STRATEGIE ČKA POZNÁMKY K PRACOVNÍ VERZI 1232014 VIZ

(DEPARTMENTPROGRAM NAME) UNIVERSITY OF ARKANSAS STRATEGIES FOR IMPROVEMENTMAINTENANCE RESULTING
10 STRATEGIES FOR STAYING HUMAN DURING RESIDENCY TRAINING ALLAN
12 INSTRUCTIONAL DIFFERENTIATION STRATEGIES—THREE LEVELS LEVEL ONE—LEAST CHALLENGING TO

25 MANAGEMENT STRATEGIES FOR DELHI METRO’S SUCCESS……THE SREEDHARAN WAY
3 EQUITY STRATEGIES 20032006 AS APPROVED BY SENATE ON
39363 KNOWLEDGE ECONOMY FORUM II IMPLEMENTING KNOWLEDGE ECONOMY STRATEGIES

Strategie ČKA, poznámky k pracovní verzi 12.3.2014 / viz. OTTA, Brno 27.2.2014

Předně, tabulka je trochu zavádějící, to co je označeno jako dlouhodobý plán činnosti nebo cíle v jednotlivých bodech a)-t) jsou de facto průběžně platná OPATŘENÍ nebo CÍLE dané zákonem. Cíle, nebo úkoly ve střednědobých nebo krátkodobých plánech jsou ne zcela systémově a koncepčně řazeny (jistě jde stále o pracovní verzi), a k tomu si dovolím pár poznámek níže. Nad body a)-t) by bylo ale vhodné určit zásadní aktuální priority komory, např.:

Zvýšení prestiže profese architekta
Zlepšení podmínek pro vykonávání profese architekta
Pozitivní komunikace s veřejností a systematická medializace architektury

Zásadní záležitost – veřejnost by měla vnímat architekta jako partnera zastřešujícího celý proces realizace (projektů) staveb a kultivace prostředí. Jakkoliv se omezovat jen na fázi projektování je chybně. Veřejnost potřebuje zcela konkrétní popis toho, co od architekta získá, jednoduše a přehledně. Je nezbytné přesvědčit veřejnost, že architekti (jako team leadři) jsou schopni nabídnout celý rozsah služeb, tak jak je daný platnou legislativou, od formulace záměru, přes projekty, až po realizaci. Mám dost obavu, že obecně je architekt vnímán jako jakýsi designér staveb. Je třeba důsledně trvat (pokud je to alespoň trochu možné) na principu jedna stavba = jeden architekt, a zásadně odmítat „salámovou metodu“ hojně dnes praktikovanou veřejným ale i soukromým sektorem. Je nutné v této souvislosti zvýšit znalosti architektů v problematice ekonomie, a to jak ve vztahu k investičním nákladům staveb, tak následně k jejich provozním nákladům. Dnes, kdy je efektivita vynaložených prostředků velmi pečlivě investory vnímána, musí mít také architekti co nabídnout. Například tak studie proveditelnosti by měla být standardní součástí služeb architekta již při formulaci zadání stavby.

Medializace architektury by měla být (a také myslím je) permanentní činností komory. V poslední době se toto myslím dost zlepšilo. Zaujímání stanovisek k aktuálním problémům je správné, zde ovšem je třeba postupovat striktně dle legislativy a zcela vyloučit jakýkoliv subjektivní pohled. Pojem „kvalitní architektura“ je značně diskutabilní. To co si pod tímto pojmem představuje široká veřejnost na jedné straně a architekti na straně druhé se často dost liší. Široká veřejnost nemá většinou ani ponětí o tom, kdo je Peter Zumthor, Renzo Piano, nebo Tadao Ando. Nebo že ikonické stavby současnosti pro velkou část architektů vznikají ve Švýcarsku, Nizozemí nebo Portugalsku. Zde existuje velký prostor pro další medializaci architektury, přičemž, není zcela jisté, zda to má být jen a pouze v celém rozsahu úkolem komory. Myslím, že ne. Je to nezávisle na komoře úkol všech architektů. Jde o to, otevřít trochu uzavřený svět architektů a jejich ikonických staveb veřejnosti. Co se týká webu komory, o něco málo důležitější je z mého pohledu obsah a aktuální informace než design stránek. Do medializace architektury patří také soutěže typu Stavba roku, nebo Grand Prix. Zcela jistě má smysl pouze jedna taková přehlídka ročně a řádně medializovaná nejlépe ve všech médiích.

