STANOVENÍ DRUHU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI ING PAVEL VANIŠ CSC CENTRUM

Stanovení druhu konstrukční části

Ing. Pavel Vaniš, CSc., Centrum stavebního inženýrství a.s.

Anotace:

Uvedení normou ČSN 73 0810 předepsaného stanovení druhu konstrukční na základě reakce stavebních výrobků na oheň a dalších doplňkových požadavků. Chyby při stanovení druhu konstrukční části u sestav lodžiových stěn a meziokenních vložek. Zásady stanovení teplot vzplanutí a srovnávacích teplot hořlavých hmot užitých v konstrukčních částech.

Požárně technická charakteristika „druh konstrukce/druh konstrukční části“ byla zavedena normou ČSN 73 0802 a podle příslušné kapitoly této normy byly určitému chování kostrukce přiřazovány druhy D1, D2, D3. V revidované normě ČSN 73 0810, která byla vydána v roce 2005, jsou nově označeny druhy konstrukčních částí DP1, DP2, DP3. Pro vymezení vlastností jednotlivých druhů konstrukčních částí je v kapitole 3.2 této normy již použita místo stupně hořlavosti třída reakce na oheň stavebních výrobků, které jsou v konstrukční části obsaženy.

Hodnocení konstrukčních částí (dílců a prvků) je nastaveno v závislosti na uvolňovaném teple těchto částí při požáru, vlivu na stabilitu a únosnost konstrukčních částí.

Tyto části sice mohou sestávat z jednoho výrobku s klasifikací třídy reakce na oheň, avšak mohou sestávat i z několika výrobků tvořících podstatné složky konstrukce s různou klasifikací tříd reakce na oheň. Určení druhu konstrukce DP1, DP2, DP3 je proto závislé jak na hodnocení dle ČSN EN 13501-1, tak na analýze chování konstrukčního dílce či prvku při požáru, popř. zkoušce požární odolnosti; to se zejména týká konstrukcí druhu DP2.

Konstrukční části D1, D2, D3 hodnocené podle ČSN 73 0802:2000 a ČSN 73 0804:2002 (tedy podle stupňů hořlavosti) vyhovují třídění v normách řady ČSN 73 08.. do 31.12.2007. Po tomto datu se konstrukční části hodnocené podle D1, D2, D3 mohou užít pouze u objektů navržených před 31.12.2007.

Konstrukční části druhu DP1 nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru a podstatné složky konstrukcí sestávají:

a) pouze z výrobků třídy reakce na oheň A1, nebo také z výrobků třídy reakce na oheň A2, pokud výrobky třídy A2 jsou celistvé a homogenní a obsahují hmotnostně nejvýše 5 % organických látek (např. pojivo u izolací z minerálních vláken),

b) nebo z výrobků třídy reakce na oheň B až F umístěných uvnitř konstrukční části mezi výrobky podle bodu a) (např. tepelné a zvukové izolace), a to tak, že v požadované době požární odolnosti se nedosáhne teploty vzplanutí hmot obsažených ve výrobcích; na těchto výrobcích není závislá stabilita a únosnost konstrukční části.

Není-li teplota dle bodu b) jednoznačně určena, doporučuje se považovat teplotu 180 °C za teplotu vzplanutí. I když konstrukční část zahrnuje také výrobky podle bodu b) a výsledná třída reakce na oheň celého výrobku je třídy B, může být tato konstrukce zařazena do DP1.

Konstrukční části druhu DP2 nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru a podstatné složky konstrukcí sestávají:

a) z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2, tvořících povrchové vrstvy konstrukčních částí, u nichž se po dobu požadované požární odolnosti nenaruší jejich stabilita a jejichž tloušťka je ověřena zkouškou, nebo je alespoň 12 mm (např. omítky na pletivu, desky na bázi sádry a jiné deskové materiály odpovídajícího zatřídění),

b) z výrobků třídy reakce na oheň A1 až D umístěných uvnitř konstrukční části mezi výrobky podle bodu a); na těchto výrobcích je závislá stabilita konstrukční části (např. dřevěné sloupky, dřevěné nosníky),

c) případně také z výrobků kterékoliv třídy reakce na oheň umístěných uvnitř konstrukční části, aniž by na těchto výrobcích byla závislá stabilita konstrukční části (např. tepelné či zvukové izolace mezi dřevěnými sloupky, opláštěné dle bodu a)).

