LAVINY –PREVENCE ZÁCHRANA FAKTA O LAVINÁCH LAVINY

LAVINY –PREVENCE ZÁCHRANA FAKTA O LAVINÁCH LAVINY






Laviny –prevence, záchrana

Laviny –prevence, záchrana



Fakta o lavinách 


Stupnice lavinového nebezpečí

Pro bezpečnější pohyb v horách, kde hrozí lavinové nebezpečí byla vytvořena obecně platná Mezinárodní stupnice lavinového nebezpečí. Před plánovanou akcí je potřeba si zjistit aktuální lavinovou situaci nejlépe u místní Horské služby, popřípadě na webových stránkách.


1. stupeň

Sněhová pokrývka je zpevněná a stabilní. Nepředpokládá se výskyt lavin s výjimkou malých sněhových sesuvů. Všeobecně dobré podmínky pro lyžařské túry. Údolní cesty a objektů nejsou ohroženy. Příznivé podmínky na túry.


2. stupeň

Sněhová pokrývka je na ojedinělých extrémních a strmých svazích jen mírně zpevněná, jinde je dobře zpevněná. Možný ojedinělý výskyt lavin při mechanickém zatížení na extrémně strmých svazích. Větší samovolné laviny se neočekávají. Při zohlednění lokálních extrémních a strmých svahů příznivé podmínky pro túry.


3. stupeň

Sněhová pokrývka je na mnohých extrémních svazích jen mírně nebo slabě zpevněná. možnost uvolnění laviny už při malém mechanickém zatížení na extrémně strmých svazích. Příležitostně je možný výskyt malých a středních lavin. Túry vyžadují velkou opatrnost a znalost posouzení místní lavinové situace. Je třeba vyloučit pohyb po všech extrémně strmých svazích. Ohrožení údolních cest středně velkými lavinami je ojediněle možné. Omezené možnosti túr!


4. stupeň

Sněhová pokrývka je na většině lavinových svahů slabě zpevněná. Velká pravděpodobnost uvolnění laviny už při malém mechanickém zatížení. Možnost výskytu středních a velkých lavin. Pohyb je možný pouze na zabezpečených a vyznačených trasách. Možnost ohrožení údolních cest velkými lavinami. Na tradičních lavinových svazích možné ojedinělé ohrožení objektů. Možnosti túr jsou velmi omezené!


5. stupeň

Sněhová pokrývka je všeobecně slabě zpevněná a celkově je velmi nestabilní. Možný výskyt velkých lavin i na méně strmých a netradičních lavinových svazích. Podnikání túr ve vysokohorském terénu je všeobecně nemožné. Velká pravděpodobnost zásahů údolních cest velkými lavinami i na netradičních lavinových svazích. Zvýšená možnost ohrožení objektů a horských stavení či osad. Zákaz túr a pohybu ve volném terénu!


Stupnice lavinového nebezpečí slouží skialpinistům a horolezcům, kteří se mohou pohybovat po méně ohrožených místech jako jsou hřebeny. Nejvíce lavinových nehod bývá při třetím stupni lavinového nebezpečí, kdy dochází k jeho podcenění. Např. pro snowboarding ve volném terénu je vhodný pouze první stupeň lavinového nebezpečí, při druhém stupni je již nutná obezřetnost a znalost terénu. ale snowboardisté téměř vždy sjíždí přímo v místech dráhy laviny. Při čtvrtém a pátém stupni zapomeňte na freeriding! Po větším sněžení počkáme minimálně 3 dny až se sněhová pokrývka stabilizuje. Velký mráz zachovává stupeň lavinového nebezpečí!

Lavinový stupeň se může v krátkém čase podstatně změnit!


Pohyb v lavinovém terénu

Nespoléhejte pouze na předpověď, ale buďte obezřetní, mějte respekt a používejte zdravý rozum Jestliže je vyhlášeno akutní lavinové nebezpečí nebo ho zjistíte v terénu, plánovanou akci přerušte a odvolejte. Již na začátku akce zapněte lavinové vyhledávače a proveďte test funkčnosti. Stále se průběžně orientujte v terénu. Pamatujte si, že v případě zasypání určitě bez pomoci nepřežijete. Nikdy proto nevyrážejte sami a nevybavení.

