KONFERENCE K ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI ČR (12. 9.)
Závěrečné shrnutí p. náměstka Vošalíka:
Děkuji reportérům za jejich příspěvky, které dokládají, že diskuse během obou bloků byla opravdu bohatá. Je mou příjemnou povinností dnešní konferenci shrnout několika závěrečnými poznámkami.
Nové rozvojové paradigma:
Nastupující dárcovské země se nacházejí v unikátní situaci. Samy prošly náročným obdobím transformace, během něhož přijímaly pomoc ze zahraničí. Na druhé straně, jako členové OECD a budoucí členové EU, jsou připraveny přijmout větší díl odpovědnosti za mezinárodní rozvojovou spolupráci. Jak prokázala dnešní konference, nastupující dárci si jsou této výzvy vědomi. Hlavní výzvou není nic menšího, než se připojit po bok ostatních vyspělých zemí v jejich úsilí za omezení chudoby a udržitelný rozvoj v méně vyspělých zemích světa. Pan Macedo ve svém příspěvku shrnul nové prvky tohoto úsilí, které vzešly z nedávných konferencí v Dauhá, Monterrey a Johannesburgu. Česká republika se ve své střednědobé koncepci zahraniční rozvojové pomoci k těmto cílům zavázala – nyní je zbývá přenést do praxe.
Unijní dimenze:
Příprava kandidátských zemí na vstup do Evropské unie byla významnou dimenzí, která se prolínala celou konferencí. Jak ve svém příspěvku potvrdil pan Granell, vstup těchto zemí do EU neznamená výzvu jen pro nově vstupující země, ale rovněž pro Unii samotnou. Např. odlišné teritoriální zaměření rozvojové pomoci kandidátských zemí do zemí východní Evropy může být chápáno jako jejich komparativní výhoda, ale na druhé straně se bude muset vyrovnat se stávajícím zaměřením komunitární rozvojové politiky, jejímž jádrem jsou vztahy se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří. Česká republika je připravena tato a další témata aktivně diskutovat, jak se zástupci Evropské komise, tak členskými zeměmi EU.
Mezinárodní dimenze:
Během konference jsme vyslechli příspěvky řady zástupců zavedených dárcovských zemí a mezinárodních organizací. Jejich zkušenosti, stejně jako výměna zkušeností mezi nastupujícícmi dárci navzájem, jsou pro nás velmi cenným vodítkem. V této souvislosti oceňujeme dosavadní spolupráci s UNDP a vítáme nový kanadsko-visegradský projekt ODACE zaměřený na přechod čtyř středoevropských zemí mezi vyspělé dárce. Bylo mi velkým potěšením stvrdit u příležitosti dnešní konference zahájení tohoto projektu podpisem memoranda s kanadskou stranou.
Hlavní návrhy konference:
Mezi hlavní doporučení a požadavky na zkvalitnění rozvojové spolupráce, které se během konference opakovaly, patří:
zajistit koherenci různých aktivit s dopadem na rozvojové země
posílit koordinační úlohou MZV vytvořením Rozvojové agentury, která zajistí odborné a kontinuální poskytování rozvojové pomoci v rámci strategie vytyčené MZV ve spolupráci s ostatními resorty
přijmout střednědobý výhled rozpočtu na rozvojovou pomoc a přejít na víceletý způsob financování
v partnerství s prioritními zeměmi zpracovat strategické programy spolupráce, což umožní koncentrovat dosud rozptýlené projekty na oblasti komparativních výhod dárce a prioritní potřeby příjemce
Mohu prohlásit, že MZV již ve všech těchto bodech iniciovalo konkrétní opatření a podílí se na přípravě střednědobého výhledu financování rozvojové pomoci a návrhu organizačního zajištění rozvojové spolupráce ČR po vstupu do EU, které budou předloženy vládě.
