2 STUDIE K REFERENČNÍMU DOKUMENTU BAT PRO KOŽELUŽSKÝ PRŮMYSL

0 H ESSISCHE LEHRKRÄFTEAKADEMIE STUDIENSEMINAR FÜR GHRF
2 THEMENSTELLUNG FÜR EINE STUDIENDIPLOMARBEIT ENTWICKLUNG EINES
36 MITTEILUNGSBLATT DER KARLFRANZENSUNIVERSITÄT GRAZ STUDIENJAHR

---

6 MITTEILUNGSBLATT DER KARLFRANZENSUNIVERSITÄT GRAZ STUDIENJAHR
7TH GRADE SOCIAL STUDIES MEXICO & US HISTORY
CENTER FOR STUDIES IN DEMOGRAPHY AND

---

Studie k referenčnímu dokumentu BAT

STUDIE
K REFERENČNÍMU DOKUMENTU BAT
PRO KOŽELUŽSKÝ PRŮMYSL

Objednatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Na Františku 32

110 15 Praha 1

IČO 47609109

Zhotovitel: Ing. Jaromír Ludvík, CSc.

Erbenova 996

765 02 Otrokovice

IČO 60576341

Listopad 2001 Vypracoval: Ing. Jaromír Ludvík, CSc.

Obsah

1.Úvod

Nedílnou součástí plnění podmínek vstupu České republiky do EU je v ochraně životního prostředí také zavádění nejlepších dostupných technik (dále jen BAT) v jednotlivých oborech hospodářské činnosti. Na základě směrnice Rady EU 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění (dále jen IPPC) byly pro jednotlivé obory vypracovány referenční dokumenty (dále jen BREF) hodnotící současný stav techniky a technologie v daném oboru a doporučující nejlepší dostupné techniky pro integrovanou prevenci a omezování znečištění. Dokument BREF byl také vypracován pro koželužský průmysl.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vedeno záměrem posoudit současný stav a připravenost českého koželužského průmyslu k zavádění BAT objednalo a zadalo smlouvou č. 01/6110/07 vypracování studie k dokumentu BREF pro tento průmyslový obor. Zadání studie je toto:

• Překlad části Executive Summary (18 stran) z referenčního dokumentu BAT

• Porovnání používaných BAT v koželužnách EU s technickým vybavením a technologiemi používanými v českých koželužnách

• Přehled současných koncentračních limitů jednotlivých škodlivin vypouštěných do vody a ovzduší z koželužen v zemích EU, doporučených v BREF, a jejich srovnání s legislativou ČR

• Předpokládané dopady (ekologické, investiční) při dodržování koncentračních limitů doporučených v BREF v českých koželužnách.

V předkládané studii se plnění díla rozpracovává po jednotlivých kapitolách odpovídajících předmětu zadání.

2.Výtah

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v koželužském průmyslu navazuje na výměnu informací provedenou podle článku 16 (2) směrnice Rady EU 96/61 EC. Nejlepšími dostupnými technikami se rozumí takové technologie a způsoby jejich provozování, které jsou

• na nejpokročilejším stupni vývoje a nejúčinnější v daném výrobním oboru,

• ověřeny v rozsahu umožňujícím jejich zavedení v daném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek,

• nejúčinnější v dosahování vysoké ochrany životního prostředí jako celku.

2.1.Určení dokumentu

BREF pro koželužský průmysl je na základě oddílu 6.3 přílohy I směrnice Rady EU 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění určen pro "Závody na činění kůží a kožek se zpracovatelskou kapacitou větší než 12 t.den^-1 hotového produktu". BREF je omezen na kůže z hovězin a ovčin, protože produkční kapacity zpracování jiných druhů surových kůží na usně a kožešiny nedosahují výše uvedené úrovně.

2.2.Struktura průmyslu (kapitola 1 v BREF)

Koželužské operace se sestávají z postupné přeměny hnilobě podléhajících surových kůží a kožek na useň, která je stabilním materiálem použitelným k výrobě velké řady kožedělných produktů. Celý proces zahrnuje postupnou řadu chemických operací a mechanických procesů, mezi nimiž je činění základní operací, která je rozhodující pro stabilitu usně a její přírodní charakter. Produkce surových kůží a kožek závisí na živočišné populaci a kapacitě jatek a je odvislá od spotřeby masa.

Ve světovém měřítku se významné populace dobytka nacházejí v USA, Argentině, zemích bývalého SSSR a v EU. Kožky z ovčin pocházejí zejména z Nového Zélandu, Austrálie, zemí Blízkého Východu a EU. Jak v případě kůží z hovězin, tak i kožek z ovčin je EU rovněž významným importérem.

EU je největším světovým dodavatelem usní na mezinárodní trhu. Itálie je většinovou zemí v Evropě co do počtu firem, zaměstnanců, rozsahu výroby a obratu. Představuje 15% podíl světové výroby hovězinových a teletinových usní a 60% této výroby v EU. Na druhém pořadí je Španělsko, které spolu s Francií, Německem a Spojeným královstvím vytvářejí rovnováhu v evropském kožedělném průmyslu. Podíl EU na světovém trhu s usněmi má tendenci se snižovat v souvislosti s rozvojem kožedělného průmyslu v ostatních částech světa, zejména pak v Asii a Střední a Jižní Americe.

Koželužny v EU jsou vesměs menší velikosti, pouze 10 z nich zaměstnává více než 200 osob. 1 % koželužen zaměstnává 101-200 osob a 8,5 % zaměstnává 21-100 osob. Firmy jsou všeobecně rodinného typu s dlouhou tradicí. Nejvýznamnějším výstupem koželužen EU jsou usně pro obuvnickou výrobu (50% podíl). Oděvnický průmysl odebírá 20 % produkce usní v EU. Čalounické usně nábytkářské a automobilové představují 17% podíl a galanterní usně 13% podíl všech vyrobených usní.

Koželužský průmysl je náročný na suroviny a pracovní sílu. Surové kůže se podílejí 50-70 % na výrobních nákladech, pracovní síla 7-15 %, chemikálie kolem 10 %, energie 3 %. Náklady na ochranu životního prostředí tvoří v EU zhruba 5% podíl z obratu koželužen.

Koželužský průmysl je potenciálně znečišťujícím odvětvím. Environmentální dopady, které je třeba vzít v úvahu, zahrnují nejen zatížení prostředí klasickými polutanty, ale také používání některých chemikálií jako například biocidy. tenzidy a organická rozpustidla, které mohou být nešetrné vůči životnímu prostředí. Koželužny v EU obvykle vypouštějí odpadní vody do větších čistíren, a to buď komunálních nebo společných čistíren pro větší počet koželužen. Menší počet koželužen vypouští odpadní vody po jejich vyčištění přímo do povrchových vod. Většina koželužen vypouštějících odpadní vody do veřejné kanalizační sítě, má přitom předřazené své vlastní čištění, a to v rozsahu od předčištění až po biologické čištění. 80 – 90 % koželužen ve světě používá chromité soli k činění. Stupeň environmentální nebezpečnosti chromu bývá přitom jedním z nejvíce diskutovaných problémů mezi koželužským průmyslem a orgány státní a veřejné správy.

2.3.Používané procesy a techniky (kapitola 2 v BREF)

Výrobní procesy v koželužně lze rozdělit do čtyř hlavních skupin: skladování kůží a kožek a operace mokré dílny, operace činicí dílny, operace předúpravy a operace povrchové úpravy. Po porážce a stažení na jatkách jsou kůže a kožky dodávány na trh, a to většinou přímo do koželužny. Vesměs je nutné, aby kůže a kožky byly před transportem do koželužny konzervovány k zabránění hniloby. Po dodání na místo určení jsou roztříděny, ořezány, ošetřeny a uskladněny až do zapracování na mokré dílně.

Typickými operacemi prováděnými v mokré dílně jsou námok, odchlupování, loužení, mízdření a štípání. Typickými operacemi činicí dílny pak jsou odvápňování, moření, piklování a činění. V koželužnách zpracovávajících ovčiny se kožky odtučňují před nebo po piklování či po činění. Vyčiněné kůže a kožky jsou obchodovatelné poloprodukty (wet-blue), poněvadž jsou přeměněny na hnilobě nepodléhající materiál, tj. useň. Operace předúpravy zahrnují ždímání, vyrážení, štípání, postruhování, neutralizace, předčinění, barvení, likrování a sušení. V tomto stadiu se useň nazývá crust, který je také obchodovatelným poloproduktem. Do operací povrchové úpravy se zahrnuje několik mechanických operací jakož i vlastní aplikace povrchové vrstvy (nanášení apretur). Výběr povrchových operací závisí na specifikaci finálního produktu. Všeobecně se aplikuje tato kombinace operací povrchové úpravy: kondicionování, měkčení, broušení, nanášení apretur, tlučení v sudu, žehlení a dezénování.

2.4.Běžná úroveň spotřeb a emisí (kapitola 3 v BREF)

Vzhledem k široké rozmanitosti koželužen jak co do druhů zpracovávaných kůží a kožek, tak co do vyráběných druhů usní, jsou dále uváděné úrovně spotřeb a emisí pouze indikativní. Slouží k indikaci rozsahu úrovní spotřeb a emisí, který se dá očekávat v různých koželužnách. Údaje značně závisí na zpracovávané surovině, požadované kvalitě a specifikaci finálních produktů, zvolených technologických procesech a různých místních požadavcích.

Environmentální dopady koželužen pocházejí z kapalných, pevných a plynných odpadů a ze spotřeby surovin, tj. surových kůží, chemikálií, vody a energie. Hlavní odpady odcházejí do odpadních vod z mokrého opracování v mokré dílně, činící dílně a v předúpravě. Hlavní odpady do ovzduší odcházejí z úpravářských procesů. i když plynné emise vznikají i v jiných částech koželužny. Hlavní zdroje pevných odpadů jsou v mízdření, štípání, postruhování a ořezávání. Dalším potenciálním zdrojem pevných odpadů jsou čistírenské kaly. Čištění odpadních vod nebývá vždy činností prováděnou koželužnami, takže tyto nemusí být původcem kalů. Řada odpadů bývá klasifikována jako vedlejší produkty, které mohou být prodávány jako surovina do jiných průmyslových odvětví.

V dále uváděném přehledu se nacházejí charakteristické údaje o vstupech a výstupech z procesu konvenční výroby chromočiněných usní z hovězin konzervovaných solením. Údaje se vztahují k jedné tuně zapracovaných surových kůží.

VSTUPY VÝSTUPY

Useň 200-250 kg
Surové kůže 1 t Chemikálie 500 kg Odpadní voda 15-50 m3	ChSK	230-250 kg
	BSK5	100 kg
	chrom	5-6 kg
	sirník	10 kg
	susp. látky	100 kg
Voda 15-50 m3 Energie 9,3-42 GJ Pevné odpady 450-730 kg	nečiněné	odřezky	120 kg
		strojní klihovka	70-350 kg
	činěné	štípenka
		postružiny	225 kg
		odřezky
	barvené, upravené	brusný prach	2 kg
		odřezky	30 kg
	kal	čistírenský 40 % sušiny	500 kg
Plynné emise 40 kg	organická rozpouštědla

V tabulce 1 se uvádí poměrná spotřeba nejdůležitějších chemikálií, činicích a pomocných přípravků při konvenční výrobě chromočiněných usní ze solených hovězin.

Tabulka 1

Hmotnostní podíl základních druhů chemikálií a pomocných přípravků na celkové jejich spotřebě při výrobě chromočiněných usní z hovězin.

Chemikálie a přípravky	Spotřeba %
Běžné anorganické chemikálie (kyseliny, zásady, sirníky, amonné sloučeniny)	40
Běžné organické chemikálie (kyseliny, zásady, soli)	7
Činicí přípravky (chromitá, rostlinná a syntetická činiva)	23
Barviva a pomocné přípravky	4
Likrovací přípravky	8
Úpravářské přípravky (pojidla, pigmenty, síťovadla aj.)	10
Organická rozpustidla	5
Tenzidy	1
Enzymy	1
Ostatní	1

Přehled o environmentálně nejvýznačnějších a nejvíce používaných činivech a jejich pomocných přípravků se uvádí v tabulce 2.

Tabulka 2

Nejpoužívanější druhy činění, činiv a pomocných přípravků.

Druhy činění	Činivo	Pomocné přípravky
Chromočinění	Komplex bazického síranu chromitého	Sůl, bazifikující přípravky (MgO, Na2CO3, NaHCO3), fungicidy, maskovací přípravky (kyselina mravenčí, ftaláty, kyselina šťavelová, Na2SO3), likrovací přípravky, syntany, pryskyřice.
Jiné minerální činění	Hlinité, zirkoničité a titaničité soli	Maskovací, bazifikující a likrovací přípravky, soli, syntany, pryskyřice aj.
Třísločinění	Polyfenolické látky vyloužené z rostlinných materiálů (quebracho, mimosa, dub aj.)	Předčiňující přípravky (aldehydy aj.), bělicí, maskovací a likrovací přípravky, kyselina mravenčí, syntany, pryskyřice aj.

2.5.Techniky přicházející v úvahu pro zařazení do BAT (kapitola 4 v BREF)

Hlavní principy IPPC jsou založeny na účinném využívání surovin a energií, optimálním využívání chemikálií v procesu výroby, regeneraci a recyklaci odpadních látek a náhradě škodlivých látek ve výrobním procesu. V případě koželužen jde především o spotřebu vody, účinné využívání a náhradu potenciálně škodlivých látek a snížení množství odpadů v rámci výrobního procesu s možností jejich recyklace a zpětného využití.

2.5.1.Náhrada látek

Biocidy se používají při konzervaci kůží, v námoku, piklování, činění a v předúpravě. Halogenované organické látky se v koželužnách používaly v různých chemických produktech, přičemž halogenované biocidy jsou stále ještě dostupné na trhu. Environmentálně šetrnějším biocidem je sodná nebo draselná sůl dimethyldithiokarbamátu, a to v důsledku nižší úrovně její perzistence a toxicity.

Halogenované organické látky mohou být téměř ve všech případech nahrazeny, výjimkou bývá tzv. suché odtučňování ovčin typu Merino. Odtučňování se provádí v uzavřených zařízeních s vyloučením úniku plynných emisí a vody, rozpustidlo je pak destilováno a znovu používáno. Také se v některých případech používají halogenované likrovací přípravky a vodoodpudivé přípravky, např. při výrobě usní typu waterproof.

Úpravářské systémy na vodní bázi jsou ve zvýšené míře upřednostňovány před systémy na bázi organických rozpustidel, a to se zřetelem ke snížení emisí těkavých organických látek do pracovního ovzduší úpravářských dílen. Jinou variantou je použití systému na bázi nízkého podílu rozpustidla. Základní střik bývá přitom všeobecně na vodní bázi. Pokud se po apretuře požaduje vysoká úroveň otěrovzdornosti za mokra, ohybovzdornosti za mokra a potuvzdornosti, pak systémy na vodní bázi ne vždy plně nahradí systémy rozpustidlové. Tyto příklady se vyskytují zejména u čalounických usní automobilových a nábytkářských. Síťovací přípravky se v úpravářských systémech musí často používat, aby se docílilo stejné jakosti povrchové úpravy při použití systémů na bází nízkého podílu rozpustidla a vodního systému. Pojidla založená na emulzích polymerů s nízkým obsahem monomeru se v povrchové úpravě dnes používají k náhradě konvenčních polymerních produktů. Používání kademnatých a olovnatých pigmentů není v koželužnách EU již běžné.

Tenzidy se používají v mnoha operacích, jako v námoku, loužení, odtučňování, činění a barvení. Nejrozšířenější jsou tenzidy na bázi nonylfenoletoxylátů vzhledem k jejich emulgačním schopnostem. Alternativou jsou tenzidy na bázi etoxylovaných alkoholů. V případě odtučňování ovčin se však požadovaného účinku dosahuje pouze s tenzidy na bázi nonylfenoletoxylátů.

Komplexotvorné látky jako etylendiaminotetraacetáty nebo nitrilotriacetáty se dostávají do vody jako maskovací činidla. Možnými náhradami vzhledem k jejich obtížné biochemické rozložitelnosti jsou etylendiaminosukcináty a metylglycindiacetáty. Nejsou však zatím k dispozici bližší informace o jejich použití v technologických postupech výroby usní.

Amonné odvápňovací přípravky mohou být zcela nebo částečně nahrazeny oxidem uhličitým. Tato technika je snadno proveditelná a může být i automatizována. Vyžaduje se instalace tlakového zásobníku, difuzéru a vyhřívací komory s pravidelnou kontrolou školeným personálem. Při použití oxidu uhličitého se docílí snížení obsahu celkového dusíku o 20-30 % a BSK₅ o 30-50 % v odpadních vodách z úseku činění. Úplná náhrada je možná při odvápňování hovězin, proces však probíhá pomalu u kůží vyšší tloušťky. Při odvápňování ovčin bývá problémem uvolňování sirovodíku, čemuž musí býti zabráněno. Návratnost investičních nákladů se odhaduje na 1-2 roky.

Amonné odvápňovací přípravky lze také nahradit slabými organickými kyselinami, jako je kyselina mléčná, mravenčí nebo octová. Obsah amonných iontů v odpadních vodách se sníží, ale organickými kyselinami se zvýší zatížení dle ChSK. Tyto organické kyseliny jsou 5-7x dražší než amonné soli. Vhodnost jejich použití se proto musí pečlivě analyzovat pro každý specifický případ.

Pokud se týká procesu barvení, dosažitelné jsou tyto techniky a technologie ke snížení environmentálních dopadů:

• Náhrada práškovitých barviv kapalnými ke snížení prašných emisí

• Výběr barviv a pomocných přípravků se sníženými environmentálními dopady, např. náhrada slabě vyčerpávaných barviv vysoce vyčerpávanými, barviv s vysokým obsahem solí barvivy s omezeným obsahem solí aj.

• Vyloučit použití amoniaku jako penetrátoru nahradit jej vhodnějšími penetračními přípravky.

• Nahradit barviva obsahující halogeny barvivy reaktivními na bázi vinylsulfonu.

