělé události, kdy se v zemědělském podniku ZESPO a.s. Písečná (okres UO) narodila identická dvojčata-jalovičky z rozpůleného osexovaného embrya – první v České republice. Od té doby se narodilo několik dalších párů identických dvojčat.


Tabulka č. 1 ukazuje tři způsoby přenosu sexovaných embryí

Celá bioptovaná embrya

Půlená embrya

Dvě poloviny téhož embry do 1 příjem.

Celkem

Počet přenosů

47

164

46

257

Počet březích příj.

26 (55,3%)

68(41,5%)

22(47,8%)

116(45,1%)


Z tabulky je zřejmé, že pouhý odběr bioptátu a následné několikahodinové čekání nemá negativní vliv na další vývoj embrya (dosahovaná březost téměř odpovídá březosti po přenosu čerstvých nesexovaných embryí.

Jsou-li embrya navíc rozpůlena, jde již o větší zásah, což se projevuje v nižším zabřezávání , avšak přenosem dvou polovin téhož embrya do jedné příjemkyně se procento zabřezávání opět zvyšuje. Navíc se přibližně ve 20% případů rodí dvojčata.

Z chovatelského i ekonomického hlediska je velice zajímavý následující údaj: z původního počtu 160 samičích embryí bylo pomocí dělení provedeno 257 přenosů (tj. 160,6%) a zabřezlo 116 příjemkyň (72,5%) .

Díky této jedinečné metodě jsme v dubnu roku 1998 byli svědky ojedinělé události, kdy se v zemědělském podniku ZESPO a.s. Písečná (okres UO) narodila identická dvojčata-jalovičky z rozpůleného osexovaného embrya – první v České republice (obr.3). Od té doby se narodilo několik dalších párů identických dvojčat.

Často diskutovanou otázkou je spolehlivost metody. Samozřejmě, že u takto složitého procesu existuje celá řada vlivů, které mohou výsledný efekt negativně ovlivnit (od nedostatků technických, přes nefunkční chemické komponenty, až po chybu lidského faktoru). Dbá se tudíž na to, aby jako osexovaná, byla přenášena skutečně pouze spolehlivě analyzovaná embrya. Domnívám se, že 93,5% spolehlivost (tab. 2) dává této metodě dostatečnou legitimitu k tomu, aby byla využívána jako účinný pomocník k ovlivnění poměru pohlaví narozených telat v provozních podmínkách zemědělských chovů.


Počet určených jako jalovičky

Narozeno jaloviček

Narozeno býčků

Procento spolehlivosti

46

43

3

93,5 %






S využitím sexace v terénu pilně pracují i v ostatních evropských zemích


Tak např. v Belgii bylo přeneseno do roku 1999 více než 1400 sexovaných embryí, v Německu více než 7000 (do r.1997), ve Francii již v roce 1995 více než 1500. Osobně neznám výsledky sexace embryí v Holandsku, ale údaj o 40 dosud narozených telatech (citovaný v Našem chovu 1/2000), se mi jeví jako značně podhodnocený. Nezdá se mi pravděpodobné, že by Holanďané tak výrazně zaostávali za svými sousedy. Zakládal-li by se totiž na pravdě, znamenalo by to, že naše republika ve využití této biotechnologie již předstihla jednoho z chovatelsky nejvyspělejších gigantů v Evropě. Nyní je pouze na našich chovatelích, kdy se podaří v počtu sexovaných telat dostihnout, případně předstihnout, další chovatelsky vyspělé země.


Výsledky sexace Embryí v České a Slovenské republice byly rovněž prezentovány na 26. kongresu INTERNATIONAL EMBRYO TRANSFER SOCIETY (IETS) v holandském Maastrichtu v lednu 2000. Středem zájmu odborníků z celého světa bylo zejména naše rutinní půlení sexovaných embryí. Tato metodika se při komerčních přenosech v zahraničí téměř nepoužívá. Sexovaná Embrya se obvykle přenášejí v čerstvém stavu celá, nebo – což je trendem poslední doby – se zamražují.

V zahraničí totiž převládá trend mražení bioptovaných embryí

Na závěr uvádím porovnání některých výsledků s údaji ze zahraničí:


Graf % zabřez. Po přenosu čerstvývh sex. Embryí graf % spolehlivosti metody





Jak je vidět, Česká republika se přiblížila Evropě ve zvládnutí další unikátní biotechnologie. Naši chovatelé tak již nemusí se zatajeným dechem hltat články o tom, jak se kdesi ve světě rodí jalovičky z osexovaných embryí, ale mohou si prakticky ověřit genetický a ekonomický přínos sexace ermbryí přímo ve vlastním chovu.





Tags: (sexace embryí, skotu, praktické, (sexace, podmínkách, embryí, sexace, provozních, využití