Na postup využívejte hřebeny, hřbety a užší, směrově i spádově členité úžlabiny. Vyhýbejte se žlabům, kotlům, muldám a svahům na závětrných svazích. Pozor na hřebenové převěje, převisy a naváté sněhové desky. Na odpočinek využívejte vyčnívající skály, skupiny stromů a jiná bezpečná místa, která si dopředu vytipujte.

Neustále si v průběhu túry všímejte ukazatelů nebezpečí v terénu jako je nový a navátý sníh, převěje na hřebenech a závětrných místech, čerstvé samovolné laviny, které signalizují nesvázání sněhových vrstev, praskání při chůzi či sesedání nesourodého sněhu pod tvrdou vrstvou nebo vytváření trhlin ve sněhu.

Toto vše upozorňuje na akutní nebezpečí! Pokud jsou jen některé úseky nebezpečné, vyhýbejte se jim i za cenu velkých obcházek. Jestliže se podmínky zhorší, přehodnoťte situaci a změňte trasu nebo zrušte akci.


Lavinové vybavení

Každý člen družstva by měl mít základní vybavení, protože rychlá, tzv. kamarádská pomoc, hraje nejdůležitější roli při záchraně.


Lavinový vyhledávací přístroj

      Lavinový vyhledávací přístroj (pieps, pípák) - je jednoduchý vysílač a přijímač na mezinárodní frekvenci 457 MHz. Všichni členové družstva ho mají připevněný na těle a zapnutý na vysílání. V případě stržení lavinou si nepostihnutí členové přepnou na příjem a podle síly signálu, která se zobrazuje zvukově, světelně či digitálně hledají zasypané. Práci s tímto přístrojem je nutné si předem dobře procvičit! Nácvik lze provádět i formou hry bez sněhu a každý účastník jej musí perfektně ovládat.


Lavinová sonda
      Lavinová sonda je lehká skládací tyčka dlouhá okolo tří metrů, která se dá složit a nosit v batohu. Používá se při dohledávání zasypaného. Vpichy v laviništi přesně lokalizujeme zasypaného.


Sněhová lopata
     Sněhová lopata je zpravidla skládací, vyrobená z lehkých kovů nebo z pevných plastů. Slouží k rychlému vykopání zasypaného, poslouží i pro provedení lavinové sondy nebo vykopání záhrabu v případě nouzového bivaku. Holýma rukama z upěchovaného sněhu nikomu včas nepomůžeme.


Další vybavení

Lékárnička

Alufolie

Bivakovaní pytel

Mobilní telefon

Pojištění na daný druh aktivity

Existují ještě další bezpečnostní pomůcky, které jsou však většinou těžko dostupné a jejich funkčnost je omezená.


Záchrana

    Při stržení laviny se snažíme rychle ujet z její dráhy. Pokud jsme lavinou strženi, snažíme se udržet co nejdéle na povrchu. Je-li to možné, zaujmeme polohu skrčmo s rukama před obličejem. Pokusíme se zachovat klid a nepodlehnout panice. Při zpomalování laviny se snažíme si vytvořit před ústy dýchací dutinu. Pokud se nemůžeme samovolně vyprostit, neztrácíme sílu zbytečně. Nepodléháme panice a nevzdáváme se naděje na záchranu.

     Pozorujeme-li lavinové neštěstí, snažíme se zapamatovat, kde jsme viděli osoby stržené lavinou naposledy a kolik jich bylo.

      Pátrání se zahajuje pod místem, kde byly osoby spatřeny. Pozornost věnujeme také přírodním překážkám v laviništi (stromy, skalní bloky), kde by mohla postižená osoba uvíznout a okraji laviny, kam by mohla být vytlačena. Nalezené věci (časti výstroje atd.) necháváme kvůli dalšímu pátrání na místě!

Členové družstva se po pádu laviny ihned věnují důkladné prohlídce povrchu laviny, zda nenaleznou část těla postiženého a jeho hledání pomocí vyhledávacích přístrojů, které si přepnou na příjem signálu.

Lokalizujeme-li zasypaného, dostáváme se k měnu vždy z boku aby jsme mu nezpůsobili úraz! Zjišťujeme případný nález vzduchové kapsy (důležitá informace pro lékaře). Co nejdříve mu uvolníme dýchací cesty a v případě potřeby začneme s dýcháním z úst do úst a nepřímou masáží srdce. S postiženým z důvodu podchlazení co nejméně manipulujeme!