Aplikace vysoce vyčerpávaných likrovacích systémů vede ke snížení zatížení ChSK v odpadních vodách. Za dosažitelné se považuje vyčerpání 90 % vztaženo k násadě likrovacích přípravků. Aplikace bezrozpustidlových směsí nebo směsí s nízkým obsahem rozpustidel snižuje pak jejich emise do ovzduší. Co se týká hydrofobizačních přípravků, přednost se dává těm, které neobsahují kovové soli. Náhrada kovových solí (Cr, Al, Zr, Ca) jako fixačních látek však nebývá možná v případě požadavků na vysokou úroveň vodovzdornosti usně.

Zaznamenán je také odklon od použití bromovaných a antimon obsahujících retardačních přípravků proti hořlavosti usní. Důvodem odklonu je potenciální toxicita produktů spálení. Náhradou mohou být přípravky na bázi fosfátů.

2.5.2.Integrovaná opatření v procesu výroby

Zpracování čerstvých (nesolených) kůží se ve fázi konzervování a námoku projeví významným snížením obsahu soli v odpadních vodách. Bylo zaznamenáno snížení zatížení odpadních vod chloridy ze 65 kg.t^-1 solených kůží na 5 kg.t^-1 v případě čerstvých kůží. Pokud kůže mohou být zapracovány do 8-12 hodin po porážce, nemusí být konzervovány chlazením. Chlazené kůže musí být zapracovány do 5-8 dní.Je-li nutná delší doba transportu, např. ze zámoří, stává se neúnosnou spotřeba energie v souvislosti s přepravou nadváhy ledu nebo chladicího zařízení. V těchto případech je jedinou alternativou konzervace solením. Čerstvé kůže nebývají také vždy dostupné např. tam, kde významný podíl kůží je dovážen nebo vyvážen. Rozhodnutí, zda zapracovávat nesolené kůže chlazené nebo solené, závisí také do značné míry na konečném výrobku. Pokud se konzervuje solením, naskýtají se různé možnosti ke snížení násady soli. Tyto možnosti jsou spíše otázkou optimalizace řízení procesu a násady chemikálií než aplikací jednotlivých technik BAT.

V procesu odchlupování a loužení hovězin mohou technologie se záchytem chlupu snížit úroveň zatížení odpadních vod. Uvádějí se tyto údaje o snížení znečištění odpadních vod z odchlupování a loužení: ChSK 60 %, TKN 35 %, sirníky 50 %.

Technologie loužení hovězin se záchytem chlupu je dobře známa, vyžaduje však přesné dodržování provozních podmínek a náročnější kontrolu. Technika provádění zahrnuje úpravu alkality a snížení násady odchlupovacího přípravku tak, aby chlup se uvolnil z chlupových pouzder bez destrukce a aby nevznikla kašovitá směs rozložených chlupů. Používá se recirkulační systém se zařazeným sítovým zařízením k separaci nerozloženého chlupu. Separovaný chlup je obvykle ukládán na skládku, případně používán jako hnojivo. Technologie vyžaduje vložení poměrně vysokých investičních nákladů do stávajícího vybavení koželužen. Při rozhodování o jejím zavádění je třeba vzít v úvahu, zda čistírna v případě standardního loužení se spálením chlupu je či není schopna se vypořádat s vysokým organickým znečištěním odpadních vod a vysokou produkcí kalu, eventuálně zda tento kal je využitelný jako hnojivo. Musí se provést pečlivá rozvaha a vzít v úvahu všechny okolnosti.

Úplná náhrada sirníku jako prostředku k odchlupování hovězinových kůží nebývá v praxi běžně možná, aplikace enzymových přípravků však může spotřebu sirníku snížit. Uvádí se, že následné snížení zatížení odpadních vod ChSK a sirníky je 40-70 %. Enzymové odchlupování není vhodné u ovčin. Při zpracování ovčin odchlupených natíráním sirníkovou kaší se praktikuje recyklace odpadních sirníkových lázní.

Štípání v holině je v mnoha případech environmentálně šetrnějším řešením než štípání po činění. Štípání v holině dovoluje, aby lícová i rubová vrstva se dále zpracovávaly různým způsobem, např. různě se činily a dohotovovaly na rozmanité finální výrobky, přičemž část holinové štípenky může být použita k výrobě želatiny nebo kolagenních potravinářských střev. Holina po štípání vyžaduje pak v dalších operacích ve srovnání s neštípanou holinou nižší spotřebu chemikálií a vody, protože se zpracovávají jen ty části kůže, které jsou vhodné k výrobě usní. S ohledem na chemickou povahu loužení jsou vlákna štípané holiny penetrovatelná do vyššího stupně a více botnají. To nebývá vždy vhodné při výrobě tužších usní. Se štípanou holinou se obtížněji manipuluje než s činěným polotovarem nebo crustem. Proto je štípání v holině také méně přesné než štípání po činění. Nepraktikuje se tehdy, požaduje-li se stejnoměrná a přesná tloušťka konečného výrobku.

Není dostatek informací o odtučňování ovčin potřebných k tomu, aby se prokázalo, že náhrada rozpustidlového odtučňování nerozpustidlovým (vodním) je environmentálně jednoznačně příznivější. Je to proto, že je obtížné bez dalších detailních informací porovnávat environmentální dopad aplikace organických rozpustidel proti aplikaci tenzidů.

Vyčerpané piklovací lázně mohou být recyklovány v rámci procesu piklování nebo znovu použity při činění, a to za účelem snížení množství soli ve vypouštěných odpadních vodách. Jinou technikou je aplikace tzv. krátkých piklovacích lázní. V běžných postupech se používá piklovací lázeň v množství 100 %, může se však snížit na 50-60 %, což znamená, že se použije jen 0,5-0,6 m³.t^-1 holinové hmotnosti.

I když činění se může provádět s různými činicími prostředky, přesto se kolem 90 % usní činí chromitými solemi. Jiným velmi známým způsobem činění je třísločinění. Toto však není alternativa oproti chromočinění, poněvadž jde o dva zcela různé způsoby činění k výrobě rozdílných produktů. Porovnávat chromočinění s jiným minerálním činěním není dost dobře možné, protože environmentální dopad těchto jiných způsobů činění není zatím dostatečně vyhodnocen. V případě chromočinění se uplatňují tři základní způsoby provádění:

• Postup se zvýšeným vyčerpáním chromu

Konvenční chromočinění prováděné v tzv. dlouhých lázních je charakterizováno nízkým vyčerpáním chromu. 30-50 % chromu z násady odchází do odpadních vod. Vyčerpání chromu se však dá zvýšit až na 80 % pečlivou kontrolou pH, množství lázně, teploty, doby a otáček sudu.

• Postup s vysokým vyčerpáním chromu

Používají se modifikované činicí přípravky umožňující vyčerpání až na 90 %. Při konvenčním činění zůstává 2-5 kg Cr.t^-1 solených hovězin ve vyčerpaných lázních, zatímco při postupech s vysokým vyčerpáním se množství chromu v odpadních lázních snižuje na 0,05-0,1 kg Cr.t^-1. Vzhledem k nízkým koncentracím není tento zbytkový chrom již zpětně využitelný.

• Konvenční chromočinění se zpětným získáváním chromu srážením

Zbytkový chrom se zpětně nezískává při postupech s vysokým vyčerpáním chromu. Zpětné získávání chromu je z chemického hlediska jednoduchý proces s velmi příznivými environmentálními účinky, vyžaduje však pečlivou analytickou kontrolu a speciální zařízení. Zpětné získávání chromu srážením se praktikuje v jednotlivých koželužnách např. v Německu, zatímco v Itálii a Portugalsku mají koželužny společná zařízení pro zpětné získávání chromu. V Itálii jsou to např. koželužny situované v regionu Santa Croce. Zpětně získaný síran chromitý může být recyklován v činicím procesu a může nahradit 20-35 % násady "čerstvé" chromité soli. Určité typy usní, např. štípenkové, mohou být činěny i se 100 % násady zpětně získané chromité soli. Uvádí se 95,0 - 99,9 % účinnost vysrážení chromu. Vysrážené odpadní lázně po činění mívají obvykle 1-2 mg Cr.l^-1. Z ekonomického rozboru provedeného v italských koželužnách vyplynulo, že investiční náklady na zařízení pro zpětné získávání chromu ve středně velké koželužně vycházejí kolem 520 tis. €. V řeckých podmínkách je návratnost této investice 1,6 roku. Ze zkušenosti z provozu dvou zařízení v Indii se uvádí návratnost 1,0-1,6 roku.

Existují způsoby třísločinění s vysokým vyčerpáním činiva (95 %). Obvyklými způsoby jsou protiproudové jamové uspořádání v tzv. barvách nebo činění v sudech s recyklací činicích lázní. Pokud se s rostlinnými činivy používají syntany a přípravky typu syntetických pryskyřic, pak alternativou jsou přípravky s nízkým obsahem monomerů fenolických, formaldehydu a kyseliny akrylové.

V operacích předúpravy (předčinění, fixace chromu a neutralizace) lze vyčerpání lázně zvýšit pečlivou kontrolou parametrů procesu, jako úrovně dávky přípravků, reakční doby, pH a teploty. Zlepšení fixace chromu se dociluje při zaležení usní, tj. prodloužením doby, než vyčiněná useň vstoupí do operací předúpravy. Optimální dávka neutralizační soli zabezpečí, aby hodnoty pH lázně i usně na konci procesu byly blízké a nevyužitá sůl zbytečně neodcházela do odpadních vod.

Sušení usní je energeticky nejnáročnějším procesem v koželužnách. Přirozené volné sušení sice nespotřebovává energii, ale není vždy aplikovatelné, poněvadž je časově náročné a vyžaduje příznivé klimatické podmínky. Významného snížení spotřeby energie se dosáhne, optimalizují-li se mechanické odvodňovací procesy předcházející sušení.

Povrchová úprava usní je významným zdrojem emisí organických těkavých látek. Nové typy zařízení, jako jsou válcové nanášecí stroje, polévací stroje, vysokoobjemové nízkotlaké vzduchové stříkací pistole a bezvzduchové stříkací pistole umožňují snížit emise těkavých organických látek. Konvenční způsob nanášení apretur má účinnost využití přípravků pouze kolem 30 %, zatímco s novými typy stříkacích pistolí se dosáhne účinnosti až 75 %. Konvenční způsob nanášení apretur má však přednost v tom,že je použitelný pro nanášení velmi tenkých vrstev apretur, např. při úpravě anilinových typů usní. Emise lze zneškodňovat mokrým skrápěním, absorpcí, biofiltrací nebo spalováním.

2.5.3.Hospodaření s vodou a čištění odpadních vod

Uvádí se, že při zpracování hovězinových kůží se spotřeba vody 40-50 m³.t^-1solené hmotnosti může snížit na 12-30 m³.t^-1, provádí-li se v koželužně účinná technická kontrola a s vodou se dobře hospodaří. Při zpracování teletinových kůží se spotřebuje 40 m³.t^-1 a více. Je řada technických způsobů a technologií, jak využití vody zlepšit. Prvním krokem je optimalizace spotřeby vody a snížení spotřeby chemikálií. Bylo zjištěno, že v koželužnách s nedokonalým hospodařením s vodou se v technologii skutečně využije pouze 50 % spotřebované vody. Tekoucí prací voda je jedním z hlavních zdrojů plýtvání vodou. V těchto případech je důležité porovnat průtok vody s požadavky technologického procesu a aplikovat tzv. vsádkové neprůtočné praní místo praní průtočného. K využívání techniky tzv. krátkých lázní je třeba upravit stávající zařízení (sudy) nebo instalovat nové moderní technologické nádoby. Kombinací neprůtočného praní s tzv. krátkými lázněmi se docílí až 70 % úspor vody ve srovnání s konvenčními způsoby. Značně může snížit spotřebu vody zpětné používání méně znečištěné použité vody, ale koželuzi nejsou ochotni toto aplikovat z obav nepříznivého kvalitativního ovlivnění procesu zbytkovým znečištěním použité vody.

K efektivnímu čištění odpadních vod je vhodné rozdělit hlavní proudy dílčích odpadních vod tak, aby bylo proveditelné předčištění koncentrovaných dílčích odpadních vod, zvláště pak těch, které obsahují sirníky a chrom. Snížení spotřeby technologické vody sice nesnižuje znečištění odpadních vod, přesto jsou koncentrovanější odpadní vody mnohdy lépe a účinněji čistitelné. Pokud rozdělení proudů není možné, pak intenzivní mísení dílčích vod obsahujících chrom s ostatními vodami zlepšuje účinnost čistírny v důsledku toho, že chrom má tendenci se srážet bílkovinami během předčištění. V případě dílčích vod obsahujících sirníky je obvyklou praxí oddělit tyto vody od ostatních dílčích vod mokré dílny a udržet jejich vysoké pH, dokud se sirníky nezoxidují. Při pH nižším než 9,0 dochází k vývinu toxického sirovodíku. Sirníky v odpadních lázních z odvápňování a piklování mohou být snadno oxidovány přímo v sudu přídavkem peroxidu vodíku, metabisulfitu nebo sulfitu sodného. V předčištěných sirníkových vodách bývá pak koncentrace sirníku kolem 2 mg.l^-1. Není-li možno separovat dílčí sirníkové vody od ostatních vod, odstraňují se sirníky srážením železnatou solí a aerací. Nevýhodou tohoto způsobu je tvorba velkého objemu kalu. Při smíšení dílčích odpadních vod obsahujících sirníky a chrom v poměru 1:1 bývají zbytkové koncentrace v závislosti na intenzitě míchání kolem 2 mg S^2-.l^-1 a 1mg Cr.l^-1, v případě smíšení všech dílčích vod 1mg S^2-.l^-1 a 0,5 mg Cr.l^-1.

Prvním stupněm čištění je mechanické čištění se záchytem hrubých nečistot. Vhodnými síty se zachytí 30-40 % hrubých nečistot ve smíšených odpadních vodách. Mechanické čištění dále zahrnuje odstranění tukovitých látek a gravitační usazování. Po mechanickém čištění se obvykle provádí fyzikálně-chemické čištění zahrnující výše zmíněné srážení sirníků a chromu. Koagulace a flokulace je rovněž součástí tohoto čištění, kterým se odstraňuje významný podíl znečištění dle ChSK a suspendovaných látek.

Znečištění koželužských odpadních vod je po mechanickém a fyzikálně-chemickém čištění již všeobecně snadněji biochemicky rozložitelné ve standardním aerobním biologickém stupni čistírny. Typické hodnoty úrovně vyčištění odpadních vod z výroby hovězinových usní jsou v tabulce 3.

Tabulka 3

Typické hodnoty úrovně vyčištění odpadních vod z výroby hovězinových usní
v jednotlivých fázích čištění

Ukazatele znečištění	ChSK		BSK5		Susp. látky		Chrom	S2-	TKN
	%	mg.l-1	%	mg.l-1	%	mg.l-1	mg.l-1	mg.l-1	%	mg.l-1
Předčištění:
Odstranění tuků flotací	20-40	-	-	-	-	-	-	-	-	-
Oxidace sirníků luhových vod a pracích vod po loužení	10	-	-	-	-	-	-	10	-	-
Srážení chromu	-	-	-	-	-	-	1-10	-	-	-
Primární čištění:
Mísení a sedimentace	25-35	-	25-35	-	50-70	-	20-30	-	25-35	-
Mísení, chemické čištění a sedimentace	50-65	-	50-65	-	80-90	-	2-5	2-10	40-50	-
Mísení, chemické čištění a flotace	55-75	-	55-75	-	80-95	-	2-5	2-5	40-50	-
Biologické čištění:
Primární čištění, chemické čištění a extenzivní aerace	85-95	200-400	90-97	20-60	90-98	20-50	<1	<1	50	150
Primární čištění, chemické čištění a extenzivní aerace s nitrifikací a denitrifikací	85-95	200-400	90-97	20-60	90-98	20-50	<1	<1	80-90	30-60

Sedimentace po biologickém čištění a odvodňování kalů jsou pak posledním stupněm čisticího procesu. K separaci kalu se vesměs používá gravitační usazování. Při odvodňování kalů tlakovou filtrací vzniká kalový koláč o sušině až 40 %, zatímco při odvodňování na pásových filtrech dosahuje koláč sušiny jen 20-25 %. Odstřeďováním se dociluje sušiny tuhé fáze 25-45 %. Termální úpravou (sušením) lze zvýšit obsah sušiny až na 90 %, energetické nároky jsou však přitom velmi důležitým faktorem při rozhodování.

Koželužny EU čistí odpadní vody různými způsoby. Jsou koželužny, které praktikují všechny uvedené stupně čištění přímo v místě. Jiné koželužny zase praktikují v místě pouze předčištění a odvádějí předčištěné vody do společné čistírny, jejíž bývají spoluvlastníky pověřenými dalším čištěním předčištěných vod. Jsou případy, kdy koželužna v místě předčišťuje své odpadní vody a pak je vypouští na komunální čistírnu ke společnému čištění, přičemž se finančně podílí na provozních nákladech společné čistírny.

2.5.4.Hospodaření s odpady a zpracování odpadů

Integrovaná opatření v procesu výroby buď přímo či nepřímo omezují vznik odpadů. Je důležité, aby vzniklý odpad byl dále zpracováván, a to nejdříve tříděním na jednotlivé druhy, které je možné efektivně zpracovat. Nabízí se řada možností jak recyklovat nebo znovu používat organické odpady:

• Výroba želatiny a klihu z nečiněných odpadů, v některých zemích EU také výroba potravinářských střev.

• Získávání tuků v kafileriích z odřezků, strojní klihovky a štípenky z neloužených hovězinových kůží. Loužené odpady tohoto druhu vyžadují určité opracování před další konverzí.

• Získávání bílkovinného hydrolyzátu, např. ze štípenek, a jeho úprava na hnojivo.

• Získávání kolagenu z loužených odřezků a štípenky. Kolagen je různě využitelný jako potravinářské a pekařské aditivum, ve farmaceutice a kosmetice a jako aditivum při výrobě kaučuku.

• Činěné odpady jsou využitelné k výrobě vláknitých usní.