Role nevládních organizací
Debata během konference potvrdila, že se rozvojová spolupráce nesmí stát pouze činností hrstky státních úředníků. Zejména aktivity nevládních organizací v oblasti humanitární a rozvojové pomoci by měly významně doplňovat oficiální vládní pomoc. Ministerstvo zahraničních věcí upřímně vítá založení platformy nevládních rozvojových organizací ČR jako partnera, se kterým hodlá nadále spolupracovat. Obě strany mohou z tohoto partnerství těžit – nevládní organizace získají přístup k projektům rozvojové pomoci a budou moci participovat při diskusích o budoucím směřování české rozvojové pomoci. Státní správa naopak získá partnera ve svém úsilí posílit podporu rozvojové pomoci mezi českou společností.
Nezbytná politická a veřejná podpora
Právě podpora veřejnosti je nezbytným předpokladem pro úspěch jakéhokoliv snažení v oblasti rozvojové spolupráce. V demokratickém systému se následně veřejná podpora prodlužuje do podpory politické. Rozvojové vzdělávání a média mohou sloužit jako vhodný nástroj, jak veřejnou i nezbytnou politickou podporu získat. Doufám, že dnešní konference toho bude dobrým příkladem. Již sama skutečnost, že jsme si v době, kdy Parlament ČR jedná o opatřeních pro odstranění povodňových škod, našli cestu do tohoto sálu, dává naději do budoucnosti.
Ještě jednou vám všem děkuji za Vaši aktivní účast a jménem Ministerstva zahraničních věcí Vám přeji mnoho úspěchů v osobním i profesionálním životě.
Reportér A:
Výsledky jednání v pracovních skupinách bloku „Institucionální transformace nastupujících dárců rozvojové pomoci“
Bohatá diskuse v bloku A prokázala, že transformace rozvojové spolupráce tzv. nastupujících dárců směrem k praxi běžné v ostatních dárcovských zemích je komplexní proces. Proto mi jej dovolte rozdělit do několika okruhů:
Panuje shoda, že přijetí vládní koncepce zahraniční rozvojové pomoci ČR je zásadní politické rozhodnutí, jehož realizace se neobejde bez výrazné politické a veřejné podpory.
Výsledky nedávných konferencí v Dauhá, Monterrey a Johannesburgu vytvářejí nový mezinárodní rámec, který by nastupující dárci měli ve svých strategiích zohlednit.
Během diskuse byla oceněno, že česká koncepce vymezuje teritoriální a sektorové priority, nicméně bylo zdůrazněno, že jde o trvalý proces a 20 prioritních zemí je v případě nastupujícího dárce možná stále příliš široký záběr.
Diskuse se vedla ohledně možnosti doplnit koncepci pevnějším legislativním rámcem – např. zákonem o rozvojové spolupráci. Zatímco někteří účastníci poukázali, že tento aspekt v Koncepci chybí, jiní varovali před některými negativními aspekty takového opatření.
Navýšení objemu finančních prostředků věnovaných na rozvojovou pomoc je jednou z hlavních výzev pro nastupující dárce. Tato výzva je zhmotněna např. závazkem EU přispívat do roku 2006 na rozvojovou pomoc min. 0,33% HNP či širším závazkem OSN věnovat 0,7% HNP.
Vedle objemu je důležitá i efektivnost a způsob financování. Byla vyjádřena všeobecná podpora víceletému systému financování rozvojové pomoci.
Účastníci se shodli, že je nutné posílit koordinační roli MZV a koherenci dosud roztříštěných aktivit ve vztahu k rozvojovým zemím. V této souvislosti bylo zmíněno zřízení Rozvojové agentury, ať již vládní, nebo v rámci MZV.
Ustavení poradního orgánu – Rozvojové rady – je vhodným nástrojem jak zahrnout politickou reprezentaci, akademickou sféru a občanskou veřejnost do vládní rozvojové spolupráce.
Někteří zástupci vyspělých dárcovských zemí a mezinárodních organizací se podělili se svou zkušeností, kdy existuje zastřešující funkce ministra pro rozvojovou spolupráci. Vznik úřadu národního koordinátora pro rozvojovou spolupráci ČR je tedy krokem správným směrem.
