3 DYNAMIKA KŘIVOČARÝCH A PŘÍMOČARÝCH POHYBŮ DYNAMIKA STUDUJE PŘÍČINY

3 DYNAMIKA KŘIVOČARÝCH A PŘÍMOČARÝCH POHYBŮ DYNAMIKA STUDUJE PŘÍČINY
9 DYNAMIKA KVAPALÍN A PLYNOV 91 9DYNAMIKA KVAPALÍN A
DYNAMIKA 1 SIŁA MA WARTOŚĆ 1 NIUTONA GDY A

DYNAMIKA WARTOŚCI AKTYWÓW TRWAŁYCH URZĘDU MIEJSKIEGO LP WYSZCZEGÓLNIENIE STAN
DYNAMIKA ZMIAN WYSTĘPOWANIA PŁAZÓW (AMPHIBIA) I GADÓW (REPTILIA) W
KOPIE EXODYNAMIKA2 TRANSPORT ZVĚTRALIN A JEJICH SEDIMENTACE TRANSPORT GRAVITACÍ

3

3. Dynamika křivočarých a přímočarých pohybů

Dynamika studuje příčiny pohybu těles. Na rozdíl od kinematiky, která zkoumá jak se tělesa pohybují, dynamika se zabývá otázkami, proč a za jakých podmínek se tělesa pohybují.

Název dynamika je odvozen od řeckého slova dynamis = síla.

Zakladateli jsou: Ital G. Galilei (1564 – 1642), Holanďan Ch. Huygens (1629 – 1695) a Angličan I. Newton.

Základní zákony klasické dynamiky formuloval Newton – Newtonovi pohybové zákony (zákon setrvačnosti, síly, akce a reakce).

Nejdůležitějším pojmem dynamiky je síla. Síla je vzájemné působení těles, neboli interakce.( síla je vektor, značí se F a jednotkou je jeden Newton; 1 N)

S 3 DYNAMIKA KŘIVOČARÝCH A PŘÍMOČARÝCH POHYBŮ DYNAMIKA STUDUJE PŘÍČINY kládání sil:

3 DYNAMIKA KŘIVOČARÝCH A PŘÍMOČARÝCH POHYBŮ DYNAMIKA STUDUJE PŘÍČINY F1 F F= F1²+F2²+ 2 F1F2cos  F1 F F= F1²+F2²

F2 F2

3 DYNAMIKA KŘIVOČARÝCH A PŘÍMOČARÝCH POHYBŮ DYNAMIKA STUDUJE PŘÍČINY F1 F2 F1 F2 F = F1+ F2 F = F1- F2

F F

První Newtonův pohybový zákon ( zákon setrvačnosti):

Těleso v inerciální soustavě setrvává v klidu, nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, dokud není nuceno vnějšími silami tento stav změnit.

Galileiho princip relativity:

Všechny inerciální vztažné soustavy jsou pro popis mechanických dějů rovnocenné. Ve všech inerciálních vztažných soustavách platí stejné zákony mechaniky a rovnice, které je vyjadřují, mají stejný tvar.

Druhý Newtonův pohybový zákon (zákon síly):

Velikost zrychlení a tělesa je přímo úměrná velikosti výslednice sil F působících na těleso a nepřímo úměrná hmotnosti m tělesa. (poměr změny hybnosti a doby, ve které tato změna nastala, je roven výsledné působící síle)

a = F/m

F = ma [F] = kg m s^-2 = 1N

Odvození pomocí hybnosti:

F = ∆p /∆t = m∆v/ ∆t; ∆v/∆t = a F = ma (=změna hybnosti)

Síla o hmotnosti 1 N uděluje tělesu o hmotnosti 1 kg zrychlení 1 ms^-2

Tíha tělesa:

m =F/a

[m] = kg

Tíhová síla a tíha tělesa:

Tíhové zrychlení g uděluje tělesům v blízkosti povrchu Země tíhová síla FG, kterou jsou všechna tělesa přitahována k Zemi.

FG = mg

Hybnost tělesa:

Hybnost tělesa p je vektor, definovaný jako součin hmotnosti m a okamžité rychlosti tělesa v.

p = mv; [p] = kg m s^-1

Třetí Newtonův pohybový zákon (zákon akce a reakce):

Síly, kterými na sebe působí dvě tělesa, jsou stejně velké, navzájem opačného směru a současně vznikají a zanikají.

Každá akce vyvolá stejně velkou reakci opačného směru.

F1 = -F2

Zákon zachování hybnosti:

p = p1 + p2 = konstanta

Celková hybnost izolované soustavy těles se vzájemným silovým působením se nemění.

Dostředivá, odstředivá síla:

Dostředivá síla FD je stále kolmá ke směru okamžité rychlosti v a směřuje stejně jako zrychlení aD do středu kružnice.

3 DYNAMIKA KŘIVOČARÝCH A PŘÍMOČARÝCH POHYBŮ DYNAMIKA STUDUJE PŘÍČINY v

3 DYNAMIKA KŘIVOČARÝCH A PŘÍMOČARÝCH POHYBŮ DYNAMIKA STUDUJE PŘÍČINY Fo F = ma

3 DYNAMIKA KŘIVOČARÝCH A PŘÍMOČARÝCH POHYBŮ DYNAMIKA STUDUJE PŘÍČINY FD m FD = -Fo

aD = v²/r = r ; v = 2rf

S FD = maD = m v²/r = m²r

Setrvačná síla:

- vzniká jen v neinerciální vztažné soustavě

- v neinerciální vztažné soustavě neplatí zákon setrvačnosti, ani zákon akce a reakce

LISTA 13 TERMODYNAMIKA 4 PROJEKTUJEMY UKŁAD SCALONY ZBUDOWANY Z
OTÁZKY NA SKÚŠKU ZMOME 1 A TERMODYNAMIKA A
POWTÓRZENIE – TERMODYNAMIKA IENERGIA WEWNĘTRZNA WSZYSTKIE CIAŁA ZBUDOWANE

Tags: dynamika křivočarých, název dynamika, dynamika, studuje, příčiny, křivočarých, přímočarých, pohybů