Dalšími možnostmi zpracování organických odpadů jsou kompostování, znovupoužití v zemědělství, anaerobní fermentace, termická úprava a skládkování. Použitelnost způsobu nakládání s kaly závisí do značné míry na jejich složení, zejména pak na obsahu chromu. Posuzovat použitelnost daného způsobu je třeba případ od případu a současně brát v úvahu národní strategii v daném oboru a legislativní předpisy.

Ostatní odpady z koželužen se obvykle nezpracovávají na místě. Týká se to odpadní soli, organických rozpustidel, různých chemikálií a přípravků, sedimentů z povrchové úpravy usní, tuhých látek separovaných při čištění plynných emisí (aktivní uhlí, kaly z mokrého skrápění) a odpadních obalů.

2.5.5.Ochrana ovzduší

Emise do ovzduší mají původ v různých procesech výroby a obsahují rozličné substance a částice. Dostupná je řada preventivních opatření i koncové způsoby zneškodnění, kterými lze zabránit vzniku emisí nebo snížit jejich úroveň, např. u organických rozpustidel, amoniaku, sirovodíku, dioxidu síry, pevných částic a s tím spojených pachů.

2.5.6.Energie

O využívání energie v koželužnách je k dispozici poměrně málo informací. Pro sběr informací je třeba zaznamenávat spotřebu elektrického proudu, tepla a stlačeného vzduchu, a to zvláště v úsecích výroby s nejvyšší spotřebou, jako je sušení usní nebo čištění odpadních vod.

2.5.7.Hluk a vibrace

Nejsou dostupné potřebné informace.

2.5.8.Monitoring

Standardizované analýzy a technická měření existují pro potřeby monitorování parametrů čištění odpadních vod. Potřebné údaje se často vyjadřují v koncentracích nebo se vztahují na hmotnost zapracovaných surových kůží nebo hotových usní. To způsobuje, že bývá velmi obtížné tyto údaje porovnávat. Bližší informace o monitorování tuhých odpadů, tuhých emisí, energie a hluku nejsou vesměs dostupné.

2.6.BAT v koželužnách (kapitola 5 v BREF)

2.6.1.Řízení a hospodaření

2.6.1.1.Provoz a údržba

Odpovědnost managementu koželužny je nevyhnutelným předpokladem pro dobré environmentální chování. Samotná technologie není dostatečná, je třeba, aby byla doprovázena dobrým hospodařením.

Klíčem k dobré výkonnosti je uvědomění si vstupů a výstupů z procesu se zřetelem k charakteristice materiálů, jejich množství a potenciálním environmentálním dopadům. Kritéria zajišťující dokonalejší environmentální chování je třeba vzít v úvahu spolu s technologickými kritérii zaměřenými na vlastnosti konečného produktu.

Snížení počtu pádů, nehod, ztrát vody a chemikálií se dosahuje výběrem vhodných technických způsobů, dobrou údržbou a provozní kontrolou (monitorováním a úpravou parametrů procesu) a dobrým proškolením pracovníků.

Ke způsobům BAT náleží zavádění opatření k oddělení dílčích odpadních vod za účelem využití některých z nich k recyklaci. Tato opatření vyžadují školení personálu.

2.6.1.2.Prevence nehod

Chemikálie používané v koželužnách mají být skladovány a s nimi zacházeno s takovým způsobem, aby se minimalizovalo riziko jejich rozlití či rozsypání a riziko různých nehod. Způsoby BAT v tomto směru zahrnují:

• Vhodné skladování chemikálií. Základními požadavky jsou: oddělení skladování chemikálií, které mohou spolu reagovat za vzniku nebezpečných emisí, označení a použití vhodných nádob, zabezpečení skladovacích místností a prostor potřebnou ventilací a ochranou podloží, zvláště pak v případech halogenovaných a nehalogenovaných organických rozpustidel a odpadů obsahujících tyto látky.

• Zavádění takových opatření, jako je informování a školení personálu, zásady bezpečnosti práce, osobní hygienická ochrana a maximální omezení přicházení do styku s potenciálně škodlivými látkami. Při manipulaci může dojít k nehodám vedoucím k nepředvídaným chemickým reakcím, jako je např. uvolnění sirovodíku. Musí být zajištěna ochrana proti úniku škodlivých látek. Tam, kde je to možné, nahradit organická rozpouštědla a jiné škodlivé látky. Zabezpečit je třeba, aby bezpečnostní listy užívaných a skladovaných chemikálií a přípravků byly přístupné a vždy dostupné.

• Zabezpečit první pomoc a stanovit postup evakuace.

• Uskutečnit opatření k zabránění náhodným nárazům znečištění odpadních vod do čistírny.

• Monitorovat provádění koncových opatření ke zneškodňování emisí.

• Zabezpečit, aby byly k dispozici čistící a sanační prostředky pro případy úniku chemikálií.

• Zabezpečit účinný záchyt odpadních vod z čistících a sanačních prací.

• Provádět záznamy o nahodilých případech a nehodách.

2.6.2.Náhrada chemikálií

Způsoby BAT zahrnují:

• Náhradu chemikálií a přípravků, o nichž je známo, že jsou škodlivé vůči životnímu prostředí, látkami méně škodlivými.

• Udržovat přehled o vstupech a výstupech chemikálií, jejich průchodu procesem a únicích.

• Měřit příslušné veličiny za účelem monitorování úniku chemických látek.

Proškolit odpovědný management o vlastnostech používaných a skladovaných chemikálií, proškolit personál, informovat o bezpečnosti práce a o ochraně životního prostředí.

V tabulce 4 jsou uvedeny látky, které je třeba nahradit jinými látkami, jež splňují požadavky BAT.

Tabulka 4

Přehled chemikálií a přípravků a jejich náhrada látkami splňujícími požadavky BAT.

Chemikálie, přípravky	Náhrada BAT
Biocidy	Produkty s nejmenšími environmentálními a toxickými dopady, používané v nejnižších možných dávkách, např. K- nebo Na-dimethylthiokarbamáty
Organická rozpustidla (nehalogenovaná)	Povrchová úprava: Úpravářské apretury na vodní bázi. Výjimkou bývá, požaduje-li se vysoká úroveň otěrovzdornosti a ohybovzdornosti úpravy za mokra a potuvzdornosti Úpravářské apretury s nízkým obsahem organických rozpustidel Přípravky s nízkým obsahem aromatických uhlovodíků Odtučňování ovčin: Použití pouze jednoho organického rozpustidla, nikoliv směsi, čímž se usnadní jeho znovupoužití po destilaci
Halogenované organické látky	Mohou být nahrazeny téměř ve všech případech. Náhrada přichází v úvahu v námoku, odtučňování, likrování, barvení a u některých speciálních přípravků v předúpravě. Výjimkou je čištění ovčin typu Merino
Tenzidy na bázi alkylfenolethoxylátů nebo nonylfenolethoxylátů	Na bázi alkoholethoxylátů, kde je možné
Komplexotvorné látky na bázi ethylendiaminotetraoctanů nebo nonylfenolethoxylátů	Na bázi ethylendiaminosukcinátů nebo methylglycindiacetátů, kde je možné
Amonné odvápňovací přípravky	Z části oxidem uhličitým nebo slabými organickými kyselinami
Chromité činivo	20-35 % násady chromitého činiva může být nahrazeno zpětně získaným chromem
Syntany a pryskyřice	Přípravky s nízkým obsahem monoméru formaldehydu, fenolu a kyseliny akrylové
Barviva	Práškovitá se sníženou prašností nebo kapalná barviva Vysoce vyčerpatelná barviva s nízkým obsahem soli Náhrada amoniaku přípravky typu penetrátorů barviv Náhrada halogenovaných barviv typem reaktivních barviv na bázi vinylsulfonů
Mazadla	Přípravky neobsahující adsorbovatelné organické halogeny (výjimkou je likrování usní typ waterproof) Přípravky používané ve směsi bez organických rozpustidel, v případě, že to možné není, pak ve směsi s nízkým obsahem rozpustidel Vysoce vyčerpatelné přípravky umožňující co největší snížení ChSK
Úpravářské přípravky pro horní vrstvu apretury, pojidla, síťovací přípravky	Pojidla na bázi polymérních emulzí s nízkým obsahem monoméru Pigmenty a úpravářské směsi neobsahující kadmium a olovo

Přípravky pro vodoodpudivost	Přípravky neobsahující adsorbovatelné organické halogeny (výjimkou jsou postupy výroby usní typu waterproof) Přípravky aplikovatelné ve směsi bez organických rozpustidel, pokud to není možné, pak ve směsi s nízkým obsahem rozpustidel Přípravky neobsahují soli kovů (výjimkou jsou postupy výroby usní typ waterproof)
Přípravky pro odolnost vůči hořlavosti (bromované nebo antimon obsahující)	Přípravky na bázi fosfátů

2.6.3.Integrovaná BAT opatření v procesu výroby

Zavedením těchto opatření oproti koncovým opatřením zneškodňujícím unikající látky se docílí zlepšení, pokud se týká

• spotřeby chemikálií,

• náhrady nebezpečných látek ekologicky šetrnějšími,

• hospodaření s vodou a odpady,

• emisí do ovzduší,

• úspory energie.

Při výběru způsobů BAT je podstatné, aby současně byla hodnocena účinnost používaných zařízení, např. koželužských nádob, zařízení k dávkování chemikálií a zařízení pro kontrolu procesu a slučitelnost s cíli, kterých má být pomocí BAT opatření dosaženo.

V tabulce 5 je uveden přehled integračních opatření BAT pro jednotlivé úseky výroby usní.

Tabulka 5

Přehled integrovaných opatření BAT pro jednotlivé úseky výroby usní

Výrobní úsek	Opatření BAT
Konzervování a námok	Zpracovávat čerstvé kůže, pokud jsou dostupné. Čerstvé kůže není vhodné zpracovávat, je-li nutný dlouhý transport, např. více než 8-12 hodin po porážce. Jsou-li čerstvé kůže chlazeny při skladování na +2 OC, mohou se zpracovávat do 5-8 dní. Čerstvé kůže nejsou také vhodné k výrobě některých druhů usní, rovněž pak v případě zpracování teletin a ovčin Snížit spotřebu soli ke konzervaci v míře maximálně možné
Odchlupování a loužení	Použít technologii se záchytem chlupu, pokud však koželužna nemá zajištěno využití chlupu, je to problém ekonomický Snížit spotřebu sirníků zavedením enzymových přípravků. Není to použitelné při zpracování ovčin Recyklovat vyčerpané lázně při zpracování ovčin odchlupených natíráním sirníkem
Štípání	Použít štípání v holině. Nepoužívá se při zpracování wet-blue, také v případě výroby tužších obuvnických usní nebo požaduje-li se rovnoměrnější a přesná tloušťka finálního produktu Maximalizovat využití štípenky
Odvápňování a moření	Částečně nahradit amonné soli oxidem uhličitým nebo slabými kyselinami
Odtučňování ovčin	Optimalizovat odtučňování za mokra s tenzidy, a to bez použití nebo s použitím organických rozpustidel Odtučňovat v uzavřených zařízeních vybavených zneškodňováním emisí do ovzduší a úniků kapalin do kanalizace v případech, kdy se odtučňuje organickými rozpustidly za sucha
Piklování	Částečně recyklovat nebo zpětně používat piklovací lázně Používat objem lázně 50-60 % (vztaženo na holinovou hmotnost) při piklování hovězin a ovčin, a to za účelem snížení spotřeby soli
Činění	Zvýšit účinnost činícího procesu pečlivou kontrolou pH, objemu lázně, doby a otáček sudu a kombinovat se zpětným získáváním chromu srážením dílčích odpadních vod obsahujících více než 1g Cr.1-1 Používat postupy činění s vysokým vyčerpáním chromu (zpětné získávání chromu srážením není možné) Maximalizovat vyčerpání třísločinících lázní protiproudovým systémem v jamách nebo recyklací lázní v sudech
Přečinění, fixace chromu a neutralizace	Zvýšit vyčerpání přípravků v předúpravě a účinnosti fixace činiva v usni Snížit obsah soli ve vyčerpaných lázních
Barvení	Zvýšit vyčerpání barviv v lázni
Likrování	Zvýšit vyčerpání likrovacích přípravků v lázni
Sušení	Optimalizovat mechanické odvodňování před sušením tam, kde je to možné
Povrchová úprava	Aplikace válcového nanášení apretur Aplikace apretur poléváním Využívání velkoobjemových vzduchových nízkotlakých stříkacích pistoli Využívání bezvzduchových stříkacích pistolí Poznámka: výše uvedená opatření BAT se nedoporučují k povrchové úpravě usní nižších tlouštěk, např. anilínových typů usní

Při formulaci BAT opatření nebylo při přípravě tohoto dokumentu dosaženo plné shody. V prvním případě nebylo dosaženo shody při recyklaci piklovací lázně. Podle BAT se doporučuje piklovací lázeň recyklovat v rámci piklovacího procesu nebo znovu použít při činění ke snížení množství soli a vypouštěných odpadních vod. Expert zastupující jeden členský stát EU a někteří zastupují průmysl v technické pracovní skupině nepodpořili zařazení tohoto opatření do BAT z důvodu možného negativního vlivu na kvalitu usní, zejména pak anilínových. Druhý případ nedosažení shody se týká chromočinění. Většina členů technické pracovní skupiny souhlasila, že nejlepší dostupnou technikou je zvýšení účinnosti chromočinění pečlivou kontrolou pH, objemu lázně, teploty, doby a otáček sudu v kombinaci se zpětným získáváním chromu srážením dílčích odpadních od obsahujících více než 1g Cr.1^-1. Také souhlasili, že pokud zpětné získávání chromu srážením není možné, ať již přímo v koželužně nebo ve společné stanici, pak postupy činění s vysokým vyčerpáním chromu jsou nejlépe proveditelnou alternativou. Expert reprezentující jeden členský stát EU a někteří zastupující průmysl v technické pracovní skupině však plně nepodpořili zařazení těchto opatření do BAT. Podle jejich názoru není oddělené zpracování dílčích odpadních vod obsahujících chrom srážením ekonomicky schůdné v řadě evropských zemí, zvláště pak v případech, kdy není k dispozici společná stanice ke zpracování. Ačkoliv souhlasí, že zvýšení účinnosti chromočinění je opatřením BAT, tvrdí, že zpětné získávání chromu nemůže být opatřením BAT, když není k dispozici společná zpracovatelská jednotka. Podle jejich názoru nemůže být zpětné získávání chromu opatřením BAT také tehdy, není-li vysrážený chom znovu používán v činícím procesu. Tak tomu je v případech, kdy se vyrábějí vysoce jakostní usně, protože při této výrobě lze k činění použít pouze "čerstvé" činivo bez přídavku vysráženého chromu nebo vysoce vyčerpávané chromité činivo.

2.6.4.Hospodaření s vodou a čištění odpadních vod

BAT opatření zahrnují:

• Snížení spotřeby vody

• Dobré hospodaření s vodou v provozu

• Integrovaná opatření v procesu výroby

• Čištění odpadních vod

Přehled těchto opatření je v tabulce 6.

Tabulka 6

Přehled BAT opatření v hospodaření vodou a čištění odpadních vod.

Oblast	BAT opatření
Snížení spotřeby vody, dobré hospodaření s vodou v provozu, integrovaná opatření v procesu výroby	Přizpůsobovat přítok vody potřebám technologického procesu Využívat neprůtočné praní místo průtočného Upravit stávající koželužské nádoby pro práci s tzv. krátkými lázněmi Používat moderní koželužské nádoby pro práci s tzv. krátkými lázněmi Zpětně používat méně znečištěnou odpadní vodu v méně kritických operacích Znovu používat vyčerpané lázně tam, kde je to možné

Čištění odpadních vod

Oddělit dílčí odpadní vody obsahující sirníky od ostatních vod mokré dílny a udržet je při vysokém pH, dokud se sirníky neodstraní. Potřebná úroveň odstranění je na koncentraci 2 mg S2-.1-1 v nahodile odebraném vzorku. Po odstranění sirníků, ať již přímo na místě nebo na čistírně, je možno dílčí odpadní vody smíchat

Sběr dílčích odpadních vod obsahujících chrom (vody z činění a ždímání) o koncentraci větší než 1g Cr.1-1 a předat je ke srážení chromu. To je možno provádět buď na místě nebo mimo koželužnu Zpracovat dílčí odpadní vody obsahující koncentraci chromu menší než 1 g Cr.1-1 spolu s ostatními dílčími vodami Mechanické čištění odpadních vod (na místě nebo mimo koželužnu) Biologické čištění odpadních vod (na místě nebo mimo koželužnu) Sekundární sedimentace a kalové hospodářství (na místě nebo mimo koželužnu)

Zástupci průmyslu podporují názor, že oddělené čištění dílčích odpadních vod obsahujících sirníky je způsob BAT, přičemž společné čištění dílčích odpadních vod obsahujících sirníky a chrom je také způsob BAT. Důvody jsou tyto:

• Nižší náklady

• Je třeba méně chemikálií

• Technika je jednoduchá a spolehlivá

• Dosažitelná úroveň zbytkových látek v závislosti na intenzitě míchání je 2 mg S^2-.l^-1 a 1 mg Cr.l^-1 v případě, že 50 % tvoří dílčí vody s obsahem sirníků a 50 % dílčí vody s obsahem Cr. V případě směsi všech dílčích odpadních vod je dosažitelná úroveň 1 mg S^2-.l^-1 a 0,5 mg Cr.l^-1.

Specificky pro každý případ musí být rozhodnuto, zda primární, sekundární či terciární čištění je environmentálně více výhodné a ekonomicky účinné, provádí-li se přímo na místě v koželužně nebo na připojené čistírně. Pro koželužnu může být výhodné čistit odpadní vody z části na místě a pak je odvádět na společnou komunální čistírnu. Pokud se týká odstraňování zvláštních látek z odpadních vod, jako jsou biocidy, halogenované organické látky, tenzidy a jiné, které vyžadují speciální čištění, je třeba vždy rozhodovat případ od případu.