Velkou výzvou je přechod od ad hoc projektů k širším programům, vypracovaným v úzké spolupráci s partnerskými zeměmi. To zajistí, že rozvojová pomoc bude vedena poptávkou, nikoliv nabídkou pomoci.
Panuje všeobecná shoda, že je třeba aktivnější zapojení zastupitelských úřadů do procesu organizování rozvojových projektů. Celý organizační proces je třeba přesunout z hlavních měst dárcovských zemí blíže do terénu v zemích přijímajících.
Vstup nových zemí do EU představuje jak výzvy, tak příležitosti a to pro všechny tři aktéry: kandidátské země samotné, Evropskou unii a rovněž pro partnerské rozvojové země. Bylo zdůrazněno, že komunitární politika se orientuje na oblasti, v nichž má ES komparativní výhodu, zatímco možnost členských zemí poskytovat bilaterální pomoc tím není dotčena.
Hlavní výzvou nastupujících dárců je přirozeně přijetí acquis. To zahrnuje nejen oblast rozvojové spolupráce, ale rovněž společné obchodní politiky a společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Na druhé straně, ČR a další nové členské země se budou moci spolupodílet na formování evropské rozvojové politiky. To může být skutečným přínosem vzhledem k unikátním zkušenostem nastupujících dárců z politické a ekonomické transformace a vzhledem k jejich úzkým vztahům s ostatními státy střední a východní Evropy.
Debata prokázala, že není třeba znovu objevovat již objevené. Nastupující dárci mohou těžit z dlouhodobé praxe a zkušeností ostatních dárcovských zemí OECD a EU, stejně jako řady mezinárodních organizací (UNDP, UNESCO, UNHCR).
Předvstupní spolupráce kandidátských zemí navzájem je vhodným předpokladem brzkého začlenění nastupujících dárců do mezinárodní rozvojové spolupráce. Na příkladu tzv. Utstein Group byla prokázána užitečnost vzájemné spolupráce podobně smýšlejících zemí.
V této souvislosti byly oceněny dosavadní výsledky projektu UNDP, stejně jako role nového kanadsko-visegradského projektu ODACE na podporu nastupujících dárců ve středoevropském regionu.
Reportér B:
Výsledky jednání v pracovních skupinách bloku „Nové výzvy pro aktéry rozvojové spolupráce“
Transformace systému rozvojové spolupráce nastupujících dárců je spojena nejen s vybudováním efektivního systému institucí a jejich řízení, ale je rovněž neodmyslitelně svázána s rozvojem národních kapacit, budováním rozvojové konstituence a komunikací s širokou veřejnosti. Z programu rozvojové pomoci by neměla být vyloučena žádná část společnosti. Očekávané členství v EU naléhavost budování národních kapacit výrazně umocňuje. Kromě státních institucí také nevládní organizace a soukromý sektor sehrávají důležitou úlohu v politice rozvojové spolupráce. Významné postavení občanské společnosti v pro-rozvojových programech je soustavně podporováno všemi mezinárodními fóry zabývajícími se otázkami globálního rozvoje posledních let. Lze tedy shrnout, že zapojení nejrůznějších složek občanské veřejnosti do rozvojové spolupráce je novou a důležitou výzvou pro nastupující dárce.
Pozornost pracovních skupin bloku B byla věnována zejména roli nevládních organizací a médií v rozvojové spolupráci. Opakovaně byla zdůrazňována úloha politické reprezentace v této spolupráci. Opomenuta nebyla role univerzit a výzkumných center. Prezentace norského modelu rozvojové politiky v rámci jedné z pracovních skupin významnou měrou obohatila zamyšlení nad úlohou různých institucí a aktérů v rozvojové spolupráci. Demonstrovala přínos dialogu a sdílení zkušeností mezi vyspělými a nastupujícími dárci při formování jejich nových, účinnějších systémů.
