TVARY MOLEKUL K OBJASNĚNÍ PROSTOROVÉHO ROZMÍSTĚNÍ ATOMŮ V

KRESLENÍ A AUTOMATICKÉ TVARY V PROGRAMU WORD 2010 KRESLENÍ
MAPA POVRCHOVÉ TVARY ČESKÁ VYSOČINA ČESKÝ LES ŠUMAVA
PLANIMETRIE GEOMETRIE V ROVINĚ VŠECHNY ROVINNÉ ÚTVARY

PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ HISTORICKY NEJSTARŠÍM
TVARY MOLEKUL K OBJASNĚNÍ PROSTOROVÉHO ROZMÍSTĚNÍ ATOMŮ V
VRÚBĽOVANIE ZA ZELENA STROMČEKOVÉ TVARY RÍBEZLÍ A EGREŠOV V

Tvary molekul

Tvary molekul


K objasnění prostorového rozmístění atomů v molekule se užívá několik teorii. K těm nejjednodušším patří: Teorie hybridizace

Teorie odpuzování elektronových párů valenční vrstvy – VSEPR


Teorie hybridizace

Experimentálně bylo dokázáno, že vazby v molekule jsou rovnocenné ( stejně dlouhé, se stejnou energii), ačkoli vznikly spárováním elektronů z různých orbitalů a tedy i s různou energii. Při vzniku vazby došlo k energetickému sjednocení různých atomových orbitalů, tzn.hybridizaci.


Hybridizace sp BeCl2 přímka


Be:


Cl:


Cl:








Hybridizace sp2 BF3 rovnostranný trojúhelník


B:


F:


F:


F:









Hybridizace sp3 CH4 tetraedr


C:


H:


H:


H:


H:





Hybridizace sp3d PCl5 trojboký dvojjehlan, trigonální bipyramida


P:


Cl:


Cl:


Cl:


Cl:


Cl:








Hybridizace sp3d2 SF6 čtyřboký dvojjehlan, oktaedr, pravidelný osmistěn


S:


F:


F:


F:


F:


F:


F:










Hybridizace a vazby CO2 hybridizace sp, přímka


C:


O:


O:








vazby vznikají bočním překryvem p orbitalů a nevstupují do hybridizace. Výsledná hybridizace se určuje tak, že se počet vazeb odečítá.

Teorie odpuzování elektronových párů valenční vrstvy – VSEPR


VSEPR je poměrně jednoduchá teorie na odvozování tvarů molekuly. Vychází z úvahy, že kovalentní vazba je tvořena párem elektronů, teda částicemi se záporným nábojem (částicemi se shodným nábojem), které se navzájem odpuzují. V prostoru budou tedy zaujímat polohu co nejdál od sebe, aby byly vazebné úhly co největší.


Např.

CH4






CO2







SO2







SO3







NH4+








Struktura molekul s jedním centrálním atomem

U tříatomových molekul mohou kovalentní vazby, které vycházejí z jednoho jádra (z centrálního atomu) svírat různý vazebný úhel.


Methan CH4 – jádro atomu uhlíku leží ve středu pravidelného čtyřstěnu, v jehož vrcholech jsou atomová jádra vodíku. Vazebný úhel 109°28´je charakteristickým znakem struktury všech uhlovodíků.










Amoniak NH3 – patří k molekulám, v nichž se kromě vazebných elektronových párů ve valenční vrstvě centrálního atomu vyskytují také volné (nevazebné) elektronové páry. Tři vazby v jeho molekule směřují ze středu ke třem vrcholům čtyřstěnu, ke čtvrtému vrcholu je nasměrován orbital s volným elektronovým párem. Jelikož je odpuzování mezi volným a vazebným elektronovým párem vždy větší než mezi dvěma vazebnými páry, je vazebný úhel v molekule amoniaku pouze 107°.









Voda H2O - modelem molekuly vody je rovněž čtyřstěn, v jehož středu je atomové jádro O. Dva vrcholy jsou obsazeny atomovými jádry H, ke dvěma zbývajícím směřují orbitaly obsazené volnými elektronovými páry. Vazebný úhel je ovlivněn dvěma volnými elektronovými páry, a činí pouze 105° (104°30´)








Elektronové vzorce

Elektronové strukturní vzorce jsou takové, ve kterých jsou znázorněné u jednotlivých atomů jejich valenční elektrony. Elektron se značí tečkou, elektronový pár dvěma tečkami nebo čárkou.

Např. PCl3, N2, NH3, SF6, Cl2


4





Tags: atomů v, jednotlivých atomů, prostorového, rozmístění, atomů, molekul, objasnění, tvary