Pozornost je nutno také věnovat možnosti zasáhnutí místa neštěstí se záchranným družstvem ještě další lavinou a tak si předem určíme signály, směry a místa úniku z ohroženého prostoru.

Po laviništi se pohybujeme jen za účelem pátrání a vyprošťování zraněného, neboť udupáním laviniště můžeme poničit případnou dýchací dutinu postiženého! Nenecháváme na místě odpadky či svůj biologický odpad, z důvodu případného nasazení lavinového psa.

Mimo laviniště umísťujeme i svoje vybavení, záchranářský materiál a přistávací plochu pro vrtulník.

Když byla prohlídka povrchu laviny a hledání pomocí vyhledávacích přístrojů neúspěšné začínáme systematicky sondovat.Při hledání zasypaného sondováním je důležité nikdy nevytahovat úspěšnou sondu!

Rozlišujeme :

a) hrubé sondování – vpichy lavinovou sondou pouze ve středu mezi chodidly vedle sebe v řadě stojících záchranářů. Boční vzdálenost vpichů by měla být 75cm. Na povel se potom sondující družstvo posune o krok (také 75 cm) vpřed a provede další vpich sondy. 

b) jemné sondování – vpichy lavinovou sondou nejprve u špičky levé nohy, potom ve středu mezi chodidly a poté u špičky pravé nohy. Na povel se potom sondující družstvo, které tentokrát stojí v řadě tak, že se vedle sebe stojící záchranáři lehce dotýkají lokty, posune vpřed o délku chodidla.

Jemné sondování, které je časově náročnější, použijeme až po prosondování určené oblasti hrubým sondováním. Sondujeme s citem, vždy přesně kolmo dolů. Při pozitivním nálezu sondu nevytahujeme, ale vpichy dalšími sondami upřesníme polohu zasypaného. Určení členové s lopatama začnou vyhrabávat postiženého. Nekope se kolmo dolů, ale z boku ze strany, aby jsme neporušili případnou vzduchovou kapsu zasypaného !!!! Nejprve uvolníme hlavu postiženého za sledování jeho životních funkcí a přítomnosti vzduchové kapsy. Nejsou-li přítomny životní funkce okamžitě začneme s resuscitací.

“Vzduchová kapsa” je prostor ( i velmi malý) blízko úst a dýchacích cest postiženého, který mu vždy poskytuje naději pro přežití. Když je vyhrabávání uskutečněno opatrně, je vzduchová kapsa snadno identifikovatelná podle namrznuté vnitřní plochy prostoru ve sněhu a má velký význam při dalším postupu při kříšení a záchraně. Pokud zasypaný nedýchá, okamžitě zahájíme resuscitaci a opatření proti dalšímu ochlazování jeho těla. Při podchlazení pozor na pasivní pohyby postiženého a tak již při vyhrabávání musíme vykopat dostatečně veliký prostor, aby byla manipulace s ním co nejopatrnější! Doktora nebo přivolané záchranáře informujeme o přítomnosti vzduchové kapsy, stavu vitálních funkcí a nezablokovaných dýchacích cestách postiženého, protože podchlazená zasypaná oběť bez známek života, ale s přítomností vzduchové kapsy, je resuscitována až do doby, než je dopravena na specializované oddělení v nemocnici. Z toho je zřejmé, že musíme obětˇ resuscitovat až do příchodu lékaře nebo horské služby. Výraz “bez vzduchové kapsy” znamená, že ústa i dýchací cesty zasypaného byly ucpány sněhem nebo obsahem žaludku.

  

Při záchraně zasypaných osob z laviny je nejdůležitějším faktorem čas. Téměř všechny zavalené osoby, které neutrpěli vážnější úraz již při samotném pádu laviny, přežijí prvních 15 minut od zasypání. Mezi 15 a 35 min. nastává zlom, kdy umírají postižení bez tzv. “vzduchové kapsy ” na zadušení. „Vzduchová kapsa“ je prostor (i velmi malý) blízko úst a dýchacích cest postiženého, který mu vždy poskytuje naději pro přežití. Když je vyhrabávání uskutečněno opatrně, je vzduchová kapsa snadno identifikovatelná podle namrznuté vnitřní plochy prostoru ve sněhu a má velký význam při dalším postupu při kříšení a záchraně. Pokud zasypaný nedýchá, okamžitě zahájíme resuscitaci a opatření proti dalšímu ochlazování jeho těla. Při podchlazení pozor na pasivní pohyby postiženého a tak již při vyhrabávání musíme vykopat dostatečně veliký prostor, aby byla manipulace s ním co nejopatrnější! Doktora nebo přivolané záchranáře informujeme o přítomnosti vzduchové kapsy, stavu vitálních funkcí a nezablokovaných dýchacích cestách postiženého, protože podchlazená zasypaná oběť bez známek života, ale s přítomností vzduchové kapsy, je resuscitována až do doby, než je dopravena na specializované oddělení v nemocnici. Z toho je zřejmé, že musíme oběť resuscitovat až do příchodu lékaře nebo horské služby. Výraz „bez vzduchové kapsy” znamená, že ústa i dýchací cesty zasypaného byly ucpány sněhem nebo obsahem žaludku.