Výrobky podle bodu a) mají omezit hoření výrobků dle bodů b), c) tak, aby v požadované době požární odolnosti se nedosáhlo jejich teploty vzplanutí a tím aby nedošlo k jejich odhořívání a ke zvýšení intenzity požáru v hořícím prostoru.

Požární odolnost konstrukcí druhu DP2 nepřesahuje zpravidla 45 minut. Uvedené tloušťky vrstev příkladů konstrukcí druhu DP2 je třeba považovat za minimální pro požární odolnosti do 45 minut; požaduje-li se vyšší požární odolnost, skladby a tloušťky vrstev se musí upravit a ověřit. Výrobky třídy A2 smí obsahovat nejvýše 5 % organických hmot.

Konstrukční části druhu DP3 zvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru; zahrnují podstatné složky konstrukcí, které nesplňují požadavky na konstrukce druhu DP1 a DP2.

V dnešním příspěvku bych se rád věnoval chybám v zatřiďování konstrukčních částí, které byly způsobeny nedůslednou aplikací požadavků na výrobky pro povrchové vrstvy konstrukčních částí. Základem požadavků je klasifikace do tříd reakce na oheň A1 nebo A2. V případě deskových výrobků třídy reakce na oheň A2 však příslušné články normy ČSN 73 0810 obsahují ještě podmínku, že tyto výrobky nesmí obsahovat hmotnostně více než 5 % organických látek a že musí být celistvé a homogenní.

Hitem posledních let je renegerace panelových domů a její nejvýznamnější část výměna oken a dodatečná vnější tepelná izolace obvodových stěn. Při těchto stavebních aktivitách jsou vyměňovány původní meziokenní vložky a často i celé lodžijové stěny. Nejsou-li tyto konstrukční části vyzdívány, pak jsou do regenerovaných staveb instalovány sendvičové konstrukce sestávající z tepelně izolačního jádra tvořeného buď retardovanými lehčenými plasty (polystyrén, polyuretan – třídy reakce na oheň E) nebo deskami z minerální plsti (třída reakce na oheň A1, A2) a opláštění obvykle z desek třídy reakce na oheň A2 (Cetris, sádrokartón). Takto vyrobené konstrukční části jsou klasifikovány většinou do druhu DP2 nebo i DP1.

Toto zatřídění je však chybné. Jedním z dalších požadavků na výrobky třídy reakce na oheň A2 nezbytných pro DP1 a DP2 je, že tyto mají být homogenní. Tento požadavek sádrokarton samozřejmě nesplňuje. Druhým požadavkem je, aby obsah organických látek ve výrobku činil nejvýše 5 %. Tento požadavek nesplňují pak desky Cetris, které obsahují až 22 % objemových dřeva. Proto nezbývá než klasifikaci takto vyrobených sedvičových stěn přehodnotit a přiřadit jim druh konstrukční části DP3.

Druhým problémem, který sebou přináší klasifikace druhu konstrukční části, je způsob měření teplot na vnitřním povrchu obkladových desek. Tento způsob měření není žádným předpisem specifikován a je na zadavateli zkoušek požární odolnosti, do kterého místa a kolik termočlánků měřících teplotu na rozhraní obkladové desky a izolačního jádra bude ve do sledované konstrukci při zkoušce požární odolnosti instalováno. To je pochopitelně věc nežádoucí a vyžaduje urychlené řešení, alespoň na úrovni zkušeben, které výsledky měření pro určení druhu konstrukční části poskytují, tedy PAVUS, a.s. a FIRES, s.r.o. Bylo by vhodné, aby tyto akreditované zkušební laboratoře vytvořili ve spolupráci zkušební předpis pro stanovení teplot rozhodných pro zařazení do druhu konstrukční části a nadále postupovali při nezbytných měřeních stejným v tomto předpise specifikovaným způsobem.

Tags: centrum stavebního, stanovení, vaniš, pavel, centrum, části, konstrukční, druhu