2.6.5.Hospodaření s odpady a jejich zpracování

Podle priority zařazují se do BAT tyto způsoby:

• Prevence vzniku odpadů

• Snížení množství odpadů

• Opakované použití

• Recyklace a zpětné získávání

• Termická úprava některých druhů odpadů

Skládkování není způsob BAT, ačkoliv někdy bývá jediným možným řešením. Velké množství odpadů zejména organických je typické pro koželužskou výrobu. Vznik velkého množství organických odpadů a ostatních odpadů lze ve značné míře omezit zavedením BAT způsobů. Početné jsou recyklační způsoby, které jsou proveditelné jak na místě, tak mimo koželužnu. Potencinálně lze recyklaci využívat, zabezpečí-li se oddělení jednotlivých druhů odpadů. Stejnou důležitost má komercionalizace nakládání s odpady jako s druhotnými surovinami a kooperace mezi koželužnami, která přispěje k ekonomické schůdnosti zavedení recyklace a zpětného použití odpadů.

S odpady vznikajícími v koželužnách se musí nakládat a skladovat tak, aby nedocházelo k vyluhování škodlivin a problémům se zápachem a emisí do ovzduší.

V tabulce 7 se uvádí přehled způsobů opakovaného použití, recyklace a zpětného získávání, které jsou aplikovatelné pro různé druhy odpadů vznikajících v koželužnách.

Tabulka 7

Přehled technologií a postupů BAT pro zpracování různých druhů koželužských odpadů.

Technologie a postupy BAT	Druh koželužského odpadu
Výroba usní	Štípenky
Výroba vláknitých usní	Činěné odpady (štípenka, postružiny, odřezky)
Výroba drobných kožených výrobků	Štípenky a činěné odřezky
Výroba želatiny a kožního klihu	Surové odřezky, strojní klihovka a štípenka čerstvých a loužených kůží
Výroba plnících přípravků, zpracování vlny	Chlupy z hovězin a ovčin
Výroba potravinářských střev	Holinová štípenka
Výroba bílkovinných hydrolyzátů	Chlupy, odřezky z čerstvých a loužených kůží, strojní klihovka z čerstvých a loužených kůží, štípenka z čerstvých a loužených kůží, vyčiněná štípenka, postružiny
Výroba kolagenních produktů	Odřezky a štípenky z holiny
Hnojení a úprava půdy	Chlup jako zdroj organického dusíku, zbytky po kompostování a anaerobní fermentaci, čistírenské kaly. Podle zákonných požadavků vyžaduje aplikace těchto odpadů do půdy, aby byly důsledně roztříděny a jednotlivé frakce potřebným způsobem upraveny.
Kompostování	Chlupy, odřezky z čerstvých kůží, strojní klihovka a štípenka z čerstvých a loužených kůží, vyčiněná štípenka a postružiny, tuky, čistírenské kaly
Anaerobní fermentace	Chlupy, odřezky z čerstvých kůží, strojní klihovka a štípenka z čerstvých a loužených kůží, tuky, čistírenské kaly
Termická úprava	Tuky, směsi nehalogenovaných organických rozpustidel
Recyklace organických rozpustidel	Organická rozpustidla (nikoliv směs)
Regenerace filtrů ke zneškodňování plynných emisí	Filtry s aktivním uhlím
Opakované použití a recyklace obalových materiálů (zpětný odběr)	Nádoby, přepravky, plastové a lepenkové obaly

2.6.6.Ochrana ovzduší

Za BAT se považují způsoby předcházení vzniku pachů důslednou kontrolou procesu výroby, řádnou údržbou a nakládáním se surovými kůžemi a odpady. V některých případech se vyžaduje instalace filtrů, např. na čistírnách odpadních vod nebo k záchytu těkavých látek.

Způsoby BAT k prevenci vzniku a úniku sirovodíku, amoniaku, těkavých organických látek a různých pachů jsou uvedeny v tabulkách 4, 5, 6. Koncovými způsoby zneškodnění pak jsou:

• Mokré čištění v pračkách k odstranění amoniaku a sirovodíku z odvápňování, piklování a barvení

• Mokré čištění v pračkách, biofiltrace nebo spalování k odstranění emisí těkavých organických látek z odtučňování a povrchové úpravy

• Mokré čištění v pračkách nebo biofiltrace k odstranění různých plynných emisí na čistírnách odpadních vod

Jsou známé také způsoby k odstranění aerosolů, organických rozpustidel a zápachu současně.

2.6.7.Hospodaření s energií

Mezi BAT způsoby patří zaznamenávání spotřeby elektrické a tepelné energie a stlačeného vzduchu, zvláště pak v úsecích s nejvyšší spotřebou energií, jako je např. sušení usní nebo čištění odpadních vod.

Provozovatelé potřebují monitorovací systém spotřeby a využívání energií. Rozsah tohoto systému má odpovídat úrovni spotřeby energií v dané koželužně a obvykle zahrnuje:

• Záznamy o aktuální spotřebě energie v členění na jednotlivé druhy energií a významné konečné spotřebitele. Pravidelné vedení záznamů (hodinové, denní, týdenní apod.)

• Sestavení údajů o energetické výkonnosti (historická výkonnost a normalizovaná výkonnost ve vztahu k produkci usní, venkovní teplotě, obsazení budovy, apod.)

• Monitorování energetické výkonnosti včetně operativního reagování na významné odchylky od očekávaného stavu

• Záznamy o šetřeních a korekcích reagujících na změny ve spotřebě a výkonnosti energie

• Poskytování věcných časových informací o energetické výkonnosti pracovníkům zodpovědným za hospodaření s energiemi

• Sestavování, posuzování a revidování energetické spotřeby a výkonnosti

2.6.8.Uzavření koželužny

BAT způsoby vhodné k použití při uzavírání provozu koželužny všeobecně zahrnují nezbytná opatření k zabránění negativních dopadů na životní prostředí. Jde zvláště o zabránění dopadů na okolí koželužny, čímž se rozumí ponechání území v takovém stavu, aby mohlo být jiným způsobem využito v souladu s územním plánem a rozhodnutím příslušného správního orgánu. BAT zahrnují v tomto směru činnosti zajišťující odstranění budov, zařízení, zbytků materiálů za účelem zabránění kontaminace povrchových a podzemních vod, emisí do ovzduší a do půdy.

2.7.Závěrečné poznámky (kapitola 7 v BREF)

2.7.1.Úroveň dosažené shody

Tento dokument se setkal s podporou většiny členů technické pracovní skupiny, která BREF sestavila. V případě tří doporučení BAT byla však zaznamenána rozdílná stanoviska:

• Většina členů skupiny souhlasila, že recyklace nebo opakované použití piklovacích lázní je opatřením typu BAT. Člen skupiny zastupující jednu členskou zemi EU a někteří členové zastupující průmysl zcela nesouhlasili a tvrdí, že toto opatření není využitelné při výrobě vysoce jakostních usní.

• Člen skupiny zastupující jednu členskou zemi EU a někteří členové zastupující průmysl nesouhlasili s BAT týkající se zpětného získávání chromu. Podle jejich názoru není oddělené zpracování dílčích odpadních vod obsahujících chrom běžně ekonomicky schůdné pro ty koželužny, které nemají k dispozici společnou zpracovatelskou jednotku.

• Členové zastupující průmysl podporují stanovisko, že oddělené čištění dílčích odpadních vod obsahujících sirníky je způsobem patřícím do BAT, ale zastávají přitom názor, že i čištění směsi dílčích odpadních vod s obsahem chromu a sirníků přímo v koželužně je způsobem BAT.

2.7.2.Doporučení pro další práci

Pro aktualizaci dokumentu BREF je žádoucí, aby členové technické pracovní skupiny pokračovali ve shromažďování údajů o výstupech z technologických procesů, o úrovni spotřeb a ekonomice procesů. Informace o referenčních koželužnách a aktuální údaje o výkonnosti nejsou dostatečné. Pro aktualizaci dokumentu je proto třeba doplňovat chybějící informace a údaje. Kromě základních částí dokumentu je nutno také doplňovat speciální části tam, kde potřebné informace a údaje chybějí.

2.7.3.Doporučení pro výzkum a vývoj

Tato doporučení se týkají těch technických způsobů, které jsou sice v dokumentu BREF popsány, ale jeví se příliš nákladnými nebo obtížně aplikovatelnými z důvodu rizik jakosti usní. V kapitole 7 dokumentu se pak uvádějí potřebná doporučení pro výzkum a vývoj nových technologií jak pro výrobu usní, tak pro čištění odpadních vod, zpracování odpadů, ochranu ovzduší a půdy.

3.Porovnání BAT používaných v koželužnách EU s technickým vybavením a technologiemi v českých koželužnách

Nejlepší dostupné techniky, jak již bylo ve výtahu dokumentu BREF uvedeno, jsou takové technologie a způsoby jejich provozování, které obecně mají tyto hlavní znaky:

• Jsou na nejpokročilejším stupni vývoje a nejúčinnější v daném výrobním oboru

• Jsou ověřeny v rozsahu umožňujícím jejich zavedení v daném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek

• Jsou nejúčinnější v dosahování vysoké ochrany životního prostředí jako celku

K výběru BAT pro koželužny došlo na základě postupných hodnotících kroků, které provedla technická pracovní skupina expertů zemí EU při přípravě dokumentu BREF. Jednotlivé hodnotící kroky zahrnovaly:

• Určení klíčových environmentálních problémů koželužského odvětví (odpadní vody, tuhé odpady, znečištění ovzduší, ochrana půdy, bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci)

• Vyhodnocení nejvýznamnějších technik, pomocí nichž lze řešit uvedené environmentální problémy

• Určení nejvyšších úrovní technik na základě dostupných údajů v EU a ve světě

• Vyhodnocení podmínek, za kterých se těchto nejvyšších úrovní dosahuje (náklady, spojené dopady na vodu, odpady, ovzduší a půdu, hnací síly zavádění technik apod.)

• Vlastní výběr BAT a s nimi spojená úroveň spotřeby materiálů v koželužnách a výstupů do životního prostředí

Vybrané způsoby BAT pro koželužny se rozdělují do těchto skupin:

• Řízení a hospodaření

• Provoz a údržba

• Prevence nehod

• Náhrada chemikálií

• Integrovaná opatření v procesu výroby

• Hospodaření s vodou a čištění odpadních vod

• Hospodaření s odpady a zpracování odpadů

• Ochrana ovzduší

• Hospodaření s energií

• Uzavření koželužny

Zda a do jaké míry lze BAT používané v koželužnách EU zavádět příp. jsou již zavedeny v podmínkách technického vybavení a technologií tuzemských koželužen, se týká těchto českých koželužských firem:

• KOMAWEL s.r.o., Otrokovice

• TAREX s.r.o., Otrokovice

• KOŽELUŽNY-KTO, s.r.o., Otrokovice

• GARA-Neoral Pavel, Otrokovice

• Koželužny, spol. s r.o. (v konkursu), Otrokovice

• DOMINO a.s., Třebíč

• Koželužna Krucemburk, s.r.o., Krucemburk

• Snaha, kožedělné družstvo Brtnice, Brtnice

• TONUS, továrna na usně, akciová společnost (v konkurzu), Jaroměř

• NOBYKO, s.r.o., Nový Bydžov

• Josef Strnad, spol. s r.o., výroba usní, Solnice

• Karel Čáslavský a partner, s.r.o., Týniště nad Orlicí

• Severočeské koželužny spol. s r.o., Litoměřice

Názvy koželužen jsou uvedeny podle obchodních jmen, pod kterými jsou zapsány v obchodním rejstříku. Jde o koželužny, které vyrábějí usně z hovězin, teletin a ovčin (jehnětin), ať jsou již výhradním sortimentem výroby nebo pouze součástí vyráběného sortimentu. Nutno zdůraznit, že současný stav českých koželužen je poměrně nepřehledný, především z důvodu neustálených a v některých případech i nejasných vlastnických vztahů a zatížení různými pohledávkami a závazky. Do seznamu koželužen byly zařazeny i dvě firmy v konkurzu, které nejsou zatím prodány a ve kterých je nyní výroba zastavena, nicméně mají technické vybavení pro výrobu usní, jež zde zatím zůstává.

3.1.Řízení a hospodaření

Jde o soubor opatření BAT blíže popsaných ve výtahu kapitoly 5 dokumentu BREF. Na základě zkušeností z českých a zahraničních koželužen a dostupných informací lze k možnosti zavedení daného souboru opatření BAT v českých koželužnách zaujat toto stanovisko:

• Odpovědnost managementu za environmentální chování firmy

V mnoha případech neodpovídá standardu běžnému ve vyspělých zemích EU.

• Využívání znalostí o vstupech a výstupech materiálů v procesu koželužské výroby

Ve většině případů neodpovídá standardu EU. Vstupy a výstupy jsou posuzovány prakticky jen ve vztahu k ekonomice vlastní výroby, jen ojediněle a v nedostatečné míře ve vztahu k environmentálním dopadům výroby.

• Řádná údržba a provozní kontrola

Ve většině případů neodpovídá stavu běžnému ve vyspělých zemích EU. Projevuje se to mj. ve snížené standardnosti kvality usní a také v určitém plýtvání chemikáliemi, vodou a energií s následnými environmentálními dopady.

• Oddělení vybraných dílčích odpadních vod k jejich využití recyklací

Rozsah zavedení a využívání tohoto opatření v českých koželužnách je výrazně nižší než v zemích EU. Pouze ojediněle, a to příležitostně, se segregují a akumulují prací vody po loužení pro případnou recyklaci v operacích loužení, piklovací lázně k recyklaci v operacích chromočinění, vyčerpané třísločinící lázně a prací vody k recyklaci v operacích třísločinění. Naprostá většina českých koželužen není technicky vybavena pro segregaci a akumulování vybraných vod z loužení a činění.

• Řádné skladování chemikálií

Podmínky skladování chemikálií v českých koželužnách zhruba splňují požadavky prevence nehod a havárií s ekologickými následky. Nedostatky bývají ve vybavení skladovacích prostor záchytnými jímkami a úkapovými vanami při stáčení kapalných chemikálií a olejových produktů.

• Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci

Zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci jsou v českých koželužnách v podstatě dodržovány, personál je pravidelně proškolován. Hygienické orgány a orgány bezpečnosti práce provádějí v koželužnách příležitostné kontroly. Nedostatky bývají v nedostupnosti bezpečnostních listů a nedostatečných znalostech personálu o obsahu těchto bezpečnostních listů. Úroveň bezpečnostních listů chemikálií a přípravků importovaných ze zemí EU je zpravidla vyšší než u českých produktů.

3.2.Náhrada chemikálií

Přehled chemikálií a přípravků, které splňují požadavky kladené na BAT a jimiž lze nahradit některé dosud běžně používané a environmentálně ne zcela vyhovující, byl uveden v tabulce 4. Na základě získaných poznatků a dostupných informací lze stav zavedení a využívání chemikálií a přípravků BAT v českých koželužnách zhodnotit takto:

• Konzervovadla

Biocidní přípravky se používají v řadě výrobních operací od konzervování a námoku až po předúpravu. České koželužny nakupují poměrně široké spektrum zahraničních biocidů včetně těch, které jsou na bázi chlórovaných alkánů. Poměrně hojně se však používají biocidy na bázi thiokarbamátů, které splňují nároky na BAT. Šíře spektra používaných biocidů souvisí s výkyvy jejich cen a také závisí na subjektivních zkušenostech uživatelů. Převažuje však nedostatečná znalost uživatelů o vlastnostech biocidů všetně jejich možných nežádoucích environmentálních účinků.

• Přípravky na bázi halogenovaných organických látek

Jde o přípravky používané opět v řadě výrobních operací od námoku až po předúpravu. Jak již bylo uvedeno, biocidy na bázi chlórovaných alkánů se nahrazují přípravky BAT. Halogenovaná rozpustidla se v českých koželužnách často používala k odtučňování ovčin. Převážně se však již přešlo na nehalogenovaná rozpustidla recyklovatelná po destilaci a také na odtučňování tenzidy ve vodním prostředí. Při likrování usní se dříve používala také mazadla na bázi chlórovaných derivátů zejména parafinických uhlovodíků. V současné době se již nepoužívají. Halogenované retardanty hořlavosti aplikované v předúpravě některých druhů čalounických usní se v ČR nepoužívají, protože tyto usně se zde prakticky nevyrábějí.

• Tenzidy

Používají se téměř ve všech operacích koželužské výroby. Na českém trhu je široké spektrum tuzemských a zahraničních tenzidů vhodných pro koželužny lišících se cenou a vlastnostmi. V praxi se používají jak tenzidy obsahující alkylfenoletoxyláty vyznačující se velmi malou biodegradabilitou a toxicitou svých metabolitů, tak i tenzidy na bázi alkoholetoxylátů splňující nároky BAT. Řada užívaných tenzidů je také na bázi alkylbenzensulfonátů nebo kvartérních amonných solí, o kterých je známo, že mohou mít nežádoucí environmentální účinky. Rozšíření aplikace tenzidů BAT brání podobně jako u konzervovadel nedostatečné znalosti uživatelů o složení a vlastnostech tenzidů včetně jejich možných nežádoucích environmentálních účinků. Pokud se týká náhrady tenzidů při odtučňování enzymy (lipázami), není tato aplikace všeobecně ještě řádně vyzkoušena. Omezujícím faktorem je i cena lipáz.

• Odvápňovací přípravky

Bezamonné odvápňovací přípravky splňující požadavky BAT se v ČR nepoužívají. V naprosté většině převládá tradiční odvápňování amonnými solemi. Aplikace oxidu uhličitého byla v některých českých koželužnách provozně zkoušena, nebyla však zavedena především z důvodu nedostatku finančních prostředků na potřebné technické vybavení. Také byla provozně zkoušena aplikace komerčních přípravků na bázi organických kyselin a aplikace laktátu hořečnatého. Vyšší provozní náklady byly hlavní příčinou nezavedení.