U zadávání veřejných zakázek (pokud nejde o architektonické soutěže) je třeba poskytnout zadavatelům aktuální jasná pravidla (v souladu s optimálními podmínkami pro architekty), standardy výkonů, pravidla pro etapizace, vzory smluv pro zadání zakázek. Částečně se tak již děje, ale kreativní myšlení některých zadavatelů vždy překvapí. Výzvy k podání nabídky např. na územní plány jsou často plné nesprávných výkladů a matoucí. Není možné, aby např. platební podmínky nekorespondovaly se skutečným rozsahem pracnosti jednotlivých etap územního plánu, což se bohužel v poslední době často vyskytuje. Je třeba reagovat na nové „nápady“ vypisovatelů veřejných soutěží, např. nedávno u jednoho výběrového řízení cena již nebyla hlavním kritériem (což je OK, to co je žádoucí, cena měla cca 60% váhu), avšak podmínka, kdy za nejpracnější etapu Návrhu ÚP pro společné jednání mělo být proplaceno méně jak 50% honoráře s doplacením zbytku někdy ve vzdálené budoucnosti po předání kompletního díla, což v případě ÚP může trvat klidně několik let je zcela nepřijatelné. Další neakceptovatelnou formou jsou tzv. elektronické aukce na projektové služby, kdy nabídkové ceny často končí již zcela v absurdních částkách. Komora by v tomto měla jasně deklarovat negativní postoj (např. dopisem zadavateli takovéto zakázky) a svým členům nedoporučovat účast na těchto veřejných soutěžích. Mimochodem, se zahraničními kolegy jsem nedávno probíral problematiku veřejných soutěží, nabídkové ceny v Nizozemí nebo Rakousku se zřídkakdy liší o více jak 15% od ceny předpokládané. Prostě a jednoduše znají cenu své práce.

Architektonické soutěže jako způsob výběru architekta – partnera pro realizaci záměru jsou relativně vhodným způsobem. Ideální je, pokud následuje spolupráce s vítězným týmem až do finální fáze realizace projektu. Zbytečně však degradují „institut soutěžení“ různé causy typu soudních tahanic kolem Národní knihovny, apod. Všemi legálními prostředky by se mělo předejít těmto problémům. Jde o správné zadání (to je myslím vůbec nejdůležitější kritérium pro hladký průběh soutěží s žádoucím výsledkem) a transparentnost procesů s vyloučením některých nesmyslných podmínek. Veřejnost by se jinak určitě měla dozvědět, které veřejné investice byly realizovány s architektonickou soutěží. Bulletin vydávaný komorou k soutěžím je užitečný, upravená zjednodušená verze by mohla být vydávána (možná ve spolupráci s některým z velkých periodik) v daleko vyšším nákladu pro nejširší veřejnost. U soutěží k územním plánům má smysl soutěžit pouze tam, kde není zcela jasná koncepce, zejména u větších měst (u těch největších měst vzhledem k pracnosti soutěžního návrhu byale myslím byla vhodnější soutěž vyzvaná, klíč k výběru oslovených uchazečů by bylo možné dále rozebírat, bylo by ale možné využít některé již existující modely zahraniční). U řady územních plánů menších obcí soutěžení smysl moc nemá.

Problém tzv. dumpingových cen je problematicky řešitelný, obzvláště za situace, kdy podobnou službu na volném trhu nabízí tisíce architektů a stavebních inženýrů. Současný stav je tvrdou realitou, kdy je v nerovnováze nabídka a poptávka. Není jisté, zda se vůbec někdy podaří „zoficiálnit“ ceníky, v tomto jsem bohužel dost skeptický. Klíčem by měla být obecně akceptovatelná minimální hodinová cena, honorář architekta. Žádný architekt by se neměl na trhu nabízet za méně než 550,-Kč/hod, lépe alespoň minimálně 800,-Kč/hod. V zásadě, prestiž architektů se nikdy nezvýší, pokud si svou práci budeme ohodnocovat tak nízko jako je tomu dnes. Je třeba si uvědomit, že řada provozních nákladů (HW, SW, apod.) našich kanceláří není o moc nižší než u našich kolegů např.v Rakousku nebo Itálii. Je velmi negativním faktem, že řada klientů předpokládá honorář architekta hluboko pod výše uvedenou částkou, nebo různé částečné plnění zcela zadarmo!

Komentáře k tabulce:

Priority / opatření	Cíle
Priority / opatření	Střednědobé / dlouhodobé	Krátkodobé
Pečovat stavební kulturu a o kulturu utváření prostředí.	Péče o propagaci architektury je obecný abstraktní pojem, bez uvedení, jak toho bude dosaženo nemá jako cíl smysl. Vydávání bulletinu se již koná, jeho forma je OK, vlastní časopis vydávaný komorou by s velkou pravděpodobností byl ekonomicky neudržitelný. Smysl ale může mít spolupráce s velkými a masově rozšířenými periodiky (HN, EURO, apod.), dále využívat efektivně co je již hotovo, a bylo vydáno např.v bulletinu (viz.výše, k soutěžím, apod.). Vydávat vlastní publikace v jednotné řadě může být snad dlouhodobý cíl. Semináře, workshopy, kurzy a OTTA se dějí již částečně nyní, jinak jde spíše o krátkodobý cíl, ve střednědobém horizontu s rozšířením o další formáty. Intenzívnější spolupráce s médii nesnese odkladu, mělo by jít o krátkodobý cíl.	Bez připomínek, viz.vedle,
Spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů …	Iniciování změny …by měl být krátkodobý cíl, nesnese již odkladu. V problematice hlavních architektů vyjasnit stanovisko komory a poskytnout jej veřejné správě formou doporučení (jaké jsou pro a proti různých variant). Jsem toho názoru, že HA by měl být spíše manažerem města hlídajícím koncepci rozvoje, a určitě by neměl projektovat, měl by však umět formulovat zadání pro zásadní stavby v souladu s veřejným zájmem. Opět jde spíše o krátkodobý, max. střednědobý cíl. Boj s korupcí??? Snad jen nikomu nic nedávat a od nikoho nic nebrat. Prosazování uplatnění standardů realizovat co nejdříve, krátkodobý cíl. Koncepce sociálního bydlení sem vůbec nepatří, jde o reakce na aktuální téma, viz.výše. To komora moc nemůže ovlivnit, leda iniciovat.	Nadefinování kvalitativních kriterií pro výběr zpracovatelů vidím jako jasnou prioritu. Vzory poskytnout všem zadavatelům. Platí jak pro stavby, tak pro územní plánování.
Udělovat, odnímat a pozastavovat autorizaci.	Nejsem si jistý, zda je popsaný systém spolupracujících architektů rozumný. Na co by razítko spolupracujícím architektům bylo? Výše poplatků by ale mohla být odstupňována podle rozsahu autorizace, tj.za velkou autorizaci maximální sazba, za jednotlivé autorizace nebo jejich kombinace přiměřeně nižší sazba, (lze porovnat se zahraničními komorami, z dostupných informací-podrobněji jsem však nezkoumal, např.poplatky komory architektů Badenska-Wuertenberska jsou odstupňovány letos na 420,-/210,-/52,50 EUR ročně).	Více členů? Radši přiměřeně…
Vést seznamy autorizovaných osob		Aktualizovat jmenný seznam na webu ČKA. Na web komory patří pouze jmenný seznam s aktuálními kontaktními údaji, zcela veřejně přístupný, nic více nic méně (maximálně by mohlo být linkem na vlastní webové stránky architekta). Prezentace staveb a fotky jsou komerční záležitostí za úplatu a nepatří na web komory.
Vést seznamy …
Pečovat o …
Organizovat …
Vést disciplinární řízení.
Vydávat …
Vydávat standardy	Na webových stránkách komory by měly být vždy aktuální standardy jak pro pozemní stavby tak urbanismus. Lépe krátkodobý cíl.	Spíše důraz na služby v kompletním rozsahu daném legislativou. Architekt by měl u každého projektu zahrnout pod sebe maximálně možný rozsah služeb.
Podporovat odborné vzdělávání a napomáhat …
Spolupracovat s orgány …	Zaměřit se nejen na MMR, MK, ale rovněž na kraje a města (také SMOČR, apod.). Spíše krátkodobý cíl. Permanentní aktivita.
Posuzovat návrhy obecně …
Spolupracovat s institucemi …	Rozhodně bych byl pro intenzivnější spolupráci především s ČKAIT (nemám informace, možná že je to nyní již dostatečné).
Spolupracovat s obdobnými …	Intenzivnější spolupráce a kontakty také s komorami v Rakousku a Německu (Bavorsko, Sasko,…), minimálně všechny sousední země bez rozdílu „východ, západ“.
Hájit zájmy …
Podporovat sociální zájmy …
Spolupracovat s vypisovateli soutěží …	Z jakých zdrojů by byla poskytnuta dotace při využití soutěží? To je myslím nereálné. Kvalifikační filtry, pokud je tím míněn výběr architektů pro vyzvané soutěže, jsou OK. Několik zahraničních modelů by mohlo být realizovatelných rovněž v ČR. Vlastní soutěži by předcházelo přihlášení, následně transparentní výběr vyzvaných. Velkou výhodou vyzvaných soutěží je jistota minimálního pokrytí nákladů. Soutěžící tak mohou návrhu věnovat více času.
Spolupůsobit při pojišťování …

Karel Bařinka, Brno

Dne 30.3.2014

5 AKTUALIZOVANÁ STRATEGIE ŘEŠENÍ KURZOVÝCH DOPADŮ DEVIZOVÝCH PŘÍJMŮ STÁTU
5 EFFECTIVE COACHING RESOURCE EFFECTIVE COACHING STRATEGIES (APPLIES TO
5 INFORMAL CONSULTATION ON “STRATEGIES FOR GENDER EQUALITY IS

Tags: pracovní, poznámky, verzi, strategie, 1232014