Po 35 min. přežívají jen oběti s přístupem k “vzduchové kapse”. Jestli-že se vytvoří vzduchový kanál, který vede k povrchu laviny a postiženému nebrání nic v dýchání může přežít pod lavinou i hodiny, ovšem jen do doby, než teplota uvnitř jeho těla neklesne pod kritickou mez. Toto jsou důležité informace pro členy záchranného družstva, z kterých vyplývá, že se při záchraně počítá s každou sekundou, zvláště když si uvědomíme, že v ideálních podmínkách trvá určování pozice zasypaného vyhledávacím přístrojem 3 – 5 minut. Dalších 10 – 15 min. trvá vykopání zavalené osoby lopatou z hloubky 1 metru a také dopravení záchranného družstva horské služby na místo nehody, i když je do akce nasazen vrtulník, trvá určitou dobu.

Z toho plyne, že pomoc nezasažených členů a náhodných svědků je nesmírně důležitá a mnohdy na ní přímo závisí přežití zasypaného. Pokud se zasypaný do 15 minut nenajde, odchází jeden člen družstva pro pomoc, jestli-že už horská služba nebyla informována telefonem nebo vysílačkou.


První pomoc pro lavinové oběti, které trpí podchlazením

Klasifikace podchlazení, kterou používá i švýcarská letecká záchranná služba REGA.


Případné zablokované dýchací cesty zasypaného musí být ihned zprůchodněny! Nedýchá-li, okamžitě zahájíme resuscitaci, ihned po uvolnění hlavy ze sněhu a pokračujeme i při vyhrabávání!

Také nesmíme zapomenou zabránit dalšímu působení větru a chladu a tak např. vyhrabaného člověka z laviny oblečeme, zabalíme do spacáku a hliníkové fólie a nasadíme čepici, protože povrchem hlavy ztrácí člověk velké množství tepla.

Při poskytování první pomoci se vyvarujme zbytečným pasivním pohybům s jeho tělem! Musíme-li s ním pohnout, děláme to velice opatrně a pomalu z toho důvodu, abychom zabránili smíchání teplejší krve v jádru těla s chladnější krví v perifériích a tím ochlazení již už bez tak chladného jádra těla a předešli tak selhání oběhu.

Podchlazené transportujeme v leže na nosítkách, při bezvědomí ve stabilizované poloze za neustálé kontroly jejich stavu.

Případnou resuscitaci provádíme až do příchodu lékaře a předání pacienta do jeho péče, nebo do úplné vyčerpanosti zachránce. Nezapomeneme se při předávání, kromě informací a poznatků o způsobu provedení záchranné akce a o zdravotním stavu zasypaného, zmínit také o přítomnosti “vzduchové kapsy”.


Závěr

Najít zdravou míru např. mezi super freeridem v prašanu v lavinovém terénu a rizikem zasypání lavinou je obtížné. Tyto dvě věci stojí, bohužel, proti sobě. Nejlepší prevencí je lavinovým svahům se vyhnout a užívat si freeriding na místech, kde laviny nehrozí. Pokud vyrazíte do extrémů mějte na paměti, že lavina neví, že jste lavinový expert!

LAVINY –PREVENCE ZÁCHRANA  FAKTA O LAVINÁCH  LAVINY Zdroje informací

Informace o lavinách včetně aktuálních lavinových předpovědí:

http://www.horskasluzba.cz/

http://www.laviny.sk/

http://www.slf.ch/laworg/map.html








Tags: laviny –prevence,, kde laviny, laviny, záchrana, fakta, lavinách, –prevence