• Činiva

Prakticky jen jedna česká koželužna vyrábí třísločiněné usně, všechny ostatní koželužny vyrábějící obuvnické, oděvní a galantérní usně činí chromitými solemi. Jako chromité činivo používají české koželužny téměř výhradně práškovité činící přípravky na bázi síranu chromitého. Výroba kapalných činiv redukcí dvojchromanů byla prakticky zastavena. Proto náhrada určitého podílu chromitého činiva roztokem síranu chromitého připraveného rozpuštěním oxidu chromu vysráženého z odpadních činících lázní se jako způsob BAT nepoužívá. Kombinovat práškovité činivo s roztokem síranu chromitého je při přípravě činících lázní z hlediska provedení nevýhodné a navíc bývají v praxi s tímto postupem spojeny nežádoucí účinky na jakost usní. Pokud se týká syntetických třísliv, ať již tuzemského původu nebo importovaných, pak syntany používané při třísločinění nebo při přečiňování chromočiněných usní vesměs neobsahují monoméry fenolů, formaldehydu nebo kyseliny akrylové v takovém množství, které by způsobovalo komplikace environmentální povahy.

• Barviva

Tuzemské koželužny používají široký sortiment domácích a zahraničních barviv. Barviva halogenovaného typu se prakticky nepoužívají. Barvicí lázně se většinou připravují z práškovitých barviv a také se příležitostně používá amoniak jako penetrátor. Ze způsobů  BAT se v omezené míře praktikuje barvení kapalnými barvivy, také penetrace barviv pomocí neutralizačních a jiných speciálních syntanů. BAT postupy barvení s vysokým vyčerpáváním barviv nejsou v tuzemských koželužnách dostatečně zvládnuty. Předpokládá to vyšší úroveň odborných znalostí o chemických a fyzikálních faktorech vyjímání barviv z lázně do usně v kontextu podmínek různých postupů předúpravy a také vyšší úroveň znalostí o vlastnostech používaných barviv.

• Mazadla

Jak bylo již uvedeno, mazadla na bázi chlórovaných derivátů, zejména parafinických uhlovodíků, se v tuzemských koželužnách nepoužívají. Nakupuje se dnes široké spektrum domácích a zahraničních mazadel, o nichž není známo, že by se vyznačovala nepříznivými environmentálními dopady. Vyskytuje se aplikace mazadel, u nichž se stability vodní emulze dosahuje malým podílem organického rozpustidla, což však je způsob přijatelný pro BAT. Nedostatečné bývá vyčerpání likrovací lázně. Obdobně jako u barvení předpokládá zavedení tohoto postupu BAT vyšší úroveň znalostí o chemických a fyzikálních faktorech vyjímání mazadel z lázně do usně v kontextu podmínek různých postupů předúpravy a také vyšší úroveň znalostí o používaných mazadlech.

• Komplexotvorné látky

Není známo, že by se tento druh látek používal v tuzemských koželužnách.

• Přípravky pro povrchovou úpravu

Ze všech výrobních operací se používá největší sortiment chemikálií a přípravků vesměs importovaných ze zemí EU. Dle dostupných informací se používají v tuzemských koželužnách převážně již jen produkty vyhovující nárokům BAT. Úpravárenské apretury jsou většinou na vodní bázi nebo s nízkým obsahem organických rozpustidel, polymerní pojidla s nízkým obsahem monomérů, pigmenty neobsahující olovo a kadmium. Výjimkou bývají síťovadla, kdy se v některých případech stále ještě používají produkty na bázi izokyanátů a aziridinu mající toxické vlastnosti, a to s ohledem na jejich vysoké fixační schopnosti. Rozšiřuje se však již aplikace ekologicky šetrnějších samosíťujících polymérů obsahujících reaktivní N-methylolaminové skupiny.

3.3.Integrovaná opatření BAT v procesu výroby

Přehled těchto opatření, která splňují požadavky kladené na BAT a jsou alternativou ke standardním technologickým postupům, jež nebývají šetrné vůči životnímu prostředí, byl uveden v tabulce 5. Na základě získaných poznatků a dostupných informací lze stav zavedení a využívání integrovaných opatření BAT v jednotlivých fázích výroby v českých koželužnách zhodnotit takto.

• Konzervování

Hověziny a teletiny se zpracovávají výhradně mokrosolené. Zpracování čerstvých kůží jako způsob BAT není v tuzemských koželužnách prakticky možné. Domácí jatky nejsou obvykle schopny dodat do koželužny ve lhůtě do 8-12 hodin potřebné množství čerstvých kůží k pokrytí denní námokové kapacity. U importovaných hovězin zatím jiný způsob konzervace než solením nepřichází v úvahu. Za BAT opatření zavedené v některých západoevropských koželužnách lze pokládat snížení obsahu konzervační soli v kůži vytřepáváním soli před námokem v zařízeních typu děrovaných sudů. Potřebná zařízení nejsou v tuzemských koželužnách k dispozici. Ovčiny se zpracovávají vesměs suchosolené nebo také jako piklovaný poloprodukt (zejména jehnětiny). Zpracování piklovaných kožek se dá pokládat v širším slova smyslu za způsob BAT. Důvody jeho aplikace v tuzemských koželužnách jsou však čistě obchodní, nikoliv environmentální. Koželužny také nejsou vystaveny dostatečným ekonomickým tlakům na snížení solnosti odpadních vod.

• Odchlupování a loužení

V tuzemských koželužnách se praktikuje jen standardní proces loužení se spálením chlupu v sirníkovápenatých luzích, v případě ovčin také odchlupení kožek po natírání sirníkovou kaší. Technologie BAT se záchytem chlupu byla ve dvou koželužnách zkoušena, avšak nezavedena. Koželužny nejsou vybaveny potřebným zařízením a nejsou také dostatečně vystaveny ekonomickým tlakům na snížení znečištění luhových odpadních vod. Využití chlupu není přitom zajištěno. Snížení spotřeby sirníků zavedením enzymových přípravků bylo rovněž zkoušeno, ale nezavedeno pro nákladnost postupu.

• Štípání

Všechny koželužny vyrábějící hovězinové usně provádějí štípání v holině (způsob BAT). Štípání po chromočinění, které nesplňuje požadavky BAT, se provádí pouze ve zvláštních případech (výroba usní z wet-blue, prodej chromočiněných štípenek k dalšímu zpracování apod.) Holinová štípenka se využívá (výroba štípenkových usní, prodej holiny jako suroviny pro výrobu potravinářských střev).

• Odvápňování, moření

Všechny koželužny používají prakticky jen standardní postup odvápňování amonnými solemi. Odvápňování oxidem uhličitým jako způsob BAT bylo ve dvou koželužnách provozně zkoušeno, avšak nezavedeno. Koželužny nejsou vybaveny potřebným zařízením (zásobníky, distribuční síť, rozvody aj.). Odvápňování komerčními produkty na bázi slabých organických kyselin jako způsob BAT není rovněž zavedeno z důvodu vyšších provozních nákladů. Koželužny nejsou zatím dostatečně vystaveny ekonomickým tlakům na snížení obsahu amonných iontů v odpadních vodách.

• Odtučňování ovčin

Používají se způsoby BAT, a to jak odtučňování ve vodní lázni s tenzidy, tak s použitím nehalogenovaných organických rozpustidel v uzavřených zařízeních. Odtučňování ve vodním prostředí není zatím optimalizováno co do výběru ekologicky šetrných a přitom dostatečně účinných tenzidů. Zařízení k extrakci tuku nejsou zcela dokonalá co do maximální prevence úniku par organických rozpustidel do pracovního ovzduší.

• Piklování

BAT postupy zatím nedoznaly rozšíření v tuzemských koželužnách. Částečná recyklace nebo zpětné používání piklovacích lázní se využívá jen ojediněle. Piklování v tzv. krátkých lázních ke snížení spotřeby soli je zavedeno rovněž velmi omezeně, a to především z důvodu technické nevybavenosti sudů pro práci s malým množstvím vody. Podobně jako v případě snížení spotřeby soli ke konzervaci platí, že zatím není dostatečný ekonomický tlak na snížení solnosti odpadních vod.

• Chromočinění

BAT způsoby s vysokým vyčerpáváním chromu se sice praktikují, ale velmi nedokonale (vyčerpání jen na 0,7 g Cr.l^-1). Problémy způsobuje podobně jako u piklování nedostatečné vybavení sudů pro práci s tzv. krátkými lázněmi, které tyto způsoby vyžadují. Kombinace se zpětným získáváním chromu srážením odpadních lázní se sice v několika tuzemských koželužnách provádí, ale nelze tento způsob považovat za BAT. Vysrážené oxidy chromu se totiž nepoužívají zpětně k činění, nýbrž se s nimi nakládá jako s odpadem s nebezpečnými vlastnostmi, respektive s odpadem uložitelným pouze na tzv. jednodruhových skládkách. Důvod nepoužívání vysrážených oxidů chromu k činění spočívá, jak již bylo vysvětleno, v provozních komplikacích kombinovaného použití práškovitého činiva s kapalným bazickým síranem chromitým. Pokud se srážení chromu z odpadních lázní používá, je to jen za účelem povinného snížení obsahu chromu v odpadních vodách a čistírenských kalech.

• Třísločinění

Způsob BAT spočívající ve zvýšeném vyčerpávání třísločinicích lázní protiproudným způsobem v jamách nebo recyklací lázní v sudech se uplatňuje.

• Předúprava

V českých koželužnách se v operacích předúpravy (přečinění, fixace chromu, neutralizace, barvení, likrování) většinou používají jen standardní postupy se širokou škálou komerčních přípravků. Úroveň vyčerpávání přečiňujících přípravků, barviv a mazadel se nesleduje, takže o aplikaci způsobů BAT vyznačujících se vysokým vyčerpáním přípravků nejsou doklady, i když z hlediska provedení je možno tyto způsoby BAT praktikovat ve stávajících zařízeních koželužen (i ve starších typech sudů). Zábranou je nedostatečná úroveň znalostí technického personálu koželužen o vlastnostech používaných přípravků a také i o reakčních podmínkách jejich aplikace.Rovněž nejsou zatím ekonomické tlaky na snížení znečištění odpadních vod z předúpravy.

• Sušení

Optimalizace podmínek mechanického odvodňování (ždímání) před sušením jako způsob BAT je v českých koželužnách v závislosti na typu sušení nedostatečná. Materiálová bilance (sušina, vlhkost) se v průběhu mechanického odvodňování vesměs neprovádí. Tento stav odráží celkový stav hospodaření s energií.

• Povrchová úprava

BAT způsoby, a to válcové nanášení apretur, polévání, nové typy stříkacích pistolí (velkoobjemové nízkotlaké vzduchové pistole, bezvzduchové pistole) se v tuzemských koželužnách používají v omezeném rozsahu. Většina koželužen není dostatečně vybavena příslušnými stroji a zařízeními a rovněž nelze způsoby BAT univerzálně aplikovat k povrchové úpravě všech druhů usní.

3.4.Hospodaření s vodou a čištění odpadních vod

Přehled opatření BAT, která zahrnují snížení spotřeby vody, řádné hospodaření s vodou v provozu koželužen, integrovaná opatření v procesu vody a čištění odpadních vod, byl uveden v tabulce 6. Na základě získaných poznatků a dostupných informací lze stav zavedení a využívání těchto opatření v českých koželužnách zhodnotit takto:

3.4.1.Snížení spotřeby vody, řádné hospodaření s vodou v provozu koželužen, integrovaná opatření v procesu výroby

• Přizpůsobování přítoku vody potřebám technologického procesu

V souvislosti s deregulací cen vody a nástupem tržních cen za dodávanou vodu dochází v koželužnách k celkově mírnému zlepšení hospodaření s vodou. Zbytečně se neplýtvá vodou zejména při údržbě dílen (čištění podlah a zařízení). Uplatňují se vyšší nároky na údržbu rozvodů vody a armaturních ventilů.

• Využívání neprůtočného praní místo průtočného

Praní v mokrých operacích prováděných v sudech se stále praktikuje tradičním průtočným způsobem. Neprůtočné praní po loužení v sudech i míchačkách bylo v několika koželužnách provozně zkoušeno, avšak trvale zavedeno nebylo. Vyžaduje to náročnější mezioperační kontrolu. Průtočné praní je provozně jednodušší a proto se mu stále dává přednost. Cenové tlaky na snížení spotřeby vody i přes zvýšení cen nejsou zatím dostatečně účinnými ekonomickými nástroji.

• Úprava stávajících koželužských nádob pro práci s tzv. krátkými lázněmi

České koželužny jsou vybaveny vesměs staršími typy sudů neumožňujícími pracovat s tzv. krátkými lázněmi. Rekonstrukce je poměrně nákladná.

• Používání moderních koželužských nádob umožňujících práci s tzv. krátkými lázněmi

Míchačkové typy nádob v zásadě sice umožňují práci s "kratšími" lázněmi, avšak ty míchačky, které některé koželužny mají, pocházejí většinou ze 70. let a začátku 80. let a nejsou dostatečně vybaveny pro práci s tzv. krátkými lázněmi. Na trhu jsou dnes již moderní koželužské sudy s technickým vybavením jak pro provádění neprůtočného praní a práci s tzv. krátkými lázněmi, tak pro recyklaci lázní. Za současného stavu nejsou tuzemské koželužny finančně připraveny k nákupu těchto zařízení.

• Zpětné používání málo znečištěných odpadních vod

Jde zejména o zpětné používání některých pracích vod po námoku a loužení k přípravě námokových lázní a prací vody po chromočinění k přípravě piklu. V omezeném rozsahu limitovaném technickým vybavením dílny se v některých koželužnách toto zpětné používání praktikuje. Rozšíření je podmíněno zdokonalením technického vybavení dílen.

• Opakované použití vyčerpaných lázní

Přichází v úvahu zejména u chromočinění. Recyklace činicích lázní byla v některých koželužnách provozně zkoušena, ale nezavedena. Stávající činicí dílny nejsou k tomu technicky vybaveny (akumulační nádrže, filtrační síta, recyklační rozvody aj.). Zábranou je též poměrně náročná technická kontrola průběhu operace s využitím recyklované lázně s rizikem případných nedostatků v kvalitě vyčiněných usní.

3.4.2.Čištění odpadních vod

• Oddělení dílčích odpadních vod obsahujících sirníky od ostatních vod.

Kanalizace v tuzemských koželužnách většinou není přizpůsobena pro oddělené odvádění sirníkových vod od ostatních vod za účelem jejich potřebného chemického předčištění oxidací vzduchem nebo srážením železnatou solí. Předčištění sirníkových vod se proto vesměs neprovádí. V praxi se sirníky zneškodňují až v procesu mechanického a biologického čištění smíšených vod. V případech, kdy koželužna vypouští odpadní vody do veřejné kanalizační sítě, nastává situace, že provozovatel sítě buď nepožaduje odstranění sirníků před vypouštěním do kanalizace (odstranění na úroveň 2 mg S^2-.l^-1 dle BAT) nebo akceptuje vypouštění smíšených vod po jejich předčištění na vlastní čistírně koželužny, kde se již sirníky odstraní.

• Akumulace dílčích odpadních vod obsahujících chrom o koncentraci větší než 1 g Cr.l^-1 a jeho srážení.

Tato technika je postupem BAT, pokud vysrážené oxidy chromu se po rozpuštění v kyselině sírové použijí jako činivo při chromočinění. Tento postup se v tuzemských koželužnách nepraktikuje, jak již bylo v předchozích částech této studie uvedeno a byly také vysvětleny příčiny nezavedení. V několika koželužnách se však odpadní činící lázně segregují, akumulují, sráží a oxidy chromu se odvodňují. S odvodněním oxidů ve formě kalového koláče se pak nakládá jako s odpadem, který se ukládá na jednodruhových skládkách. Tento postup však není postupem BAT.

• Zpracování dílčích odpadních vod obsahujících chrom o koncentraci menší než 1 g Cr.l^-1 spolu s ostatními vodami.

Tento postup BAT se uplatňuje v některých tuzemských koželužnách. Jde o ty koželužny, které praktikují činicí postup se zvýšeným vyčerpáním chromu. Zbytkový chrom se v procesech čištění smíšených vod sice vysráží do kalu, ale i při koncentracích menších než 1 g Cr.l^-1 v dílčích odpadních vodách způsobuje problémy při nakládání s kalem (nutnost ukládat na jednodruhové skládky).

• Mechanické čištění odpadních vod

Je zavedeno prakticky ve všech tuzemských koželužnách. Provádí se buď ve vlastní čistírně koželužny nebo ve společné komunální čistírně. Rozsah mechanického čištění bývá v praxi různý v závislosti na podmínkách provozovatele kanalizační sítě.

• Biologické čištění odpadních vod

Je zavedeno ve většině tuzemských koželužen. Provádí se buď ve vlastní čistírně koželužny nebo ve společné komunální čistírně. Rozsah biologického čištění závisí jak na podmínkách provozovatele veřejné kanalizační sítě, do které jsou odpadní vody z koželužny vypouštěny, tak na podmínkách stanovených ve vodoprávním povolení k vypouštění těchto vod do recipientu.

• Sekundární sedimentace a kalové hospodářství

Ty tuzemské koželužny, které biologicky čistí odpadní vody, praktikují současně sekundární sedimentaci k oddělování biologického kalu od vyčištěné vody. Všechny koželužny mají vlastní kalové hospodářství, jehož skladba zahrnuje gravitační zahušťování, mechanické odvodňování kalů (tlakové filtry, pásové filtry a odstředivky) kombinované často s odvodňováním na kalových polích a koncové ukládání kalů na zabezpečené skládky.

3.5.Hospodaření s odpady a zpracování odpadů

Přehled způsobů BAT pro zpracování jednotlivých druhů odpadů byl uveden v tabulce 7. Na základě získaných poznatků a dostupných informací je možno stav a využívání těchto způsobů v českých koželužnách zhodnotit takto:

• Výroba usní ze štípenek

Tato výroba je v českých koželužnách zpracovávajících hovězinové kůže běžně zavedena. Usně se vyrábí z holinové štípenky, resp. ze štípenky získané po chromočinění. Holinové štípenky se buď dokončují do hotových štípenkových usní nebo se z nich vyrábějí poloprodukty ve stavu wet-blue a crustu, které se pak prodávají k dalšímu zpracování a dokončení na hotové usně.

• Výroba vláknitých usní

Jedna firma v ČR vyrábí vláknité usně z činěných odpadů, zejména z odřezků, postružin i nevyužitelné štípenky. Firma má na jedné straně problémy s odbytem, na druhé straně mívá nedostatek třísločiněných odpadů nezbytných pro technologii výroby. Situaci řeší výrobce podle potřeby importem těchto odpadů.

