POČÍTAČE JEJICH PRINCIPY A VYUŽITÍ HISTORIE POČÍTAČŮ

POČÍTAČE, JEJICH PRINCIPY A VYUŽITÍ

Historie počítačů

pomůckami k počítání (technické pomůcky)

Prsty (od tohoto také používáme desítkovou soustavu), abakus (kamenné sloupky s kamínky - podobné počitadlu - jednoduché aritmetické úkony), starověké taxametry; později logaritmická pravítka a tabulky.

mechanické stroje

W. Schickar (poč. 17.st.)  stroj s dekadickými kolečky - operace +, -, ×,÷
Pascal (1642)  Pascalův aritmetický stroj - Pascalína - využity poznatky W. Schickara - pouze +, -
Leibnitz (1671)  stroj umožňující počítat se všemi operacemi - na tu dobu ho nebylo možno sestavit
J. M. Jacquart (poč. 19.st.)  tkalcovský stroj, jehož vzorování byl zadáván děrným štítkem
Ch. Babbage (1835)  analytický stroj - paměť, řídící jednotka, aritmetická jednotka (zákl. dnešního počítače); využití poznatků o děrných štítcích; zavedení prvků větvení = rozhodnutí na základě předešlého výsledku. Spolupracovnice byla tvůrci Ada Augusta de Lovelac => jazyk ADA
H. Hollerith (1880)  přístroj na sčítání lidu, který používal děrné štítky. Později se tento muž stal zakladatelem firmy IBM

počítače

nultá generace:

počítače před II. světovou válkou – zasáhly do vývoje atom. bomby; založeny především na vojenské bázi
reléové počítače - základem RELÉ

oba sestavili stejně:

K. Zuse  počítač Z1, Z2, Z3
H. H. Aiken  počítač MARC 1
později i u nás  SAPO (samočinný počítač)

1-ní generace (1945 – 1956):

základem je elektronka; velice rozměrné, příkon řádově 100 kW, obsluha 20-50 lidí, programování výhradně ve strojovém kódu, 10 tis. operací /s
Pensylvánská univerzita (1946)  ENIAK - do roku 55 byl využívám v armádě – neměl nynější koncepci

John von Neumann s Von Neumannovou koncepcí počítače (umístění programu do stejné paměti jako data)  počítač EDVAC

první sériový elektronický počítač (1951) - UNIVATL
u nás to byli počítač EPOS 1(1963) a v Rusku počítač URAL

2. generace (1957 – 1963):

elektronka  tranzistor (polovodičové diody) => zmenšení; menší, vznik programovacích jazyků (Fortran, Algon, Cobol) a objevují se zde již první operační systémy, příkon 2 kW, obsluha 10-20 lidí, 500 tis. oper. /s
objevují se zde již první vnější paměti - feritové, pásové, bubnové
National - Eliot 803
IBM - 1401
v Rusku - MINSK
u nás EPOS 2 a později ZPA 601 a 2

3. generace (1964 – 1981):

základem je integrovaný obvod = více různých zařízení na jedné desce  CHIP (pouzdro - na Si destičce 1 mil. různých prvků – de facto samotný počítač - schopnost řídit - obsažen v pračkách, kalkulačkách atd.); příkon řádově 0,5 kW, obsluha 2-5 lidí; používání magnetopáskových nebo diskových pamětí, 5 mil. oper /s

počítače – velké (žádné osobní)

IBM Systém 360
Siemens 4004
v rámci RVHP to byl počítač JSMEP – dosti poruchové
u nás pak Tesla 200 a 300
vznik Asembleru a zároveň velký rozmach domácích počítačů fy Apple a Commodore (PET)

3,5. generace (1982 – 1990):

žádný revoluční přínos, objevení terminálů  obrazovka, klávesnice; možnost přístupu do počítače
10 mil. operací /s; už v jedné místnosti
IBM XT, AT
Sinclair ZX 81, Spectrum
Commodore 64, Amiga
ATARI

4. generace (1990 – …):

miniaturní prvky, 100 mil. operaci /s
prosazování optického záznamu
hlavní slovo mají osobní počítače

5. generace (future):

měli by být schopni zpracovávat informace a ne data (lidský hlas atd.)
obsahovat znaky umělé inteligence

Rozdělení počítačů

standardní počítače

velké, střediskové, univerzální počítače
potřeba velkých klimatizovaných místností a početnou obsluhu

mini počítače

miniaturizace prvků ze standardních počítačů; stále potřeba skříně a ovládacím panelem

kancelářské počítače

určeny do administrativních a konstruktivních pracovišť, do laboratoří, schopné pracovat i ze sítí

mikropočítače

srdcem je mikroprocesor, malé, stolní

Osobní - největší rozmach
Domácí - menší schopnost využití - hraní (Commodore 64)

Dnes mají největší rozmach osobní počítače  využití i ve třídě kancelářských ale i domácích počítačů.

Tags: historie počítačů, historie, počítačů, principy, jejich, počítače, využití