Nevládní organizace
Jednání pracovního bloku B potvrdila význam působení nevládních organizací v oblasti rozvojové spolupráce. Jejich role je rozhodující zvláště v menších nekomerčních projektech pro šíření lidských práv, demokracie, základního vzdělání, v projektech rozvoje veřejné společnosti. Svou činností v oblasti globálního rozvoje nevládní organizace komplementárně doplňují vládní aktivity. Posílení úlohy nevládních organizací v rozvojové spolupráci vyžaduje respektování principu partnerství mezi nimi a vládním sektorem a jejich větší zapojení do procesu vytváření národních politik v této oblasti.
Z obsahu jednání pracovních skupin bloku B vyplynulo, že potenciál českých nevládních organizací a jejich zkušenosti z poskytování humanitární pomoci a z práce s veřejností nejsou při aktuální realizaci rozvojové spolupráce dostatečně využívány. Nevládní organizace přitom projevují přesvědčivý zájem o tuto spolupráci.2. září 2002 se některé z nich sloučily do jednotné platformy, tzv. Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.
Tyto organizace požadují
vytváření politiky rozvojové spolupráce ČR v souladu s principy OECD/DAC
změnu systému a přerozdělení financí čerpaných na rozvojovou pomoc,
navyšování financí poskytovaných na ODA
vytvoření efektivnějšího systému rozvojové pomoci,
větší zapojení politické reprezentace do řešení otázek rozvojové spolupráce
technickou a logistickou podporu pro širší zapojení do rozvojové spolupráce
prohloubení spolupráce a vzájemnou výměnu zkušeností se zahraničními rozvojovými nevládními organizacemi, zejména se zeměmi EU
Média a politická reprezentace
Rozvojová spolupráce nemá naději se stát trvalou součástí zahraniční politiky, pokud se omezí pouze na technokratické aspekty a nepodaří se nám dostatečně oslovit veřejnost. Vytvoření a implementace vhodné komunikační strategie by mělo být automatickou součástí národní rozvojové politiky. Nevládní organizace ČR jsou odhodlány pozitivně přispívat k vytváření veřejného mínění nakloněného rozvojové spolupráci a žádají v tomto směru politickou a finanční podporu. Úloha médií v tomto procesu je rozhodující. Právě dnešní konference a podobné události jsou příležitostí, jak rozvojovou problematiku přiblížit občanské i politické veřejnosti. Zkušenosti ostatních zemí dokládají, že bez aktivního zapojení politické reprezentace do řešení těchto otázek nelze roli médií v procesu formování veřejného mínění plnohodnotně využít.
Akademická sféra
Příspěvky konference ocenily význam aktivit Letních škol rozvojové pomoci a spolupráce v Olomouci, činnost Rozvojového střediska a některých aktivit VŠE Praha a UP Olomouc v oblasti rozvojového vzdělávání. Plnohodnotná role univerzit, vysokých škol a výzkumných center v této oblasti však teprve čeká na své naplnění a musí být doplněna vhodnou podporou oficiálních vládních institucí.
Dobrovolníci
Jednou z významných forem rozvojové spolupráce ve vyspělých dárcovských zemích je využívání schopností dobrovolníků při realizaci rozvojových projektů. Také nastupující dárci disponují řadou vzdělaných občanů, zejména mladých absolventů, kteří projevují zájem o tento typ pomoci. Česká republika tento zájem u příležitosti Mezinárodního roku dobrovolnictví 2001 reflektovala, když byla přijata nezbytná legislativa upravující právní aspekty dobrovolnické služby českých občanů v zahraničí. Tuto legislativu je nyní třeba naplnit v konkrétních projektech.
DANSKE ÆLDRERÅD INVITERER TIL KONFERENCEN HVEM HAR ANSVARET NU
DEN 7 JANUAR 2010 KONFERENCE NYE STØTTEMULIGHEDER TIL KOMMUNER
DET LEGENDE BARN – KONFERENCE DEN 18 SEPTEMBER 2009
Tags: konference k, příspěvky konference, konference, rozvojové, pomoci, závěrečné, zahraniční