• Výroba drobných kožených předmětů

Malé firmy a živnostníci využívají dostupnosti štípenkových usní i druhé jakosti a usňových odřezků k výrobě drobných kožených předmětů a různých zdobicích předmětů. Pro původce těchto odpadů není však daný způsob jejich využití rozhodující.

• Výroba želatiny a kožního klihu

Želatina se z kožních odpadů v současné době v ČR prakticky nevyrábí. Původní výroba byla zastavena pro vysokou ztrátovost. Moderní výroba vyžaduje dokonalé technické vybavení potravinářskými stroji a zařízeními a plynulé velkokapacitní zabezpečení vstupů nečiněných odpadů. V současné době a i ve střednědobé budoucnosti nejsou v ČR podmínky pro výrobu konkurenceschopné želatiny. Kožní klih se naproti tomu v jedné společnosti vyrábí. Zpracovávají se zde loužené odpady (strojní a ruční klihovka). Případné rozšíření kapacit zřejmě nebude potřebné.

• Výroba plnících přípravků, zpracování vlny

Protože loužení se záchytem chlupu se v tuzemských koželužnách neprovádí, nejsou také k dispozici žádné chlupy z hovězin pro další zpracování. Pokud se ovčiny odchlupují sirníkem, pak i při šetrném provádění se získává vlna nízké jakosti. Tento BAT způsob není pro české podmínky významný.

• Získávání tuku

Hlavním zdrojem je strojní klihovka z mízdření. Tuzemské koželužny dodávají strojní klihovku do několika specializovaných firem, mezi něž patří také některé veterinární asanační ústavy. Není známo, že by některá česká koželužna měla problémy s odbytem strojní klihovky, pro které by musela způsob jejich využívání zaměnit za zneškodňování, např. uložení na skládku.

• Výroba potravinářských střev

Potravinářská (párková) střeva vyrábí jedna česká firma s majoritní zahraniční majetkovou účastí. Tuzemské koželužny zpracovávající hovězinové kůže dodávají této firmě klihovkovou (holinovou) štípenku nevyužitelnou k výrobě usní. Zpracovatelskou kapacitu této firmy nepokryjí vstupy surovin z českých koželužen, a proto musí štípenkovou klihovku dovážet (Itálie)

• Výroba bílkovinných hydrolyzátů

V ČR vyrábí bílkovinné hydrolyzáty několik menších firem, jimž tuzemské koželužny dodávají strojní a ruční klihovku a také i chromočiněné postružiny. Odbyt klihovek je tímto zpracováním a výrobou klihu prakticky zabezpečen. Na bílkovinný hydrolyzát se zpracovává také omezený podíl produkce postružin. Rentabilita tohoto zpracování je značně ovlivňována vedle odbytu hydrolyzátu (průmysl dřevozpracující, stavebních hmot, výroba kaučuku, speciálních hnojiv aj.) také náklady na zneškodnění chromitých kalů vzniklých při dechromaci postružin. Využití těchto kalů se vyhledává.

• Výroba různých kolagenních produktů

V malém rozsahu se v ČR vyrábějí také tzv. hračky pro psy a kočky (pet chews). K výrobě se používá klihovka, která však musí být nejprve odvápněna.

• Hnojení a úprava půdy

Pro tento BAT způsob zpracování odpadů jsou v ČR k dispozici čistírenské kaly. Jejich praktické využití přímo ke hnojení nebo ke zlepšení struktury půdy je však velmi omezeno. Zábranou je, že produkované kaly nejsou ve většině případů příslušným způsobem hygienicky upraveny a kromě toho často obsahují nežádoucí množství chromu.

• Kompostování

Tuzemských kapacit na výrobu kompostů je relativně dostatek, problémy jsou s uplatněním kompostů. Zájem kompostárenských firem o koželužské odpady je proto velmi malý. Příležitostně se zpracovává určitý podíl loužených odpadů při narušení jejich výkupu firmami vyrábějících klih a bílkovinné hydrolyzáty.

• Anaerobní fermentace

Anaerobní fermentace čistírenských kalů je zavedena v jedné společné čistírně, která čistí také koželužské odpadní vody. Kaly se zde zhodnocují na bioplyn. Nečiněné koželužské odpady se anaerobně zatím nezpracovávají s ohledem na jiné zavedené způsoby zhodnocení (tuk, hydrolyzáty, klih). Další společné čistírny čisticí také odpadní vody z koželužen nebo vlastní čistírny koželužen nejsou vybaveny anaerobními fermentory. Předností je, že fermentovaný kal je anaerobně stabilizovaný, což usnadňuje jeho koncové zneškodnění uložením na zabezpečené skládky. S anaerobně nestabilizovaným kalem se musí nakládat jako s nebezpečným odpadem.

• Termická úprava

Aplikuje se pouze při zpracování strojní klihovky a to k oddělování tuku.

• Recyklace organických rozpustidel

V některých koželužnách zpracovávajících ovčiny se při odtučňování podle potřeby regeneruje destilací použité organické rozpustidlo k jeho opakovanému použití.

• Regenerace filtrů ke zneškodňování plynných emisí

V českých koželužnách není zavedena filtrace plynných emisí aktivním uhlím za účelem zneškodňování škodlivin. Potřeba k zavedení tohoto opatření zatím nevznikla.

• Opakované použití a recyklace obalových materiálů

Povinnost dodavatele zpětně odebírat vybrané druhy obalů k jejich recyklačnímu zhodnocení zatím není v ČR legislativně ustanovena. V konečné fázi legislativní přípravy je tzv. obalový zákon, který tuto povinnost ustanoví a vymezí. Předpokládá se, že tento zákon vstoupí v platnost v průběhu roku 2002.

3.6.Ochrana ovzduší

BAT způsoby v ochraně ovzduší zahrnují jak způsoby předcházení vzniku a úniků pachů (těkavé organické látky, sirovodík, amoniak, organická rozpustidla, formaldehyd) a úletů prachu, tak i koncové způsoby zneškodnění těchto emisí. Současný stav v českých koželužnách je možno na základě získaných poznatků a dostupných informací charakterizovat takto:

• Předcházení úniku organických pachů

Jde zejména o pachy z rozkladných procesů při skladování surových kůží a nečiněných odpadů a o pachy vznikající při anaerobních pochodech v procesu čištění odpadních vod. Předcházení úniku těchto pachů se v českých koželužnách daří zčásti. Problémy se vyskytují zejména v létě, kdy běžná úroveň péče o řádné nakládání se surovými kůžemi, holinou a nečiněnými odpady bývá nedostačující. Občasné stížnosti jak zaměstnanců koželužny, tak zejména veřejnosti z okolí koželužny, jsou průvodním jevem. Organické pachy v čistírnách odpadních vod, pokud se nedaří předcházet jejich vzniku v režimu řádného provozování čistírny, což je častým jevem, jsou pak odstranitelné až koncovými řešeními.

• Předcházení úniku sirovodíku

České koželužny se snaží předcházet vzniku a úniku sirovodíku pečlivým dohledem nad dodržováním interních předpisů o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při odvápňování a piklování, při vypouštění kyselých dílčích odpadních vod odděleně od vod alkalických a při obsluze kanalizační sítě. Z období 50.-70. let je známo několik smrtelných intoxikací sirovodíkem v českých koželužnách, obdobné případy se od té doby nevyskytly. Opatření BAT typu částečné náhrady sirníků enzymy nebo oxidace zbytkových sirníků v odvápňovacích a piklovacích lázních se nepraktikují. Oddělené odvádění dílčích alkalických odpadních vod obsahujících sirníky, jejich akumulace a oxidace sirníků před smíšením s ostatními vodami se také neprovádí. V porovnání s praxí zavedenou v koželužnách EU jsou opatření předcházení vzniku sirovodíku v českých koželužnách na nižší úrovní.

• Předcházení úniku amoniaku

České koželužny se snaží předcházet úniku amoniaku pečlivým dohledem nad dodržováním interních předpisů bezpečnosti práce a ochrany zdraví při odvápňování a barvení, tedy u operací, při nichž se amonné soli nebo amoniak používají. Opatření BAT spočívající v náhradě amonných solí k odvápňování nebylo zavedeno z důvodů vyšších provozních nákladů a technické nevybavenosti (v případě aplikace oxidu uhličitého). V barvení se amoniak v praxi již zčásti nahradil komerčními penetračními přípravky.

• Předcházení úniku organických rozpustidel

Organická rozpustidla se používají při odtučňování ovčin a obecně v povrchové úpravě usní. Odtučňování ovčin organickými rozpustidly se v tuzemských koželužnách praktikuje jen v omezené míře. Stav technických zařízení k provádění odtučňování a k regeneraci rozpustidla destilací není na dostatečné úrovni co do dokonalého zabránění úniku par. Přednost se dává odtučňování tenzidy ve vodním prostředí. BAT opatření v povrchové úpravě usní co do omezení aplikace organických rozpustidel jsou již v českých koželužnách značně rozšířena (apretury na vodní bázi nebo s malým obsahem rozpustidel).

• Předcházení úniku formaldehydu

V tuzemských koželužnách je tento problém do značné míry vyřešen tím, že formaldehyd se k fixaci apretur při povrchové úpravě usní většinou již nepoužívá.

• Předcházení úletům prachu

Prach vzniká při manipulaci s práškovitými chemikáliemi a při některých mechanických operacích. V případě práškovitých chemikálií, jejichž prach je hygienicky škodlivý, jde především o manipulaci s enzymovými přípravky a barvivy. Ochrana před škodlivými účinky je v českých koželužnách řešena dohledem nad dodržováním interních předpisů o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při manipulaci s uvedenými produkty. Pokud se týká vzniku prachu při mechanických operací ve výrobě, jde především o operaci broušení usní. Jedná se o prašnou operaci, při které se prach, chemickým složením odpovídající složení usně, musí mechanicky odlučovat. V českých koželužnách se k odlučování používají např. cyklonové odlučovače různých provedení kombinované s filtrací vhodnou tkaninou. Stav této odlučovací techniky nebývá zcela vyhovující a přispívá k prašnosti pracovního prostředí v okolí brousících strojů.

• Koncové způsoby zneškodňování emisí do ovzduší

Koncové způsoby, jako např. mokré čištění v pračkách ke zneškodnění emisí sirovodíku a amoniaku nebo biofiltrace ke zneškodnění pachů z procesu čištění odpadních vod, nejsou v českých koželužnách zavedeny. Koželužny nemají technická zařízení k provádění těchto způsobů a jejich vybudování není zatím vynucováno ani legislativními normami, ani místně příslušným hygienickým či vodoprávním rozhodnutím. Na některých čistírnách čistících odpadní vody z koželužen jsou však realizována jiná opatření k omezení pachů obtěžujících okolí, a to provádění některých čistírenských procesů včetně odvodňování kalů v uzavřených prostorech s ventilací.

3.7.Hospodaření s energií

BAT opatření je založeno na zavedení a využívání monitorovacího systému spotřeby a využití elektrické a tepelné energie. Podle získaných informací v českých koželužnách se více či méně využívají tyto operativní nástroje monitorování spotřeby a využití energií:

• Pravidelné časové záznamy o spotřebě energií

• Sestavování a bilancování údajů o využívání energií

• Vyhodnocování účinnosti využívání energií a operativní reagování na odchylky od standardní nebo plánované úrovně využití

• Pravidelné kontroly provádění energetického monitoringu a operativního reagování na odchylky

• Seznamování pracovníků odpovědných za hospodaření s energií s výsledky hodnocení spotřeby a účinnosti využívání energií

Z porovnání s dostupnými informacemi o spotřebě a využívání energie v zahraničních koželužnách vyplývá, že hospodaření s energií v českých koželužnách nedosahuje úrovně běžné v koželužnách EU. Příčiny spočívají především v rozdílné úrovní technického vybavení koželužen stroji a zařízeními a v určité míře také i v úrovni řízení a v technologické kázni.

3.8.Uzavření koželužny

Uzavírání koželužen je aktem, ke kterému již v ČR v průběhu 90. let začalo docházet. V uplynulých letech byla uzavřena koželužna a výroba definitivně zrušena v bývalé firmě Treko a.s. v Třebechovicích a ve firmě Rukavičkářské závody Mimoň. Podle dostupných informací nepostupovalo se při uzavírání těchto koželužen způsobem BAT, tj. neprovedla se všechna opatření tak, aby negativní dopady bývalé koželužské výroby na prostředí byly minimalizovány. Dá se říci, že po bývalých koželužnách zůstaly tzv. ekologické zátěže (kontaminované objekty a pozemky). Kromě toho jsou v současné době v konkurzu dvě koželužny (Tonus a.s., Jaroměř, Koželužny s.r.o., Otrokovice), v nichž je koželužská výroba zastavena. V konkurzním řízení bude rozhodnuto o případném novém majiteli, resp. o obnově výroby. V případě neobnovení a definitivním zrušení koželužské výroby nastane situace, kdy vlastník by měl zabezpečit sanaci objektů a pozemků. Bude věcí dohledu místně příslušných orgánů státní a veřejné správy, aby se postupovalo způsobem podle BAT.

4.Přehled současných koncentračních limitů škodlivin vypouštěných do vody a ovzduší z koželužen v zemích EU a jejich srovnání s legislativou ČR. Očekávané dopady při dodržování koncentračních limitů doporučených v BREF v českých koželužnách.

Limity vypouštění škodlivin do vody a ovzduší nejsou v zemích EU stanoveny jednotně. Existují rámcová doporučení příslušné komise EU, která přebírají členské země do svých legislativních soustav v rozsahu odpovídajícím národním zájmům a potřebám dané země. Doporučení komise EU se průběžně aktualizují tak, jak se vyvíjejí požadavky na trvale udržitelný rozvoj. Následným změnám pak podléhají i národní legislativy.

V České republice došlo v průběhu roku 2001 k výrazným změnám v environmentální legislativě v souvislosti s uzavíráním kapitoly o životním prostředí v rámci přístupu do EU. Tyto změny se vyznačují tím, že česká environmentální legislativa se postupně stává kompatibilní s obdobnými právními normami zemí EU.

4.1.Limity vypouštění škodlivin do vody

Rozlišují se dva základní způsoby vypouštění, a to do povrchových vod (převážně vodních toků) a do veřejné kanalizace. Podmínky vypouštění do povrchových vod a do veřejné kanalizace bývají rozdílné.

4.1.1.Limity vypouštění škodlivin do povrchových vod

V zemích EU jsou závaznými národními právními normami stanoveny koncentrační limity škodlivin koželužských odpadních vod při jejich vypouštění do povrchových vod. Totéž platí i pro Českou republiku. Přehled těchto limitů je v tabulce 8.

Tabulka 8

Koncentrační limity škodlivin koželužských odpadních vod vypouštěných do povrchových vod ve vybraných zemích EU, Švýcarsku
a České republice

Ukazatel	Země EU							Švýcarsko	Česká republika
	Dánsko	Francie	Itálie	Německo	Nizozemí	Rakousko	Spojené království		chromočinění	třísločinění
pH	6,5-8,5	5,5-8,5	5,5-9,5	6,5-8,5	6,5-9,0	6,5-8,5	6,0-9,0	6,5-8,5	-	-
Teplota oC	30	30	25	30	30	30	-	-	-	-
BSK5 mg O2.l-1	-	40-200	40	25 1)	10	25	20-130	20	50	100
ChSK mg O2.l-1	-	-	160	250 2)	-	200	-	-	500 3)	1000 4)
Nerozpustné látky mg.l-1	30	30-100	80	-	10-30	-	30-50	20	40	40
Sirníky mg S2-.l-1	2,0	2,0	1,0	2,0 5)	-	0,1	-	0,1	2,0	2,0
Chrom (III) mg Cr.l-1	-	1,0	-	-	-	-	2,0-5,0	2,0	-	-
Chrom (VI) mg Cr.l-1	-	0,01	0,2	0,5 5)	-	0,1	0,1	0,1	-	-
Chrom celkový mg Cr.l-1	0,2	-	2,0	1,0 5)	0,16	1,0	-	-	1,5	-
Chloridy mg Cl-.l-1	-	-	1200	-	200-400	-	-	200	-	-
Sírany mg SO42-. l-1	300	-	1000	-	100-200	-	-	-	-	-
RAS mg.l-1	-	-	-	-	-	-	-	-	5000	5000
Amon. N mg.l-1	2,0	15-80	15	10	-	-	100	-	80-150 6)	100-175 6)
Anorg. N mg.l-1	-	-	-	-	-	-	-	-	100-175 6)	120-200 6)
TKN mg.l-1	5,0	10-60	-	-	10	-	-	-	-	-
AOX mg.l-1	-	-	-	0,5	-	0,5	-	-	-	-
Extrahovatelné látky mg.l-1	5,0	-	20	-	-	-	-	20	-	-

Vysvětlivky:

1) 25 mg.l-1 nebo účinnost čištění 97,5 %	4) 1000 mg.l-1 nebo účinnost čištění min. 70 %
2) 250 mg.l-1 nebo účinnost čištění min. 90 %	5) V dílčích odpadních vodách obsahujících sirníky nebo chrom před jejich smícháním s ostatními vodami
3) 500 mg.l-1 nebo účinnost čištění min. 80 %	6) Vyšší hodnoty platí pro období, kdy teplota vody v odtoku z biologického stupně čistírny je nižší než 12 oC

Dále platí v zemích EU i v ČR, že místně příslušný orgán státní správy současně stanoví vodoprávním povolením přípustné množství vypouštěných odpadních vod a přípustné hmotnosti jednotlivých polutantů, které lze za určitou časovou jednotku (zpravidla den, rok) vypustit.

Limity vypouštění škodlivin do povrchových vod v ČR byly stanoveny nařízením vlády č. 82/1999 Sb. Tato norma byla vydána ještě před začátkem platnosti nového vodního zákona č. 254/2001 Sb., na který bude navazovat soustava nových prováděcích předpisů. Podle dostupných informací se však nepočítá, že by nařízení č. 82/1999 Sb. bylo v nejbližší době novelizováno.

Z přehledu koncentračních limitů v tabulce 8 je zřejmé, že ve většině případů jsou české limity vypouštění mírnější. Česká legislativa přitom rozlišuje hodnoty zvlášť pro koželužny vyrábějící chromočiněné usně a třísločiněné usně, i když se v případě třísločiněných usní prakticky jedná jen o jednu koželužnu. V legislativě zemí EU je toto rozlišení zahrnuto v limitním rozpětí povolených hodnot.

Vládní nařízení č. 82/1999 Sb., jakož i nový vodní zákon č. 254/2001 Sb., umožňují zpřísnit mírnější koncentrační limity a tím je přiblížit limitům západoevropským, a to tak, že příslušný vodoprávní orgán s ohledem na místní vodohospodářskou situaci (stav povrchových vod) je oprávněn povolit vypouštění odchylně a předepíše přísnější limitní hodnoty koncentrací vypouštěných látek. Tato situace může nastat resp. nastává pouze u dvou tuzemských koželužen, které vypouštějí odpadní vody přímo do povrchových vod.

Ostatní tuzemské koželužny čistí své odpadní spolu s odpadními vodami od obyvatelstva, živností a jiného průmyslu zpravidla na společné komunální čistírně. Podle původu a skladby odpadních vod pak vodoprávní orgán stanoví limity vypouštěného znečištění do toku buď podle přípustných hodnot určených vládním nařízením č. 82/1999 Sb. pro splaškové a městské odpadní vody, nebo stanoví vyšší hodnoty, které vycházejí z limitů pro průmyslové odpadní vody.

4.1.2.Limity vypouštění škodlivin do veřejné kanalizace

České koželužny převážně vypouštějí odpadní vody do veřejné kanalizační sítě. Koncentrační limity pro vypouštění do kanalizace se stanovují různým způsobem. V zemích EU existují pro koželužské odpadní vody koncentrační standardy, které mají povahu doporučení, jimiž se provozovatelé kanalizace řídí při povolování vypouštění těchto odpadních vod. Přehled koncentračních standardů je v tabulce 9.

Tabulka 9

Koncentrační standardy pro vypouštění odpadních vod z koželužen do veřejné kanalizace ve vybraných zemích EU a ve Švýcarsku

Ukazatel	Země EU							Švýcarsko
	Dánsko	Francie	Itálie	Německo	Nizozemí	Rakousko	Spoj. království
pH	6,5-9,0	6,5-9,0	5,5-9,5	-	6,5-10,0	6,0-9,5	6,0-10,0	6,0-9,5
Teplota oC	35	30	-	35	30	30	40	40
BSK5 mg O2.l-1	-	1000	250	-	-	-	-	-
ChSK mg O2.l-1	-	-	500	-	-	-	-	3000-6000
Nerozpustné látky mg.l-1	-	500	200	-	100-200	-	-	500-1000
Sirníky mg S2-.l-1	-	-	2,0	2,0 x)	2,0	2,0	5,0	1,0
Chrom (III) mg Cr.l-1	-	-	-	-	-	-	10-20	2,0
Chrom (VI) mg Cr.l-1	-	-	0,2	0,5 x)	0	0,1	-	-
Chrom celkový mg Cr.l-1	2,0	0	4,0	1,0 x)	2,0	3,0	0	0
Chloridy mg Cl-.l-1	-	-	1200	-	600	-	-	-
Sírany mg SO42-. l-1	-	-	1000	-	300	-	1000-1200	300
Amon. N mg.l-1	-	-	30	-	-	-	-	-
Extrahovatelné látky mg.l-1	-	-	40	100	20-200	-	-	-

^x) V dílčích odpadních vodách před smícháním s ostatními vodami

Z praxe uplatňované v zemích EU je známo, že provozovatelé kanalizací stanovují koželužnám spíše přísnější podmínky vypouštění, aby předešli případným technologickým problémům při společném čištění s komunálními odpadními vodami. Koželužny zabezpečují splnění těchto podmínek tím, že řádně předčišťují své odpadní vody. Rozsah předčištění bývá různý, a to pouze od mechanického předčištění v případě malého podílu vypouštěných koželužských odpadních vod, až po kompletní mechanické, chemické a biologické čištění v případě významného podílu těchto odpadních vod ve směsi čištěných odpadních vod.

V praxi bývá však uplatňování koncentračních standardů při vypouštění koželužských odpadních vod do veřejné kanalizace dosti variabilní. Jako příklad lze uvést rozpětí údajů z britských koželužen o skutečných koncentracích vypouštěných do veřejné kanalizace (tabulka 10).

Tabulka 10

Koncentrace škodlivin vypouštěných z britských koželužen do veřejné kanalizace.
Pramen: British Leather Confederation

Ukazatel	Hodnota
pH	6-10
Sirníky mg S2-.l-1	2-5
Chrom celkový mg Cr.l-1	1-20
Nerozpuštěné látky mg.l-1	500-1000
ChSK mg O2.l-1	2000-6000
Chloridy mg Cl-.l-1	5000
Sírany mg SO42-.l-1	1000-1200
Amon. N mg.l-1	10-1000

V české vodohospodářské legislativě neexistují standardy ani přípustné limity pro vypouštění škodlivin do veřejné kanalizace. Pojem veřejné kanalizace nyní nově definuje zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Veřejnou kanalizací se rozumí provozně samostatný soubor staveb a zařízení provozovaný ve veřejném zájmu, který zahrnuje kanalizační stoky k odvádění odpadních vod, kanalizační objekty včetně čistíren, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Zákon stanovuje, že kanalizací mohou být odváděny odpadní vody v množství a míře znečištění povolené v kanalizačním řádu. Aby původce odpadních vod dodržel přípustnou míru znečištění stanovenou kanalizačním řádem, musí své odpadní vody v odpovídajícím rozsahu předčistit před vypouštěním do kanalizace.

Kanalizační řád vypracovává provozovatel (majitel) veřejné kanalizace a schvaluje ho místně příslušný vodoprávní orgán, čímž se stává závaznou normou. Přípustné množství a koncentrace se stanovují tak, aby odpadní vody původce (koželužen) neohrožovaly funkci společné čistírny a kvalitu vyčištěné odpadní vody. Pro koželužny je dále závazné, aby nevypouštěly do kanalizace závadné látky definované v novém vodním zákonu č. 254/2001 Sb., resp. je předčistily před vypouštěním do kanalizace v rozsahu stanoveném v kanalizačním řádu.

Podle definice ve vodním zákonu mohou být závadné látky zvlášť nebezpečné a nebezpečné. Kanalizační řád musí obsahovat absolutní zákaz vypouštění zvlášť nebezpečných látek, mezi které patří např. organohalové a organofosforové sloučeniny, látky vykazující karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, rtuť a kadmium a jejich sloučeniny, persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, kyanidy apod. Co se týká nebezpečných látek, musí kanalizační řád stanovit jejich nejvyšší přípustnou koncentraci (na úrovni nejnižších hodnot) ve vypouštěných vodách. V případě koželužen jde především o sloučeniny chromu, dále o látky mající nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany, dále o sloučeniny fosforu a persistentní organické látky, např. některé typy biocidů nebo síťovacích přípravků pro povrchovou úpravu usní.

Současný stav v českých koželužnách, které vypouštějí odpadní vody do veřejné kanalizace, lze charakterizovat tak, že v některých případech jsou v kanalizačních řádech stanoveny relativně mírné podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace. Dá se očekávat, že provozovatelé kanalizace budou v nejbližší době aktualizovat kanalizační řády tak, aby reflektovaly zásady nové vodohospodářské legislativy. Tím budou pro některé koželužny zpřísněny podmínky pro vypouštění do kanalizace a koželužny budou nuceny ve větším rozsahu zavádět opatření BAT (náhrada chemikálií, integrovaná opatření v procesu výroby).

4.1.3.Očekávané dopady při dodržování koncentračních limitů doporučených v BREF v tuzemských koželužnách.

Posouzení dopadů co do jejich povahy a úrovně, které pro české koželužny může mít plnění koncentračních limitů škodlivin vypouštěných do vod, jež jsou běžné v zemích EU, je třeba provést jak pro případy vypouštění do povrchových vod, tak do veřejné kanalizace.

Koželužny, které vypouštějí odpadní vody po čištění přímo do povrchových vod, nezabezpečují za současného stavu plnění limitů dusíkatého znečištění (amon. N, TKN) a solnosti (chloridy, sírany), které jsou obvyklé v EU.

Splnění limitů dusíkatého znečištění vyžaduje intenzifikovat technologii biologického čištění instalovanou na stávajících čistírnách a rozšířit ji o nitrifikaci a denitrifikaci. Představuje to investici 5-10 mil. Kč. Investiční náklady na dostavbu čistírny lze snížit případně je rozložit zavedením opatření BAT v technologii loužení a odvápňování. V technologii loužení jde především o způsob loužení se záchytem chlupu, čímž se snižuje obsah dusíkatých látek v odpadních vodách. Vybavení dílny potřebným zařízením (moderní sud se separátorem chlupu) vyžaduje investici kolem 4 mil. Kč pro zpracování 12 t hovězin denně. V technologii odvápňování jde o částečnou náhradu amonných solí oxidem uhličitým. Potřebné technické vybavení dílny pro denní kapacitu zpracování 12 t hovězin vyžaduje investici 1-2 mil. Kč. Variantou je aplikace komerčních bezamonných přípravků, která sice nevyžaduje investici do stávajících zařízení, ale provozní náklady na operaci odvápňování budou minimálně 5x vyšší.

V případě snížení solnosti neexistují reálné možnosti koncových řešení na čistírně. Problém je nutno řešit integrovanými opatřeními BAT v procesu výroby s vědomím, že domácí hověziny nelze z důvodů, které již byly vysvětleny, dodávat do koželužen v čerstvém, solí nekonzervovaném stavu. Nabízí se řešit projekt dodávek domácích hovězin konzervovaných ledem a biocidy pouze s krátkodobým např. týdenním skladováním před zapracováním v koželužnách. V případě zahraničních hovězin je nutno před zapracováním v koželužně počítat s vytřepáváním soli z kůží, čímž se dá snížit množství konzervační soli přecházející do odpadních vod o 8-10 %. Vybavení dílny pro toto vytřepávání bude vyžadovat investici 1-2 mil. Kč pro zpracování 12 t hovězin denně. Další možností snížení solnosti je zavedení technologie bezsolného piklování ve stávajících zařízeních, avšak s vyššími provozními náklady.

V souvislosti se zavedením opatření ke snížení obsahu dusíkatých látek a solnosti v odpadních vodách musí koželužny zahrnout do rozvahy o investičních a provozních nákladech i snížení poplatků, které zaplatí za zbytkové znečištění vypouštěné do povrchových vod. Snížení poplatků se projeví v platbách za ChSK, RAS a anorg. N. Povinná úroveň zpoplatnění je uvedena v novém vodním zákoně č. 254/2001 Sb.

České koželužny, které vypouštějí odpadní vody do veřejné kanalizace, jsou v pozici původce odpadních vod, který platí provozovateli této kanalizace stočné, jež je cenou za službu spojenou s odváděním, čištěním a zneškodňováním odpadních vod. Stočné určuje provozovatel ve výši odpovídající množství a složení odpadních vod dle kanalizačního řádu. V tuzemské praxi provozovatelé kanalizací předepisují různé maximálně přípustné úrovně složení odpadních vod z koželužen, které se odrážejí v rozdílných požadavcích na stupeň předčištění těchto vod před vypuštěním do kanalizace. Jsou koželužny, které smí vypouštět i nepředčištěné odpadní vody, a jiné, které musí předčišťovat odpadní vody mechanickým, chemickým a biologickým způsobem. Tato situace je rozdílná od praxe v zemích EU, kde rozdíly v požadované úrovni předčištění koželužských odpadních vod před vypuštěním do veřejné kanalizace jsou výrazně menší, přičemž se zpravidla požaduje vysoký stupeň předčištění, aby se zajistila maximální spolehlivost a ekonomická účinnost následného společného čištění s komunálními vodami.

Dá se očekávat. že i v tuzemských podmínkách se budou v nejbližších letech zvyšovat požadavky na stupeň předčištění koželužských odpadních vod před jejich vypouštěním do veřejné kanalizace. Obtížně únosné by pro tuzemské koželužny byly požadavky na dobudování předčištění o chemické, případně biologické stupně (více než 10 mil Kč. investice). Koželužny budou muset spíše počítat s tlaky na snížení produkovaného znečištění zavedením integrovaných opatření v procesu výroby zahrnujících zejména operace konzervace kůží, loužení, odvápňování, piklování a chromočinění. Vyvolané investice budou řádově nižší (v milionech Kč pro jednu koželužnu) než investice do koncových řešení (10 mil Kč i více). Počítat je třeba v těchto případech s vyššími provozními náklady.

4.2.Limity vypouštění škodlivin do ovzduší

Vypouštění škodlivin do ovzduší se posuzuje jednak ve vztahu k okolnímu prostředí, jednak ve vztahu k pracovnímu prostředí.

V zemích EU je dopad koželužské výroby na kvalitu ovzduší v okolí koželužny posuzován především podle úrovně emitovaného pachu, a to především ze surových kůží, zpracovávané holiny a shromažďovaných nečiněných odpadů, které podléhají rozkladným procesům bílkovinných součástí. Stupeň závadnosti a míry emitovaných pachů měří a hodnotí místně příslušné hygienické orgány a ukládají pak opatření k nápravě, jejichž splnění koželužny zabezpečují způsoby, které byly již v předchozích částech studie popsány.

Dopad koželužské výroby na kvalitu ovzduší v pracovním prostředí je rovněž předmětem hygienické kontroly, ale také i kontroly ze strany inspekce bezpečnosti práce. Kontrola zabránění úniku sirovodíku a amoniaku do pracovního prostředí, jakož i kontrola připravenosti na řešení situací pro případ tohoto úniku je standardním předmětem činnosti orgánů bezpečnosti práce.

Zvláštní pozornost je v zemích EU věnována emisím organických rozpustidel do ovzduší. Nežádoucí účinky rozpustidel se odvozují od jejich toxicity. Mimo to některá rozpustidla podléhají chemickému rozkladu v atmosféře doprovázenému různými nepřímými následky, např. tvorbou ozónu jako fotochemického oxidantu.

Odborná komise EU vypracovala a vydala směrnici 1999/13/EC (dále jen směrnice VOC), v níž jsou uvedeny emisní limity těkavých organických látek souvisejících s používáním organických rozpustidel. V této směrnici jsou pak stanoveny emisní limity těchto látek při povrchové úpravě usní v koželužnách s větší spotřebou organických rozpustidel než 10 t ročně (vztaženo na m² usně) takto:

• Spotřeba 10 – 25 t.rok^-1, limit 85 g.m^-2

• Spotřeba >25 t.rok^-1, limit 75 g.m^-2

Směrnice VOC také stanovuje emisní limity při odtučňování kůží (usní) organickými rozpustidly, a to pro koželužny se spotřebou rozpustidel více než 1 t ročně (vztaženo k Nm³ odpadního plynu z odtučňovacího zařízení):

• Spotřeba 1 – 5 t.rok^-1, limit 20 mg.Nm^-3, podíl emise z násady rozpustidla 15 %

• Spotřeba >5 t.rok^-1, limit 20 mg.Nm^-3, podíl emise z násady rozpustidla 10 %

Při odtučňování kůží (usní) se také používají různé komerční přípravky obsahující organická rozpustidla. Pro tyto případy stanovuje směrnice VOC emisní limity, pokud se v koželužně spotřebuje více než 2 t těchto přípravků ročně (vztaženo k Nm³ odpadního plynu):

• Spotřeba 2 – 10 t.rok^-1, limit 75 mg C.Nm^-3, podíl emise z násady přípravku 20 %

• Spotřeba >10 t.rok^-1, limit 75 mg C.Nm^-3, podíl emise z násady přípravku 15 %

Uvedené limity neplatí, obsahuje-li odtučňovací přípravek méně než 30 % organického rozpustidla.

Kromě limitů stanovených směrnicí VOC platí v zemích EU hygienické normy přípustných koncentrací a zatížení pracovního prostředí organickými rozpustidly. Jako příklad lze uvést přípustné hodnoty platné v Německu (tabulka 11).

Tabulka 11

Přípustné koncentrace a zatížení pracovního prostředí organickými rozpustidly dle německých hygienických norem.

Rozpustidlo	Kategorie	Přípustná koncentrace a zatížení
		mg.m-3 vzduchu	kg.hod-1
2-butanol	III	150	3
Butylacetát	III	150	3
Butylglykol	II	100	2
Cyklohexanon	II	100	2
Diacetonalkohol	III	150	3
Ethylacetát	III	150	3
Ethylglykol	II	100	2
Isopropanol	III	150	3
Methylethylketon	III	150	3
Toluen	II	100	2
Xylen	II	100	2

Skutečně naměřené hodnoty se v koželužnách značně liší a závisí především na druhu používané úpravářské apretury. K dispozici jsou například údaje z nizozemských koželužen (tabulka 12).

Tabulka 12

Naměřené koncentrace a zatížení pracovního prostředí organickými rozpustidly
v nizozemských koželužnách

Druh úpravářské apretury	Koncentrace a zatížení
	mg.m-3 vzduchu	kg.hod-1
Rozpustidlová 1)	3000	50
Vodou ředitelná 2)	300	5
Vodní 3)	-	<1

^1] Více než 75 % organických rozpustidel

^2] 10-75 % organických rozpustidel

^3] Méně než 10 % organických rozpustidel

Z naměřených údajů vyplývá, že v koželužnách, ve kterých k povrchové úpravě usní používají apretury na rozpustidlové bázi, emituje se do pracovního prostředí nežádoucí množství par organických rozpustidel. Znamená to, že tyto koželužny buď musí zneškodňovat emise přímo u zdroje způsoby již dříve popsanými, nebo jsou nuceny postupně přecházet na takové vodní úpravářské systémy, jimiž se zajistí požadované vlastnosti povrchové úpravy.

Další údaje jsou k dispozici z britských koželužen, v nichž zjišťovali emise organických rozpustidel ze stříkacích automatů do pracovního prostředí, a to jak ze stříkací sekce, tak ze sušárny (tabulka 13):

Tabulka 13

Naměřené koncentrace organických rozpustidel emitovaných v britských koželužnách
ze stříkacích automatů do pracovního prostředí

Druh úpravářské apretury	Koncentrace mg.m-3 vzduchu
	stříkací kabina	sušárna
Rozpustidlová
koželužna 1	1980-3710	394-603
koželužna 2	1200	505
koželužna 3	2730-3695	1200-1225
koželužna 4	3540	5316
Vodní
koželužna 1	115	-
koželužna 2	210-810	40
koželužna 3	7-180	0-100
koželužna 4	135	14

Z údajů naměřených v britských koželužnách vyplývají obdobné závěry jako v případě nizozemských koželužen. Rozptyl v naměřených koncentracích při používání vodních apretur lze přičíst různému podílu organických rozpustidel ve vodou ředitelných úpravářských přípravcích.

Situaci v českých koželužnách je třeba posuzovat z pohledu jednak současného legislativního stavu v ochraně ovzduší, jednak současného stavu úpravářské technologie.

V ČR platí zákon číslo 309/1999 Sb. o ovzduší v platném znění. Tento novelizovaný zákon mimo jiné definuje obdobně jako v zemích EU základní kriteria pro posuzování znečištění ovzduší. Emisním limitem se podle tohoto zákona rozumí nejvýše přípustné množství znečišťující látky vypouštěné ze zdroje do ovzduší. Vyjadřuje se buď jako hmotnostní (objemová) koncentrace znečišťující látky v odpadních plynech nebo hmotnostní tok znečišťující látky za jednotku času či hmotnostní množství této látky vztažené na jednotku produkce. Imisním limitem je pak nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky obsažená v ovzduší.

Emisní limity stanovuje vyhláška MŽP číslo 117/1997 Sb., v platném znění (dále jen vyhláška). Limity vyhláška stanovuje pro znečišťující látky, které jsou rozděleny do pěti skupin (0. – 4. skupina dle označení ve vyhlášce). Látky znečišťující pracovní ovzduší v koželužnách patří zejména do 2. skupiny (chrom a jeho sloučeniny), 3. skupiny (sirovodík, amoniak a silné anorganické kyseliny) a 4. skupiny (většina používaných organických rozpustidel a formaldehyd).

Hodnoty emisních limitů jsou specifikovány pro jednotlivé kategorie vybraných zdrojů znečišťování (palivoenergetický průmysl, těžba rud, hutní průmysl a zpracování kovů, výroba nekovových produktů, chemický průmysl, zpracování odpadů a ostatní zdroje). Koželužny podle vyhlášky nepatří mezi vybrané zdroje znečišťování, ale náleží mezi tzv. nezařazené procesy, pro něž se uplatňují obecné emisní limity. Hodnoty emisních limitů vybraných znečišťujících látek vyskytujících se v koželužnách jsou tyto:

• 2. skupina

Chrom a jeho sloučeniny spolu s Sb, Sn, Mn, Cu, Pb, Va, Zn a jejich sloučeninami patří do 3. podskupiny. Při hmotnostním toku emisí všech těchto sloučenin vyšším než 50 g.hod^-1 nesmí být překročena úhrnná koncentrace 5 mg.m^-3 v nosném plynu. Podle dostupných informací se zatím nevyskytl případ překročení tohoto limitu v českých koželužnách. Hodnoty limitů těchto znečišťujících látek v zemích EU nejsou dostupné.

• 3. skupina

Sirovodík spolu se silnými anorganickými kyselinami a halogeny (kromě chlóru) včetně jejich plynných sloučenin patří do 2. podskupiny. Při hmotnostním toku všech těchto látek vyšším než 100 g.hod^-1 nesmí být překročena jejich úhrnná koncentrace 10 mg.m^-3 v nosném plynu. Není známo, že by v českých koželužnách kromě několika havarijních stavů byly zaznamenány vyšší koncentrace. Inspekce bezpečnosti práce a hygienická kontrola periodicky sledují výskyt sirovodíku v koželužnách. Vychází se ze zkušeností, že čichem člověk registruje koncentraci 2-3 mg.m^-3, koncentrace 70-150 mg.m^-3 je již zdravotně závadná, při expozici pak koncentrace 500-800 mg.m^-3 způsobuje smrt během 30 minut, koncentrace 800-1400 mg.m^-3 během 1-3 minut. Kritickým místem v koželužnách bývá nejbližší okolí sudů, v nichž se provádí odvápňování holiny. V čelním otvoru sudu byla zaznamenána koncentrace sirovodíku 200 mg.m^-3, ve vzdálenosti 1 m 80 mg.m^-3, ve vzdálenosti 5 m pak 8 mg.m^-3. Ze zkušeností je známo, že v koželužnách zemí EU se ve zvýšené míře věnuje pozornost především prevenci vzniku sirovodíku, a to dávkováním oxidační látky např. peroxidu vodíku přímo do odvápňovací lázně.

Amoniak spolu s chlorovodíkem patří do 3. podskupiny. Při hmotnostním toku emisí těchto látek vyšším než 500 g.hod^-1 nesmí být překročena úhrnná koncentrace 50 mg.m^-3 v nosném plynu. Případ překročení tohoto limitu se zatím v českých koželužnách nevyskytl. Výskyt amoniaku obdobně kontrolují inspekční a hygienické orgány. Ze zdravotního hlediska je kritická již koncentrace 25 mg.m^-3. Největší výskyt amoniaku se zaznamenává u víka loužícího sudu, a to
5-16 mg.m^-3. V koželužnách EU se ve zvýšené míře dbá na prevenci zdravotních rizik, a to především důsledným dodržováním pracovně-bezpečnostních předpisů, např. nošení ochranné masky.

• 4. skupina

• 1. podskupina

Do této podskupiny patří formaldehyd spolu s řadou dalších těkavých organických látek včetně některých rozpustidel (acetaldehyd, kyselina mravenčí, trichlormethan, di-, tri- a tetrachlorethylen aj.). Při hmotnostním toku emisí těchto látek vyšším než 0,1 kg.hod^-1 nesmí být překročena úhrnná koncentrace 20 mg.m^-3 v nosném plynu.

• 2. podskupina

Do této podskupiny patří kyselina octová, butylaldehyd, dichlorethan, methylacetát a podobné těkavé organické látky. Při hmotnostním toku emisí těchto látek vyšším než 2 kg.hod^-1 nesmí být překročena úhrnná koncentrace 100 mg.m^-3 v nosném plynu.

• 3. podskupina

Do této podskupiny patří mimo jiné rozpustidla často používaná v koželužnách, jako např. aceton, alkylalkoholy, dialkylétery, ethylacetát, butylacetát a další. Při hmotnostním toku emisí těchto látek vyšším než 3 kg.hod^-1 nesmí být překročena úhrnná koncentrace 150 mg.m^-3 v nosném plynu.

Emisní limity pro těkavé organické látky ze 4. skupiny jsou podle vyhlášky v platném znění blízké úrovni těchto limitů v západoevropských zemích. Dostupné přitom nejsou informace o významném překračování platných limitů v českých koželužnách na základě výsledků kontrolních měření. Skutečností je, že české koželužny významně omezily používání organických rozpustidel v povrchové úpravě, takže se dá reálně předpokládat, že nebude docházet k překračování platných emisních limitů jak dle vyhlášky, tak dle směrnice VOC.

Na rozdíl od koželužen, které vyhláška nezařazuje mezi vybrané zdroje znečišťování ovzduší, patří čistírny odpadních vod mezi tyto vybrané zdroje (skupina 5 – odpady, podskupina 5.2.1 – čistírny odpadních vod). Týká se to čistíren s kapacitou pro 500 a více ekvivalentních obyvatel, což je případ čistíren všech českých koželužen. Vyhláška stanovuje, že páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo. Problémy s nedodržováním tohoto ustanovení měli v minulosti v bývalé koželužně v Třebechovicích, případ od případu se to občasně stává i v jiných českých koželužnách. Pod tlakem orgánů veřejné správy jsou koželužny provádět příslušná opatření, např. překrývání sedimentačních a zahušťovacích nádrží, což v zemích EU bývá v některých lokalitách standardním opatřením.

Mezi vybrané zdroje znečišťování patří dle vyhlášky také chemické čištění oděvů, kůží a kožešin. Tento obor je zařazen jako podskupina 6.8. ve skupině 6 – ostatní zdroje znečišťování. Emisní limity jsou stanoveny zvlášť pro chlórovaná rozpustidla a pro technický benzin. V případě chlórovaných rozpustidel nesmí koncentrace jejich par odcházejících z čistírenských zařízení a sušáren překročit limitní hodnotu 150 mg.m^-3 při hmotnostním toku vyšším než 500 g.hod^-1. Průměrná měsíční měrná produkční emise nesmí překročit hodnotu 30 g.kg^-1 čištěného materiálu. V případě technického benzinu 150/200 nebo obdobných alkánových rozpustidel nesmí koncentrace par těchto rozpustidel odcházejících z čistírenských zařízení překročit 6 g.m^-3. Průměrná měsíční měrná produkční emise nesmí překročit hodnotu 150 g.kg^-1 čištěného materiálu.

Dá se předpokládat, že uvedené hodnoty emisních limitů dle platné vyhlášky nejsou významně rozdílné od hodnot platných v jednotlivých zemích EU. V průběhu minulých let došlo v ČR ke specializaci v čistírenství, v rámci které byly provozy čistící kožené oděvy a kožešiny vybaveny modernějšími zařízeními umožňujícími významně snížit emise par používaných rozpustidel. Nejsou dostupné informace, že by stávající čistírny kožených oděvů a kožešin překračovaly emisní limity a vystavovaly se sankcím. Je známo, že právě tyto faktory byly jednou z příčin, proč řada chemických čistíren oděvů přestala čistit kožené materiály.

5.Závěr

Referenční dokument (BREF) o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro koželužský průmysl je podle směrnice Rady EU 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) určen pro ty koželužny, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t.den^-1 hotového produktu z hovězinových kůží a ovčinových kožek. Předkládaná studie obsahuje podrobný výtah z dokumentu BREF. Tento výtah je překladem jeho části Executive Summary. České koželužny nejsou sice zavázány plněním směrnice Rady, poněvadž žádná z koželužen toho času nedosahuje zpracovatelské kapacity větší než 12 t.den^-1 hotového produktu, nicméně v zájmu jejich konkurenceschopnosti na evropském trhu je zavádět nejlepší dostupné techniky a integrovaně přistupovat k prevenci a omezování znečištění.

Ve studii se dále porovnávají BAT používané v koželužnách zemí EU se stavem technického vybavení a technologiemi v českých koželužnách. Rovněž se porovnávají limity škodlivin vypouštěných do vody a ovzduší a předpokládané ekologické a investiční dopady na české koželužny při dodržování limitů obvyklých v zemích EU. Z porovnání vyplynulo, že v řadě oblastí české koželužny zaostávají, např. v řádném hospodaření s vodou a energiemi, v technickém vybavení a v technologii v mokré dílně, v úseku činění a předúpravy.

Česká environmentální legislativa doznala v posledních letech značných změn a významně se přiblížila k plné kompatibilitě s obdobnými právními normami platnými v zemích EU. České koželužny v řadě případů zabezpečují řádné plnění emisních limitů škodlivin. Hlavním rozdílem oproti koželužnám v zemích EU však je, že tohoto plnění dosahují téměř výlučně koncovými řešeními, nikoliv opatřeními v integrované prevenci a omezování znečištění. Realizace těchto opatření vyžaduje totiž sofistikovanější přístup, který si management koželužen zatím nedostatečně osvojil. Celkově lze také konstatovat, že v uplynulých letech došlo ke snížení odborné vzdělanostní úrovně technického personálu koželužen. Nesmí se současně opomenout, že zavedení BAT vyžaduje v řadě případů mnohamilionové investice, které nejsou české koželužny v současné době schopny zajistit.

HALLAND TILL DIG SOM ANSVARAR FÖR STUDIER PÅ
LEDELSESERKLÆRING FOR OPRETTEDE STUDIERETNINGER (VED AT BRUGE
LEERPLAN SECUNDAIR ONDERWIJS STUDIERICHTING KINDERZORG ONDERWIJSVORM BEROEPSSECUNDAIR

Tags: dokumentu bat, z dokumentu, průmysl, referenčnímu, koželužský, dokumentu, studie

---

• CONTENTS 1 SELECTED ECONOMIC INDICATORS 67 2 MONEY AND
• L20 DOORSSHUTTERSHATCHES 490 AUTOMATIC DOORS COMPANY INFO BESAM (MANUFACTURING)
• A DATÖSSZESÍTŐ LAP NETLOCK EDOC CSOMAG IGÉNYLÉSÉHEZ 1 TANÚSÍTVÁNY
• HISTORIA DEL MAGNETISMO DESDE UNA PERSPECTIVA BACHELARDIANA ESTE TEXTO
• G ENERALITAT DE CATALUNYA DEPARTAMENT DE CULTURA OFICINA DE
• GENDERGLOSSAR ARBEITSEINTEILUNG GESCHLECHTSSPEZIFISCHE DIE AUFTEILUNG BEZAHLTER UND UNBEZAHLTER ARBEIT
• WROCŁAW 15102012 ZAKRES EGZAMINU DYPLOMOWEGO DLA KIERUNKU STUDIÓW MECHANIKA
•  LOT CODES ABCDEF ARE LOCATED IN THE NEWER
• INTERDISCIPLINARY POLISH STUDIES AT LOYOLA UNIVERSITY AND POLISH STUDENT
• APPLICATION FOR DOW CORNING® PERFORMANCE WARRANTIES TYPE OF WARRANTY
• NAME DATE NAME DATE STUDENT EXPLORATION WAVES VOCABULARY AMPLITUDE
• CAFÉ FLICKER SUBMISSION FORM MONTH OF SCREENING TITLE
• LIFELONG LEARNING RULES AND REGULATIONS UNIVERSITY OF DEFENCE
• FORMULA COMPROBADA PARA OBTENER UN DIAMANTE LÍQUIDO 1 CULTIVO
• APPENDIX F STAFF ANALYSIS OF PM EMISSION REDUCTIONS AND
• SCHADENANZEIGE ELEKTRONIK PHOTOVOLTAIK WILLISEINZELVERTRAGSNUMMER   
• SOLICITUD DE ADMISIÓN MBA EXECUTIVE 2011 – 2012 NOMBRE
• NLINE 2 OTA DE PRENSA LINE 3 LA
• O SP SUPLEMENTO INTERNACIONAL MANEJO OREGON TILTH CERTIFIED ORGANIC
• PAGE 37 LA COUCHE LIMITE ET SON ÉQUATION INTÉGRALE
• 2008SCCPSWWG002 PARTICIPANT LIST PURPOSE INFORMATION SUBMITTED BY SWWG
• INICIAN ACCION MERAMENTE DECLARATIVA SEÑOR JUEZ PEDRO NORBERTO
• BUKU PANDUAN PEMBIMBINGAN AKADEMIK PROGRAM STUDI KEDOKTERAN FAKULTAS KEDOKTERAN
• ZARARLI VERGİ REKABETİ VE VERGİ CENNETLERİ DR S SAYGIN
• FRANÇAIS DES AFFAIRES NIVEAU AVANCÉ ÉCRIRE UN
• DEPARTMENT OF PUBLIC HEALTH AND ENVIRONMENT HEALTH FACILITIES REGULATION
• 8 ACCORDO AMMINISTRATIVO TRA LE COMPETENTI AUTORITA’ DELL’AUSTRALIA E
• GEEF AAN OF ONDERSTAANDE VOORBEELDEN BEHOREN TOT PUBLIEKRECHT OF
• ENTRE OS DISCURSOS DE ÓDIO E O MEDO JOGAR
• PRINCIPLES OF LANGUAGE LEARNING PRINCIPLES TAKEN FROM BROWN H

• CONTACTOS ANDREA MARTÍN MERIZALDE AMARTINBRCCOMCO CAMILO DE FRANCISCO VALENZUELA
• FORMULARIO N° 2 CURRICULUM VITAE CARGO AL QUE
• GOBERNACIÓN DECRETA EL RIESGO MÁXIMO DE INCENDIOS FORESTALES EN
• LICENSED PREMISES GAMING MACHINE PERMIT
• CIICT2008 PROGRAM OF CHINAIRELAND INTERNATIONAL CONFERENCE ON INFORMATION AND
• CROMATOGRAFÍA LÍQUIDA DE ALTA RESOLUCIÓN CONCEPTO DE HPLC
• 162 CANDIDATE REFUSES TO JOIN THE APPOINTMENT NAME DELETED
• CERERE CATRE DIRECTIA DE SANATATE PUBLICA TIMIS SUBSEMNATULA MEDIC
• APROBAT RECTOR PROF UNIV DR MARIAN PREDA FACULTATEA DEPARTAMENTUL
• PÄPSTLICHER RAT FÜR DIE SOZIALEN KOMMUNIKATIONSMITTEL KIRCHE UND INTERNET
• MINNESOTA RIVER INTERVIEW TRANSCRIPT DAVE CRAIGMILE LAC QUI PARLE
• JO N° 204 DU 2 SEPTEMBRE 2004 PAGE 15611
• PHONE (850) 2453200 FAX (850) 2453234 325 WEST GAINES
• REGLAMENTO GENERAL PRUEBAS POR ETAPAS REGLAMENTOS DE CARRERA REAL
• MEMENTO DE LA DOMICILIATION RÉFÉRENCE INSTRUCTION N° DGCSSD1B2016188 DU
• AAPA CRUISE SEMINAR PAGE 4 JANUARY 1012 2007 
• GRANARD MUNICIPAL DISTRICT MINUTES OF MEETING OF GRANARD MUNICIPAL
• OUR REF 52934 CONTACT OFFICER ANNA GIANNAKOS CONTACT PHONE
• PRAVILNIK ORGANIZACIJE IN IZVEDBE NAGRADNE IGRE POLN KUFER TERM
• MINISTERIO DE ECONOMÍA Y PRODUCCIÓN SIDIF LOCAL UNIFICADO SECRETARÍA